(reakce na) Dělali jste řidičák na motorku podle nových pravidel
dva_hrnce> no ono bylo na začátku kurzu těžko odhadnout, co bude nejtěžší zvládnout u zkoušek. Na motorce jsem prakticky vůbec jezdit neuměl a netušil jsem, jak moc to bude těžký se to jakžtakž naučit během několika jízd. Na začátku vlákna jsem se nejvíc bál řazení - i když občas nevím, jestli tam mám jedničku nebo dvojku, tak nakonec to je asi to nejmenší... na křižovatce, když zastavuju, tak si prostě jen ověřím, že tam mám jedničku... Absurdní je, že to nejtěžší jsem si mohl trénovat na skútru už od zimy - ježdění po vilových čtvrtích plných jednosměrek a přednosti zprava - zvykl bych si na nutnost vnímat značky na začátku každý tý uličky a kde se mám pohybovat n a skútru, vlevo, vpravo a kdy dávat blinkry. Na tý zkoušce samozřejmě nebude test v nějakém labyrintu uliček, ale bude pro mě dost obtížný nepřehlídnout žádnou značku při projíždění té vesnice nebo dvou... Nebo můj "zlozvyk" rozhlížet se na všechny strany, když dávám přednost zprava - přijedu na křižovatku, mám sice přednost zprava, ale mám ve zvyku se podívat nalevo i napravo - prý za to hrozí vyhazov. Dneska jsem si na Vinohradech pořád říkal, čum jen doprava, nalevo nečum... je to fakt nezvyk. Když jsme dělali autoškolu na auto v 80. letech, tak to bylo z tohohle hlediska triviální, bylo to ve čtvrti, kterou jsem znal zpaměti, z kola i procházek, znal jsem každou ulici a odbočku, takže jsem se naprosto orientoval. Když jezdím v Itálii v největším provozu, tak mám oči prostě všude, nikdy jsem tam nezpůsobil zmatek nebo nehrozila nehoda.... tam, kdyby měl člověk sledovat značky, tak na něho začnou brzo troubit, tam člověk musí reagovat rychle podle situace.... teď budu dělat zkoušku ze schopnosti projet podle předpisů spící vesničku...