1 reakcí na tento příspěvek Motor z motocyklu Jawa v motorových pilách
1 reakcí na tento příspěvek Motor z motocyklu Jawa v motorových pilách
jean192 píše: Podľa info na nete, mali 3 kusy aj ten trapny motor 150 ccm. Akurát neviem, prečo do témy o pílach niekto napíše o hadrapláne. Jedinú spojitosť vidím v tom, že aj píly a hadraplán boli strašné krámy.
Spojitost je - použití motoru Jawa
"Trapny motor 150" byla sice Číza, ale vyhrál šestidenní..... a měl ho Oskar, předchůdce.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Motor z motocyklu Jawa v motorových pilách
Bimbam píše: Hadrák měl 250 a nebo 350 ccm pokud moje paměť sahá. Ovšem mohu se mýlit
Oba + výše uvedené Ale hodně majitelů si 250 předělalo na 350 - těch bylo ve finále víc a proto je 250 vzácnější
Ale z5 k pilám....
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Motor z motocyklu Jawa v motorových pilách
Není to zásluha, není to kvalifikace, ale rozhodně to je výhoda. Za nás se psalo "zpět", vy píšete z5 a tu pětku si někteří zaslouží i nyní, dávno po základní škole ! Proč a z čeho ? Hlavně ze čtení !
"Frantacz" (mimochodem tě srdečně zdravím Fando), sem vložil kopii mého článku z mého webu "Socialistická výroba motorových pil " kde píšu o výrobě zde popsané dvoumužné (nikoliv čtyřmužné FJRPEPA) motorové pily MP 50 s motorem BD 1S 68A z Motoru České Budějovice, tedy žádná JAWA, ale kopii patentovaného motoru firmy A.Stihl KS 43 s obsahem 248 ccm ! Výroba, sériová výroba této pily v závodě, pobočce Motoru ČB v Kaplici běžela od roku 1950 (proto MP 50), a dobíhala v různých zástavbách do cca roku 1966. S podivným karburátorem (podivným především růzností konstrukce kus od kusu), Jikov 2920 PS (PS = speciál pro motorové pily) což je jediná propojka s Jawou a ČZ.
Různé okopávačky, centrály, postřikovače, utahovačky pražců a podobné. Bývala také označována jako MŘP - motorová řetězová pila a kompletována mimo jiné podniky také v TOS Kostelec nad Orlicí. Tedy nedaleko "výrobní linky" oněch hadraplánů.
Jinak různých "domamontů", ale i prototyp postavený z maloobjemové Jawy, a prototyp vyrobený v ČZ jsem viděl, nebo i měl v rukách celou řadu, více či méně povedených, něco mám i ve sbírce. Sériovou výrobu to však nikdy nespatřilo, pokud nebereme zde také uvedený "návod" z časopisu Udělej/ Urob si sám.
Pro FJRPEPA - muzeum není v Hluboké nad Vltavou, nýbrž na zámku Ohrada a pily, původní lesnickou expozici zde nyní bohužel neuvidíte. Vše je v depozitáři, čeká a chátrá a že tam jsou unikáty ! Pokud se podaří obnovit, dám vědět. Obětujte raději těch pár deci benzínu na 15 km než tu psát bludy
Pro Bimbam - kamarád v Chrudimi má nejspíš nějakou zahraniční pilu neboť "výroba ČSSR" nikdy motor s obsahem 125 ccm pro mot. pilu nedělala a s MP 50 se běžně těžilo v lese. Parta čítala 5-6 lidiček. Motorista, hlavař (ten co obsluhoval "druhý" konec lišty), klínovač a dva odvětvovači (se sekerou).
Pro cmiral - ano je to MP 50 a na Ohradě ( v muzeu NZM) jich je víc než jedna. Ta elektrika má shodnou převodovku s MP 50 a "hlavu", ale základem pro ni byla původně el. pila Rinco.
Pro Medvěd - souhlas, také jsem zažil na Libavé osobně, těžba Husqvarnou 266, přiblížit LKT 75, výroba prken a hranolů na tom "super katru" a následně z nich stavba latrin a ubytovacích baráků.
