Funguje to, měl jsem to teď přes noc na spojce na RSVčku a parádně do rána vytvrdla, tak na tom asi něco fakt bude..

Né že bych neuměl odvzdušnit, ale jdu do toho s Váma. Zkusit se má všechno!

dyk vám to psal blůdevil hned na první stránce, že to funguje akorát ho přehlušila válka atomových fyziků

pylot> dej sem hlasovani funguje nefunguje my to tam naklepem (ti kterym to pomohlo a neresi tady pytloviny) a kdyz sem prijde nekdo za pul roku tak nemusi cist 5 stranek o hovnech

milion> Ja nechtel davat anketu prave proto, aby to nekdo zkusil popsat i z principielniho hlediska. Ale tak ted kdyz uz nam to jurawood popsal tak nejak zkousnutelne tak muzu...

brabenecz píše:
E: ještě zdroj
http://kdf.mff.cuni.cz/veletrh/sbornik/Veletrh_02/02_18_Patc.html

Brabenec nezlob se, ale ve vsem tvym vedeckym badani a odkazu na mff chybi krapet zdravyho rozumu. Neresis bublinu v akvarku, ale bublinu v uzky hadici, kde se ma bublina velikosti blizici se prumeru hadice snahu "prilepit" na hadici a prave nestoupat vzhuru k pumpe.

Kdyz ji zmensis tlakem na zlomek jejiho objemu, tak mozna pokud by to bylo v akvarku tak stoupa pomaleji, ale diky malemu prumeru je pro ni hadice najedou HODNE siroka, a misto "prilepeni se" ke stenam proste projde nahoru k pumpe.

A to ti tu jinejma slovama uplne presne napsal Jurawood v prispevku #80 at snim souhlasis nebo ne.

Naposledy editováno 05.02.2012 12:56:10

Ozzy_>

Neresis bublinu v akvarku, ale bublinu v uzky hadici

Je fakt, že jsem neuvažoval vzájemné působení bubliny a stěny hadice, a řešil to, jak říkáš, v akvárku. Takhle mi to Jurawoodovo vysvětlení dává smysl.

Hezký den,je to zajímavé a jestli někdo říká že mu to tak funguje,proč mu nevěřit.Vysvětlení se zmenšením průměru vzduchové buliny je logické a velmi jednoduché,v tom to asi je.ještě mě napadla jedna věc,pokud by byl zde nějaká odborník topenář,mohl by posoudit zda je to i tím jevem možné nebo ne.Když nemá topení v systému tlak tak prostě funguje pouze trochu(uzavřená soustava),prostě se té vodě ale i případným bublinám v radiátoru nechce.Možná se nějak tím tlakem změní situace v tom systémua tím i ty bublinky ochotněji stoupají nahoru.Kdysi se zkoušely systémy topení takzvaně jednotrubkové,kdy horká voda i zpátečka šli jednou trubkou.Třeba to je blbost,ale zajímalo by mě ,pokud tomu někdo rozumí,jeho názor.

zkuste vzit brzdovou hadicku dole ji zacpat a zezhora lejt kapalinu - a ono to moc dobre nepujde co

ostatne ja pri odvzdusnovani mam jeste gumovou palicku a do vseho mlatim, natacim riditka sem tam prostre z toho ten vzduch musim vymlatit , razy taky uvolni "prilepenou bublinku"

Naposledy editováno 05.02.2012 14:32:18

jeste me napadla takova teorie :) heh ! nekamenujte me !

Tlak roste s hloubkou. V nasem pripade roste s klesajici vyskou, a to i v packou nezatizenem stavu. Tudiz u trmenu je vetsi tlak nez u packy. Jsou to asi velmi male hodnoty, ale treba na to maji vliv.

Diky zvyseni tlaku packou dojde ke zmenseni bubliny, ktera tim ma i vetsi moznost prostorem prokloznout, pripadne se tim i vice prostoupi misto s vetsim poctem bublin. Vzhledem k tomu ze u trmenu (jak jsem psal vyse)je tlak vyssi, zene zmensenou bublinu vzhuru k nadrzce, kde je mensi tlak a prostor k uniknuti. A vse je to podmineno casem, jelikoz jsou rozdily v tlacich diky male hloubce (vysce) male je zapotrebi proste dele casu :)

hm ?

