mito7> u nás ve městě měli v jedné jídelně guláš za 2,50 Kčs. Teda s chlebem. S knedlíkama byl o něco dražší.

Levnější snad byly už jen knedlíky s omáčkou ( jedno jakou , někdy UHO, někdy rajská, někdy koprovka a když měla kuchařka v bufáči naproti Masaryčce dobrou náladu, tak nám tam nalila šufánek svíčkový ). To stálo snad 2,60 Kčs. Ale dalo se toho najíst víc než polívky a dvou rohlíků - což stálo stejný peníze.

U nas v konzervativnej rodine sa muselo chodiť každú nedelu do kostola, až kým som sa ako 11násť ročný nešprajcol a vysvetlil našim, že s tým proste končím. To som fakt nemusel tento vnucovaný svetonázor. Dodnes mám odpor proti akémukolvek náboženstvu Inak na jedlo z detstva nemám nejake zlé spomienky, celkom paradoxne, lebo som bol dosť vyberavý. Príde mi s odstupom času, že to vtedy všetko chutilo tak nejak lepšie ako dnes...

Teda co já nenáviděl krom rybího tuku bylo když matka naslinila kapesník aby mi umyla obličej než jsme měli někam přijít a já se po cestě zašpinil..

Ano, plíčka na smetaně... To byl humus nejhrubšího zrna, to se nezapomíná....

My meli ve skolce soutez o cernou kocku. Cerna plysova kocka byla putovni odmena pro stul loudalu, kteri dojedli posledni. A s nama u stolu jedla holka, ktera se vazne snazila a strasne rychle to do sebe dycky nakopala. To my ostatni byli tak v pulce, a pozorovali jak to v ni obcas hrklo a vyblila to zase zpatky. Nemusim dodavat, ze cernou kocku jsme meli na nasem stole skoro porad...

Naposledy editováno 26.01.2020 12:15:44

Já vzpomínám na škraloup na kakau, z toho jsem vždy blil. Dále pak jsem hodně nesnášel kalhoty s pukama.

hupik1300 píše: Teda co já nenáviděl krom rybího tuku bylo když matka naslinila kapesník aby mi umyla obličej než jsme měli někam přijít a já se po cestě zašpinil..

taky, fuj. A ještě horká voda co mi dávali do vany

...tlustý báby s bidlem v příbramském bazénu, co mě vždycky poloutopeného strčily zpátky na hloubku, když jsem se doplácal ke břehu...po opaření v dětství jsem měl fobii z vody, dodnes té budově hrozím pěstí při cestě kolem...

Měl sem se jak prase v žitě a sralo mě jenom že sem musel chodit do školy.

_xy_> prej "ke břehu"

Ale jo, já ty samý zážitky, pouze plavečák byl v Táboře. Plavat mě stejně nenaučili, to sem se naučil až pak sám na rybníku. Arogantní byla jak kvočna. A taky nezapomenu na ty drny, co jí lezly v rozkroku z plavek, tyvoe to bylo strašidelný

Viz. _xy_
Na plavání, kdy už člověk nemohl a ta svině mě tyčí ještě odstrkovala od břehu.

to vás učily plavat dozorkyně z koncentráku? to já nepamatuju,jezdili jsme do axy,a bylo to super,protože jsme se ulili ze školy

kuzmič píše: Ano, plíčka na smetaně... To byl humus nejhrubšího zrna, to se nezapomíná....

Jsem asi divnej, ale mě to chutnalo....sere mě, že dneska už člověk nenarazí na hospodu, kde by to dělali jako hotovku :-/

Já měl krásný dětství,na ty špatné věci už jsem dávno zapomněl.

JollyJoker> to je typická vlastnost mozku :)) potlačuje negativní vzpomínky, aby zajistil psychickou pohodu organismu...

doma šitý tesilový gatě co kousaly jak kopřivy
sandály (ty nesnáším do dneška)
prvomájový průvody
smrad z trabantů a wartburgů
Maryčka Magdonova a jiný básničky co jsme se museli šprtat v češtině...

ynzha píše: sandály (ty nesnáším do dneška).

