Hoši já se tu nechci s nikým dohadovat a ve skutečnosti jsem na tom stejně jako kerut - spíše mě zajímá, jak to dopadne, abych se poučil, protože s tím zkušenosti nemám.

Ovšem po svých zkušenostech s nádržemi a galvanikou bych se rád optal, jaká je potřeba předpříprava povrchu pod toto nikování a jestli jej umíš (nebo je to možné) docílit? Ono totiž v galvanice než se něco skutečně pokovuje, tak to prochází lázněma na odrezení (odmoření), oplach, aktivace atd. atd. (dle metody). Tím chci říci, že v galvanice si ten povrch nějak připraví, ale tady je to s velkým otazníkem (jestli ten roztok obsahuje i nějaké sloučeniny na přípravu nebo co...).

Navíc nespoléhej na to, že když je nádrž na pohmat a opticky čistá, že tomu tak je. Ono totiž v českých zemích se motocyklové nádrže do poloviny 80. let svařovaly v lemech a autogenem (netvrdím že i Stadioní, ale tuším že i ta), ale né vždy se odmořovaly... takže uvnitř v těch spojích plechu můžou být ještě okuje, nebo se tam naopak často drží koroze, kterou je problém dostat ven a toto je podle mě nejbolestivější místo nádrže, které je třeba ošetřit.

Já například nádrže odrezuji vhodnou chemií (mam na to recepturu, ale jsou i jiné), pak pasivuji lákem odlitým z galvaniky a pak před dlouhodobější odstávkou natankuji 100 oktan, který obsahuje minimální množství biosajrajtů, které tu korozi způsobují.

Ono nedávná zkušenost mi to potvrdila, když jsem po 30ti letech vytáhl z jedné kůlny starého dvoutakta s půlkou nádrže Supru a byla naprosto netknutá, i když po celé motorce jinak řádila koroze z vlhkého prostředí. Navíc tam bylo ještě několik kanystů popsaných "Super", tak jsem si je vzal k tomu a přesně jak píšu, kanystr zvenka jak liška a uvnit naprosto v pohodě. To mě utvrdilo v tom, co už dlouho dělám.
Jinak spíše pro zajímavost, státní hmotné rezervy jsou ukládány bez biosložky právě proto, aby se tak brzo nekazil, jako dnešní benzín.

Howgh a rád si počkám na zkušenosti .

P. S.: Jako návod k pátrání, předválečné motorky mají nádrže uvnitř pocínované (škodovácké zase poolověné), ale zatím se mi nepodařilo zjistit, jak se to tehdy dělalo (a přiznávám, že jsem se o to ani moc nesnažil).

Já kdysi nikloval šrouby v lázní z Niklíku K (tohle bude asi nástupce) a celkem to fungovalo. Sehnat za socíku šrouby s antikorozní ochranou byl problém a tyhle nereznou dodnes, s výjimkou míst kde se do nich párkrát opřel klíč - tam náznaky rzi jsou.

Sofía> V dlouhodobych ulozenkach paliv -leteckych-jsem delal. Do hmotnych rezerv ma jit pouze palivo vyrobene destilaci, bez krakovanych slozek. Hmotne rezervy se znacne dumyslnym zpusobem (teplota v nadrzi po vrstvach, teplota/vlhkost vstupujiciho vzduchu) odkaluji. Nekdo pouziva i dusik(ktery resi i cast pozarnich rizik),relativne stabilizovana teplota skadovane komodity, proste se situaci v motonadrzi naprosto nesrovnatelne.

Med nesmi prijit do kontaktu s palivem, z duvodu jiste katalyticke reakce prevazne na cyklicke uhlovodiky.
Proto se v nadrzich cinuje.
...Obecne vzato i podle chemickych tabulek, je nejspravnejsi postup: zelezo_med_nikl/chrom. Na zelezo, z hlediska elektrochemickych potencialu(terminus technikus) naprimo bez medene mezivrstvy pasovat nikl/chrom je hodne vosachstlich.