musím se s váma podělit o svůj včerejší trapas, ale zajímá mě hlavně proč se mi to stalo.
Přijel jsem domů a vzpoměl jsem si, že jsem zapoměl vyzvednout manželku z práce. Měl jsem tričko a trenky, do práce je to pár km, tak jsem jen obul tenisky a vyrazil jsem. Najednou se mi zdálo že zvuk motoru je takovej ostrej, občas vynechal válec a trochu to škublo. Na první křižovatce to chcíplo, smrděl benzín a volnoběh vůbec nedržel. Nastartoval jsem jen s trochu otevřeným plynem, zvuk jak traktor s děravým komínem. Bez plynu ani neškytla, jen blikalo FI.
Dorazil jsem na místo srazu a odbočoval jsem ze silnice doprava do pravého úhlu na parkoviště, jel jsem na jedničku, hodil jsem nohu pod řadičku že tam kopnu neutrál, v té chvíli mě to najednou chcíplo, a teď nevím proč se to stalo, ale najednou jsem se válel na pravým boku.
Je možný že se seklo zadní kolo a v tom malým náklonu to ustřelilo? Taky mi připadlo, že se mi nějak zkřížili řidítka nebo co. Motorku jsem jen položil, nikam se neodšoupala, zůstala na štěstí na jednom místě.

Ale:
1) Po tom co jsem ji zvedl už šla nastartovat normálně - nechápu. Domů jela normálně, zkusím radši vyměnit svíčky, ale proč se objevil ten problém se škubáním netuším.
2) spadla na brzdovej pedál kterej se bohužel ulomil, tak se chci zeptat, kde ho v Brně zavařit, novej na Partsdepot stojí přes 2 litry, to se mi zdá dost ale jinde jsem ho nenašel.
Mám SV1000, nemohl bych použít pedál z 650?
3) Při pádu jsem stačil seskočit, ale jak jsem měl tenisku pod řadičkou, tak jsem ji tím vytrhnutím dostal do polohy že trčela kolmo nahoru. Šla sice vrátit zpět, ale nevím jestli jsem něco neulomil, nějakej trn, nebo jestli se neprotočila na ose, protože se mi pak při řazení zdálo, jako by byla posazená cca o centimetr víš (možná se mi to jen zdálo, protože jsem zároveň roztrhl tenisku na nártu, tak jsem pak řadil prakticky bosou nohou)

no a jak to bývá samozřejmě že tam postávala hromada lidí, samozřejmě že jsem se svalil před auto ženské, která chtěla vyjet z parkoviště a dávala mi přednost, všichni se na mě dívali jak na idiota, včetně manželky, která se ke mě nejdřív vůbec nehlásila, a přišla teprve až se davy rozešly.
A dík klukovi na skůtru, kterej u mě zastavil a zeptal jsem jestli jsem v pořádku, i když vzhledem k okolnostem se asi neptal ani tak na stav mého těla jako spíš ducha...