Když už jsem se registroval, budu tohle téma sledovat a budou li dotazy rád zodpovím přátelé. Chápu, že jsem možná někomu "šlápnul" na ego, ale takových pohádek a "zasvěcených, odborných" komentářů slyším celou sezonu na výstavách mnoho a tak mi to nedalo.
Klub sběratelů řetězových pil
1 reakcí na tento příspěvek Motor z motocyklu Jawa v motorových pilách
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Motor z motocyklu Jawa v motorových pilách
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Motor z motocyklu Jawa v motorových pilách
jean192> Ty dvoumužky byly současnice starých dobrých Péráků, Ogarů a ještě dříve Waltrovek, BSA a dalších, kdy vrcholem obsahu bylo 600 kubíků, rychlost závratně atakovala 100 km/hod a jezdecká kombinéza se skládala z kožené parky a vlněných kalhot zvaných pumpky, "přilba" oné doby se mnohdy najde ještě dnes v šatníku mojí a hlavně starší generace, placatá čepice s kšiltem. Kožené kukly, přilby byla luxusní záležitost a závodníci z chudších poměrů ji používali výhradně na soutěžní jízdy, na treninky a zkušební jízdy se používala kukla textilní.
Ale z5 k pilám. Vůbec první dvoumužka, Rinco A vznikla v roce 1925 v Berlíně v dílně pana Ernsta Ringa, to tak zajímavé není, co je je použitý motor o obsahu 175 kubíků. Vyráběl se ve dvou verzích a to běžné jednopístové o výkonu 3,3 koníky a dvoupístové, avšak nikoliv s druhým pracovním pístem, ale pístem fungujícím jako tzv. "ladepumpen", čili plnící pumpa o výkonu 5 koní. Píst běhal protiběžně k pracovnímu pístu a byl to vlastně jakýsi kompresor. Byly z dílny firmy BeKaMo Berlín a ještě zajímavější je jejich konstruktér a majitel firmy Hugo Ruppe. Ruppe v době světové ekon. krize (1924), zakoupil prostory v Rumburku kde od roku 1926 vyráběl pro E. Ringa i motorové pily. I tak firma krizi neustála a to vyráběla nejen motorky, ale i malé závěsné hnací motory pro jízdní kola, dodávala motory i jiným dílnám (značkám), do jejich motorek. Továrnu zakoupil v roce 1932 bývalý obchodní ředitel firmy pana Ringa, založil zde firmu RINCO Motorenwerk Rumburk a až do roku cca 1936/37 se Rinco A vyrábělo s Ruppeho motory. Ruppe se stal šéfkonstruktérem DKW. V Rumburku se vyrábělo až do roku 1949, kdy soudruh už tak zdecimovanou fabriku zavřel a splnil tím letitý sen jednoho nejprve prodejce Rinco a později obrovského rivala, Andrease Stihla. To je snad jediné použití motocyklového motoru o kterém vím v dá se říct sériové výrobě mot. pil.
U nás (1962), byl ještě pokus o použití v prototypu jednomužné pily "Bobr", kde byl použit upravený motor Manet 100, odlitky a výkovky upravené a objem zvětšen na 123 kubíků. Nikdy ale nedošel sériové výroby.
A už jen malou poznámku k té hmotnosti, 15 kilo by byla superpila, tyhle peklostroje mají podle délky lišty 36 až 48 kilogramů a to ty nejlehčí ! Ale po pravdě, když ten motor nahodím, mám na "hlavě" člověka co ví co má dělat a zaříznu do stromu, je to pocit jako když vytáhnete mašinu po zimě z garáže a za slunečného jarního dne vyrazíte konečně přidat na počítadlo kilometrů nějakou tu stovku po měsících půstu. Dnes už to také není taková "nadrženost", těch pěkných dnů je mezi listopadem a březnem celkem dost. Pro nás zimní krosení na sněhu a nebo motoskiering bylo vysvobození.