Naposledy editováno 05.02.2012 15:53:10

Floo> Coze zene tu bublinu? Tlak? Snad vztlak ne?

pylot> no heled nejsem zadny fyzik! znam pojem z letectvi, kde je vztlak definovan jako rozdil mezi tlaky pod a nad kridlem letadla. Coz se v pripade bubliny asi da rict ze je to rozdil mezi tlakem uvnitr, a okolim. Tudiz jak to tak pisu tak asi mas recht. Nicmene jsem tim chtel rict ze tlak co je okolo bubliny je promenny vzhledem k vysce a tim padem ji vytlacuje. Asi tak ! Dik za opravu .

Naposledy editováno 05.02.2012 20:01:57

Floo píše: pylot> no heled nejsem zadny fyzik! znam pojem z letectvi, kde je vztlak definovan jako rozdil mezi tlaky pod a nad kridlem letadla. Coz se v pripade bubliny asi da rict ze je to rozdil mezi tlakem uvnitr, a okolim. Tudiz jak to tak pisu tak asi mas recht. Nicmene jsem tim chtel rict ze tlak co je okolo bubliny je promenny vzhledem k vysce a tim padem ji vytlacuje. Asi tak ! Dik za opravu .

Mas to cely pomotany. Tlak unitr bubliny a v jejim okoli je stejnej. Vztlak je zapricinenej rozdilnou hustotou bubliny vzduchu a brzdovy kapaliny. Cim vetsi tlak tam bude, tim mensi bude bublina a pri predpokladu konstantni hmotnosti bubliny se zvetsi jeji hustota. Proto pri zvysenym tlaku bude vztlak mensi. Tlak bublinu vubec nikam netlaci. Ani nahoru a ani dolu. Ten ji jenom stlacuje.

pylot píše: Mas to cely pomotany. Tlak unitr bubliny a v jejim okoli je stejnej. Vztlak je zapricinenej rozdilnou hustotou bubliny vzduchu a brzdovy kapaliny. Cim vetsi tlak tam bude, tim mensi bude bublina a pri predpokladu konstantni hmotnosti bubliny se zvetsi jeji hustota. Proto pri zvysenym tlaku bude vztlak mensi. Tlak bublinu vubec nikam netlaci. Ani nahoru a ani dolu. Ten ji jenom stlacuje.

to bych řekl žes to moc nevylepšil. Vzduchová bublina nestoupá vzhůru kvůli vztlaku, ale kvůli nižší hustotě než má brzdovka (stejně jako třeba olej ve vodě). Vztlak bude ovlivňovat rychlost stoupání a závisí jen na velikosti bubliny a ne na hustotě. Proti vztlaku potom působí tíha bubliny.

Funguje!!! nemám moc času na prohánění hadic kapalinou, tak jsem to jednou zkusil. A světe div se. Paráda. .... život je moc krátký, abych studoval čím to je. Prostě to funguje a bez práce. A to se cení.

Nemůže při tom dlouhodobém natlakování dojít k nějakému částečnému povolení starších brzdových hadiček?

A co na plechovce, nezkoušel někdo ?

Stev píše: to bych řekl žes to moc nevylepšil. Vzduchová bublina nestoupá vzhůru kvůli vztlaku, ale kvůli nižší hustotě než má brzdovka (stejně jako třeba olej ve vodě). Vztlak bude ovlivňovat rychlost stoupání a závisí jen na velikosti bubliny a ne na hustotě. Proti vztlaku potom působí tíha bubliny.

Tady moc nesouhlasim. Tak kdyz uz tak poradne. Vzduchova bublina stoupa protoze na ni pusobi nejaka sila. Tu silu ja pojmenovavam vztlakova a porad mam za to ze se tak jmenuje i obecne. Sila je spocitatelna podle archymedova zakona. Sem predpokladam ze se schodnem. Co se tyce rychlosti stoupani bubliny tak tam nevim a muzu jen spekulovat. Cim vetsi bublina, tim vetsi sila na ni pusobi(tim vetsi tihu ma voda bublinou vytlacena), ale tim vetsi ji klade kapalina odpor. Nebo ne? Kdyz jsou dve stejny bubliny, ale v jedny ma plyn vetsi hustotu, tak vztlakova sila na obe bubliny bude stejna, ale ta s vetsi hustotou ma vetsi hmotnost tudiz ji bude brzdit vetsi tihova sila. Ale tihova sila je v tomhle priklade zanedbatelna. Predpokladem je samozrejme stejnej plyn v obou dvou. Uz se shodnem?

pylot píše: Tady moc nesouhlasim. Tak kdyz uz tak poradne. Vzduchova bublina stoupa protoze na ni pusobi nejaka sila. Tu silu ja pojmenovavam vztlakova a porad mam za to ze se tak jmenuje i obecne.