Musíš si do nich vzít ponožky, aby to bylo pohodlný.

ynzha píše: doma šitý tesilový gatě co kousaly jak kopřivy
sandály (ty nesnáším do dneška)
prvomájový průvody
smrad z trabantů a wartburgů
Maryčka Magdonova a jiný básničky co jsme se museli šprtat v češtině...

Smrad z trabantů a wartburgů jsem měl rád.

selkie píše: JollyJoker> to je typická vlastnost mozku :)) potlačuje negativní vzpomínky, aby zajistil psychickou pohodu organismu...

Pohraničníkům něco museli ještě sypat do čaje, protože jinak není možný, že na tu pakarnu vzpomínají tak často s nadšením

tomasd. píše: Pohraničníkům něco museli ještě sypat do čaje, protože jinak není možný, že na tu pakarnu vzpomínají tak často s nadšením

pohraničník je diagnóza :)) chybí jim svědomí, stejně jako vrahům, což je stejná sorta lidí, akorát že stojí na druhý straně barikády

selkie píše: pohraničník je diagnóza :)) chybí jim svědomí, stejně jako vrahům, což je stejná sorta lidí, akorát že stojí na druhý straně barikády

Stejně jako fízl, revizor, státní úředník a podobná darmožroutská verbež.Oproti tomu pár vrahů sem v životě potkal, a byli to naprosto pohodový týpci.

Lumpen> přésněé, naprosto v pohodě týpci...jenom sem tam někoho sundaj, ať už pro tak povrchní věci, jakými jsou peníze nebo jiné hmotné statky...či hlubší, jakou je třeba žárlivost...

...jeden by je i politoval

selkie>
Neřikám že všichni vrazi sou v pohodě. Ty co sem ale potkal já, tak byli. Jeden na hranicích opětoval palbu, druhej v bitce praštil tak blbě, že to protivník nevydejchal.Na tom mi nic špatnýho nepřijde.

ynzha píše: doma šitý tesilový gatě co kousaly jak kopřivy
sandály (ty nesnáším do dneška)
prvomájový průvody
smrad z trabantů a wartburgů
Maryčka Magdonova a jiný básničky co jsme se museli šprtat v češtině...

Kdyby jen v češtině
Smrad Wartburgů a Trabantů mi evokuje jeden z hezkých zážitků- dovolenou na Rujaně. Vzduch 18 stupňů, moře 15, vítr 8 m/s. Ale vzpomínám na to rád. Tam jsem snad poprvé v životě viděl na pláži dospělou nahou ženskou.

Lumpen> to ale nejsou vrazi...

selkie píše: Lumpen> to ale nejsou vrazi...

Ale za komančů byli.

selkie> Ani né, ale kousavé štrample,čepice a svetr byla běžné věc.A vyschlý hovězí plátek se sladkýma suchýma bramborama,co prošli mrazem je asi maličkost.
Nebo milicionář co mi a kamarádovi jednu natáhl,to už jsou jen takové střípky.

Naposledy editováno 27.01.2020 13:51:49

Lumpen> za bolševika som tiež nebol majorom...a terazky hej

Borntobewild píše: Kdyby jen v češtině
Smrad Wartburgů a Trabantů mi evokuje jeden z hezkých zážitků- dovolenou na Rujaně. Vzduch 18 stupňů, moře 15, vítr 8 m/s. Ale vzpomínám na to rád. Tam jsem snad poprvé v životě viděl na pláži dospělou nahou ženskou.

Ty vole to mi povídej, tam jsem byl jako puberťák těsně po základce. Na počasí jsme tehdy měli kliku, akorát jsem moc nedával když přes mě ty osmnáctiletý němky skákaly pro balón. Přijel jsem odtud s úplně bílým přichem a brutálně spálenou prdelí, měl jsem strach, že by o mě mohly zakopnout nebo že mi do něj praští blesk