J.M.K.>

Ahoj,
tuto novou verzi (s LCD) jsem otevřenu neměl, takže jsem se k ní zatím musel chovat jako k černé skříňce (nějak se navenek projevující) - proto si podle jejího "rozumného projevu navenek" říkám, jestli třeba ona ta pravda ověřená kritériem praktické zkušenosti nebude tak nějak "uprostřed".

Když jsem s ní totiž nabíjel velkou baterii (omylem skoro vybitou autobaterii s kapacitou tuším 45 Ah, čili tím větším, maximálně 3.8 A proudem), tak nabíječka byla teplá, ale ne horká. Při dobíjení menších motocyklových akumulátorů (teď přes zimu standardní občasné preventivní dobití u několika motorek) byla vždycky jen lehce vlažná a pak po přechodu do udržovacího režimu byla nabíječka už úplně studená (cca těch 15 až 20 stupňů Celsia, zhruba jako okolní prostředí v nevytápěné dílně pod domem) - ztrátové teplo celé nabíječky bych odhadoval na zlomky Wattů, maximálně na 1 až 2 Watty.

Takže si říkám, jestli ty plechy uvnitř opravdu mají mít čistě účel chladiče, nebo jestli spíš nemají sloužit částečně i ke vzájemnému odstínění a zároveň ke zpevnění celé konstrukce. Nejvíc by asi mohl (měl) topit ten výkonový tranzistor, jenže když podle zjištění při rozborce není spojen s "chladičem", co když to jeho chlazení nakonec nebylo (není) vůbec nutné? A pokud tudíž (při nepřipojeném tranzistoru k plechu) není ani ten "chladič" moc teplý, tak ani ty elyty by nemusely trpět víc než v jiných obdobných zařízeních, navíc provozovány jen malý zlomek času (párkrát ročně)...

Říkám si, že kdyby chtěl výrobce opravdu za každou cenu šetřit, tak tam ty zahnuté plechy (ala chladič) vůbec nebude dávat a připojovat je k desce a prodlužovat, zdražovat a komplikovat si zbytečně výrobu. Nabíječka V PLNÉM PRACOVNÍM NASAZENÍ bývá u typického uživatele v provozu jen pár hodin v roce (pokud vůbec - normálně se baterka v provozním stavu udržuje nabitá jízdou) a tak to musí s přehledem vydržet celé roky - a LIDL na to poskytuje nadstandardní 3 letou záruku.

Ty LIDLácké nabíječky ("inteligentní", s mikroprocesorem), pokud u některých dřívějších verzí nebo šarží odcházely, tak to bylo kvůli zoxidovanému mikrospinači za pár kaček, ne kvůli špatně navrženému zapojení nebo vnitřnímu provedení.

Pravdivější odpověď by nám asi nejlíp dalo měření vnitřní teploty nabíječky pracující v různých režimech a případně i zkušenosti co největšího počtu uživatelů - pak teprve by myslím bylo možno dělat nějaké zobecňující definitivní závěry.
 

Dovi: Jen připomínka - co se teploty nabíječky týče, mám stejnou zkušenost. Navíc skříň není odvětraná (má krytí proti prachu a vodě), takže tepelné rozdíly uvnitř nebudou za provozu tak zásadní, aby bylo nutno teplotní izolaci kondenzátorů nějak složitě řešit.

Co je ale hlavní - ten tranzistor který J.M.K. zmiňuje není nutné chladit. Chladiče jsou tam pro dva výkonnější tranzistory nebo IO, které jsou ve středové sekci proti sobě a k chladičům jsou přišroubované.

Jak je vidět na fotce té Optimate, ani tam umístění elytů neřeší. Jeden stojatý a jeden ležatý jsou dokonce přímo vedle výkonového obvodu, ten největší rovněž vedle chladiče a další prcek zas vedle výkonového obvodu. U Optimate mě spíše překvapilo, že u tak relativně primitivního zařízení jako je nabíječka někdo používá vícevrstvý plošný spoj, když Číňani to zvládli jednoduchou jednovrstvou.

Naposledy editováno 16.04.2015 13:24:45

Dovi> Ahoj, tak je to spínaný měnič, takže hřát by moc neměl. Ale jestli bylo pouzdro na dotek teplé, tak vzhledem k malému přestupu tepla přes plast to muselo uvnitř hřát docela dost. Rozhodně by nebylo od věci strčit dovnitř NTC sondu od měřáku a zkontrolovat skutečný stav teplot. Jenže jde i o to, že ty čínské elyty, co se dnes do všeho cpou (hlavně Jamicony) jsou docela aušusy, kapacita je kolikrát i o desítky procent nižší, než udávaná, teplo tuplem moc nesnesou a krom toho leckde bývají poddimenzované, což se životností také udělá hodně. Třeba dle výpočtu bych potřeboval 470M/15V... osadím 2G2/35V a funguje to téměř navěky. Číňan osadí 470M/16V a za pár měsíců práááásk! Elyty jsou ve spínaných měničích zatěžované o dost více, jak v jinde, tím spíš je lepší je naddimenzovat a častokrát (kvůli ohřevu a jakosti vlivem ESR) je lepší dát 4 se čvrtinovou kapacitou paralelně, než jeden velký.
Ten otočený trand sice chlazení téměř nepotřebuje, ale i tak se vyšší teploty časem na životnosti projeví. Ale hlavní je u tohoto kusu to vnitřní provedení - hlavně to trafo je neskutečně zbastlené, posazené nakřivo, takže buď ve fabrice došly šroubky/maník ulomil piny, za které se trafo heftuje do DPS), nebo byl přebytek lepidla a bylo třeba jej někam vytlaskat. To omotání žlutou izolačkou též není normální, tak čertví, co by se pod ní našlo. Jinak kolega se mezitím ozval, že jeho kolega mezitím ze zvědavosti kuchnul svůj kus a tam trafo tak zprasené nebylo, i když také do kvalitní práce himbajs daleko. Takže to bude nejspíš kus od kusu, která šichta to zrovna vyrobí a výstupní kontrola žádná. Fockewulfův (jako vždy) výkřik do tmy, s odkazováním na "jiné fórum, kde chlapi rozumějí a blablabla", v kterém je navíc jednoznačně osobní zášť, nemá smysl vůbec brát vážně. Popř. zda někdo skutečně tvrdil, že "tady nic závažného neshledal", tak to musel být někdo z "mladé generace", kterým je užívání kurvítek vlastním. Dám klidně ruku do ohně za to, že naši mistři ze školy by takto navrženou nabíječku konstruktéroj omlátili o hlavu a ještě by jej zkopali do kulaté krychle.
Ale "kurví" se takto leckde - třeba zdroj pro řídicí počítač, relátka a stykače v pile PP203CNC je také navržen tak, že chladič tvoří "účko" z ne černěného, ale lakovaného (zhoršení tepelného odporu do okolí) plechu, uvnitř tohoto účka jsou elyty a ještě ke všemu je účko na ležato ( o to horší odchod tepla konvekcí), takže elyty tam byly doslova v peci - plech měl za provozu klidně i 60°C. Po půl roce tam odešel grecák (naštěstí jsem jej tady sehnal), jak jsou na tom elyty, nevím, už v té nástrojárně léta nedělám. A mobily s fotoaparátem tenkrát nebyly, takže zdokumentovat jsem to neměl jak. I revizák tenkrát na to řešení zdroje koukal jako vrána.