A když nějaký těleso v kapalině klesá tak na ní vztlaková síla nepůsobí?

pylot:Tlak bublinu vubec nikam netlaci. Ani nahoru a ani dolu. Ten ji jenom stlacuje.

no ja jsem chtel jen nahodit nazor pro diskusi, a to ten: ze se domnivam, ze v prostredi kde se meni tlak vzhledem k hloubce se objekt bude presunovat do prostredi, kde na nej pusobi mensi tlak. Viz pocasi, tlakove vyse a nize. Mraky atd. to vse jde tam kde je tlakova nize. viz. synopticke mapy. Tak vlastne vznika vitr, presunem vzduchove castice z vyssiho tlaku do nizsiho.

Naposledy editováno 05.02.2012 23:00:23

tak jsem se sebral a napsal email na Ústav mechaniky tekutin a termodynamiky :) jsem zvedav, zda se vubec dockam nejake odpovedi :) Jakmile dojde placnu ji sem :) Tim nechci nijak zpochybnit znalosti a inteligenci diskutujicich, ale zajimalo by me jak to opravdu funguje a zda jsme se k tomu alespon teoreticky priblizili. :)

doufam ze to dopadne jak v tomto prislovi "veni vidi vici"

ajaj panove vy te fyzice davate na prdel...

bublina v kapaline je nadnasena vztlakovou silou, stejne jako kterekoliv jine teleso. Je to popsane zminenym archimedovym zakonem, jeho odvozeni je pomerne jednoduche. v kapaline je hydrostaticky tlak ktery stoupa s hloubkou - je to zpusobene vlastni vahou te kapaliny... kdyz se potopim do 10ti metru je nade mnou vyssi "sloupec" vody nez kdyz se potopim do 2metru...
archimeduv zakon se obvykle odvozuje na "krychlicce" - bocni steny jsou z hlediska tlaku na tom stejne, na horni stenu pusobi ale jinej tlak nez na spodni stenu - na spodni stenu pusobi o to vetsi tlak o kolik je hloubeji nez vrchni stena (tzn o vysku te krychle) Fvz= V x ro x g

objem teles, ro kapaliny, g - gravitacni zrychleni.

pokud kapalinu uzavru do nadoby a stlacim ji, tak v kazdem miste kapaliny bude tento tlak + ten hydrostatickej. tzn pro vztlak tam plati porad stejny vzorec, diky tomu tlaku navic se ale bublinka zmensi - ma mensi objem a tudiz na ni pusobi mensi vztlak.

Floo: to budou mit na mechanice z tebe radost s dotazem na archimeduv zakon, komu konkretne si tam psal? byl to muj domovsky ustav, v jejich laboratorich sem stravil celkem dost casu.

assassin> to jo, bublina je nadnášená vztlakovou silou stejnou jakou by byla nadnášená třeba ocelová kulička. Ale to není jediná síla která zapřičiňuje že bublinka stoupá vzhůru. Důvod je ten že vztlaková síla působící na bublinu je větší než tíha vzduchu která působí proti (narozdíl od ocelový kuličky). To že bublinu nadnáší vztlaková síla (respektive ve výslednici sil to tak vychází) je jasný, ale pylot míchal její velikost s hustotou bubliny ...

Naposledy editováno 06.02.2012 10:44:28

stev: spis by bylo lepsi rict ze to neni jedina sila ktera na ni pusobi. samo pusobi na ni jako na kazde teleso gravitace + vztlak. pak uz je o vyslednici jestli bude v kapaline klesat nebo stoupat.

assassin> vždyť to píšu od příspěvku 226.

Ale mimochodem pořád nechápu proč je třeba čekat tak dlouho na pořádný odvzušnění, asi ty minibublinky fakt cestujou pomalu.

8 stránek o věci která je záležitostí 20min i pro ne dvakrát zručného mechanika?

Nechápu.

assasin: :) no tak pardon ! chapu ze pro odbornika to je dotaz asi trivialni. Nicmene me jde o vyjadreni nejake kapacity, aby se predeslo neustalemu vyvraceni teorie jedne ci druhe osoby tady na foru. Vsak oni se z toho nezblaznej neboj, a rozhodne jsem ten mail nenapsal stylem "hele franto vono to nefunguje, a proc to nefunguje? pac je to rozbity "

p.s. kontaktoval jsem Jiriho Nozicku

VlastíkPlamínek píše: 8 stránek o věci která je záležitostí 20min i pro ne dvakrát zručného mechanika?

Nechápu.

Pravdu dis, Vlasto.

Jinak ja uz to pouzivam rok