Aprilia RS 125 (2001)

Popsal bych jí jako klenot mezi RS 125. Na první pohled uchvátí krásný přední kotouč, vhodně zvolená barva a polepy v kombinaci s doplňkama. Reálně zní dostanu 170 km/h... Krásně strávené mládí :) (bez těch u benzínky a mechanika)

Více fotografii

Recenze

Na Aprilíi jsem přesedlal ze skůtra. Předtím jsem jezdil na pionýru, simsonu, různejch skůtrech a DTčku. Ujel jsem 1000km na Keeway 50, 2500 km Yamaha 125 (skůtr) a nádrž na DTčku. Na skůtru jsem jezdil pořád, ale na motorce se řazením jsem nejel 2 roky. Přestalo mě to bavit, skůtr byl pomalý (přestože ta Yamaha jela i ve dvou 120 km/h), drhnul jsem stojákem o asfalt v zatáčkách a nic to smenou nedělalo. Pak jsem viděl kamaráda na nějaký mašině a zjistil jsem, že je to jenom 125tka a můžu jí mít taky, přitom to vypadalo na silnější. Zeptal jsem se ho o co jde a podle názvu si jí našel na internetu. Po přečtení spousty diskuzí a procházení inzerátů přicházeli v úvahu jenom dvě možnosti a to Aprilie RS nebo Honda NSR. CBRko se mi nelíbilo (až na tu spotřebu), ačkoliv jsem z vesnice, tak jsem chtěl silniční. Zamiloval jsem si Yamahu YZF, ale ta byla "moc drahá". Probral jsem to s rodičema a už se skůtr na konci sezóny prodával pod cenou, jenom aby šel pryč. Po shlédnutí videí se mi znelíbila Honda NSR, je moc úzká. Tak jsem se rozhodl pro RS, ačkoliv mi moc nevoněla ta spotřeba a řeči o poruchovosti. Měl jsem vybráno. Sledoval jsem inzeráty a už si vybíral RSko. Nakonec jsem měl několik kandidátů, pak jsem uviděl inzerát, který mě zaujal, ale přeci jenom cena byla vyšší než u těch ostatních. Sledoval jsem to a ejhle, přišlo zlevnění na rozumnou cenu. Vzhled na jedničku, otevřená, po GO, karbonová koncovka... nešlo odmítnout a hned o víkendu jsme pro ní jeli na druhej konec republiky. Podepsáno, zaplaceno, je moje!

Byla zima, ale hned jsem se musel svézt, neměl jsem ani oblečení. První dojmy byli úžasný, ale bál jsem se jet více než 80 km/h. Tak jsem si jí projel a čekal až bude hezky, mezitím nakoupil oblečení, ochrana vždy na prvním místě. Oteplilo se a já jí šel projet. Opět nadšenost. Takhle to šlo nějakých 250 km a už jí nakládal. a najednou chcípla, nešla nastartovat, zvuk napovídal, že je něco špatně. Naštěstí blízko domova, musel jsem tlačit jenom kilometr a půl. Následně šla přes kontakt od kamaráda k opraváři, který sundal motor a podíval se na něj. Zjistil, že praskla ojnice a ta poškodila píst. takže kompletní GO, přitom bylo dělané (ano bylo, ale prostě únava materiálu). Opravdu ironie (Yamaha je moc drahá). Nakonec jsem přišel na to, že je úplně vyteklý centrální tlumič. Jak hezky jsem mluvil měsíc na brigádě, při shánění peněz na tlumič. Takže šťastná koupě, ale nakonec se dalo po nějaké době čekání vše do pořádku a začal jsem jezdit. Jistě si představíte situaci, když si nekoupíte dražší motorku, ale tu levnější a ona je ve finále ještě dražší... Vztek neskutečnej.

Pak jsem začal jezdit a možná k tomu abych se nezabil mi pomohlo, že jsem musel motor zajet. Takže jsem zrychloval postupně, měl jsem čas si jí ošahat. Začal opadat vztek (u benzínky zase začal narůstat) a radoval jsem se z jízdy. Jezdit s ní je zážitek, po nějakých kilometrech jsem přestal litovat téhle koupě. Je to skvělá motorka. Podvozek upozorňuje, že neni stavěnej na vysoký rychlosti při nerovnostech. Ale ovládá se skvěle a je to s ní zábava. Žádná jiná 125 neni srovnatelná. Bezkonkurenční motorka ve své třídě!

Úpravy: karbonová koncovka Gianelli, tuningové páčky brzdy a spojky, reflexní proužky na kolech, přešité sedlo na míru, závaží v řidítkách, otevřená (170 km/h) a za největší perlu považuji přední kotouč, který nikdo nemá. :)