Mám to štěstí, že se můj koníček stal mým povoláním, říká Jan Šťovíček, prezident AČR

Vzděláním jste právník, expert na sportovní právo, ale vy sám jste měl k motorsportu nějakým způsobem blízko?
Jan Šťovíček: „Jezdil jsem závody na silničním motocyklu Sportproduction 125, 125 GP a nakonec v kategorii Supermono. Potom jsem se několik let věnoval okruhovém závodění automobilů v kategorii GT3. I když jsem nebyl žádný mistr světa, jenom hobík, moc mě to bavilo. A taky mi to hodně dalo, poznal jsem spoustu skvělých lidí. Důvěrně jsem se seznámil se světem motoristických závodů, jejich pořádáním a řízením.“

Člověk má v dobách školní docházky různé cíle do budoucna, jaké byly ty vaše, co se týče profese?
Jan Šťovíček: „Myslím, že jsem chtěl být lékařem jako moji rodiče. Nakonec to ztroskotalo na tom, že jsem na přijímacích zkouškách na medicínu úplně pohořel, dostal jsem asi pět bodů ze stovky možných. Což je asi dobře, protože když jsem viděl jak někomu teče krev, tak jsem omdlíval (smích).“

V době, kdy jste zamířil do čela Autoklubu ČR nebyla tam snadná situace jak s různými soudními spory, tak vzhledem k odlivu sponzorů. Co bylo pro vás nejtěžší, když jste se nakonec postavil do čela AČR?
Jan Šťovíček: „Sponzoři v Autoklubu ČR nebyli skoro vůbec, systém podpory z nestátních zdrojů jsme začali budovat až po mém nástupu do funkce prezidenta v roce 2016. Pokud se ptáte na soudní spory, v roce 2018 byl obviněn Autoklub ČR, stejně jako bývalý prezident, z důvodů údajné manipulace s členskou základnou v letech 2010-2012. Za necelé dva měsíce se nám podařilo obvinění zrušit. Jsem rád, že už to máme za sebou. Nejtěžší, co nás potkalo, byla dotační krize v českém sportu po aféře s dotacemi na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Od té doby jsme přišli na dotacích o desítky milionů korun a stálo nás hodně úsilí, abychom si s tím poradili.“

Dnes je seznam partnerů a sponzorů AČR celkem dost dlouhý a můžeme tam vidět světové značky. Jak se vám povedlo zastavit již zmiňovaný odliv a čím jste si získali důvěru nově příchozích?
Jan Šťovíček: „Tuto oblast jsme budovali v podstatě od nuly, z pár set tisíc dnes máme ročně šestnáct, sedmnáct milionů korun. Považuji to za velký úspěch. Důvěru partnerů jsme získali úspěšným budováním značky Autoklubu ČR a nově Czech Motorsport, která se velmi rychle stala symbolem celého tuzemského motoristického sportu. Doufám, že se nám bude dařit získávat stále více prostředků ze strany našich partnerů. Těší mě, že od nich máme velmi pozitivní reakce, jedna globální značka si pochvaluje podporu Autoklubu ČR, protože jim děláme skvělá čísla, lepší než daleko větší sporty. Stejně tak mě těší strategické partnerství s Lesy České republiky, s nimiž pracujeme na realizaci programu #Nepolese a úzce spolupracujeme na celostátním Dnu za obnovu lesa.“

Pozici prezidenta AČR berete jako výzvu, poslání, nebo vás tato práce prostě baví vzhledem k tomu, že máte k motorsportu blízko, třebaže závody jsou jen částí portfolia AČR?
Jan Šťovíček: „Je to všechno, co zmiňujete. Mám to štěstí, že se můj koníček stal mým povoláním, navzájem se obě věci spojují a řekl bych i násobí. Výzva je dokončit rozdělanou práci, před čtyřmi roky jsme ji úspěšně zahájili, čtyři roky něco budujeme, a protože jsme v podstatě začínali od nuly, tak potřebujeme delší čas, abychom to rozvinuli do podoby, jakou si představujeme.“

Jak důležitá je pro AČR práce s mládeží?
Jan Šťovíček: „To je naprosto klíčová věc, jeden z pilířů, s nímž jsme já a můj tým kandidovali před čtyřmi lety. Jak říká Jakub Vymazal, viceprezident pro péči o děti a mládež, bez podhoubí nejsou houby… Široká základna je klíčem k našim sportovním úspěchům v budoucnosti. Zásadní jsou akademie, autokros, motokros, karting, silnice, čili možnost vyzkoušet si už ve velmi nízkém věku, jestli motorsport bude dítě bavit, aby to rodiče mnoho nestálo.“

S vaším příchodem se začalo s budováním značky ACCR Czech Talent Team, tedy podporou sportovců, kteří reprezentují Českou republiku v soutěžích na světové a evropské úrovni. Jak přišel tento nápad a jak moc je úspěšný?
Jan Šťovíček: „Ano, a to je ta navazující podpora mladých sportovců. Vedla mě k němu inspirace British Talent Teamem a i v českém prostředí se tento koncept velmi dobře ujal. Dnes v něm máme kolem deseti závodníků z různých disciplín a cílem je masivně je podpořit tak, aby dosáhli v mistrovství světa nebo Evropy. To se nám už daří, připomenu třeba Filipa Mareše, loňského juniorského mistra Evropy v rally, motocyklisty Filipa Salače, Petra Poláka, Davida Fabiána, Kryštofa Koubleho a další znají všichni ze seriálů mistrovství světa a určitě o těch klucích ještě hodně uslyšíme.“

Do budoucna plánujete rozšíření počtu reprezentantů ACCR Czech Talent Team jak ve stávajících disciplínách, tak třeba v některých dalších ze světa čtyř a dvou kol?
Jan Šťovíček: „Určitě i v budoucnu se budeme snažit tým nadějí rozšířit. Jezdec, který bude mít předpoklady, aby reálně dosáhl těch nejvyšších met, tak bude do týmu zařazen. Chtěl bych tam mít zástupce z každé disciplíny, klidně i více, ale opravdu se musí jednat o výjimečný talent, do kterého stojí za to investovat. Konkrétní návrhy nám předkládají naše odborné sportovní komise, ve kterých zasedají lidé, kteří tomu opravdu rozumí.“

V prosinci 2018 jste byl při valným shromážděním Mezinárodní motocyklové federace FIM zvolen do představenstva (Board of Directors), nejvyššího orgánu světové federace motocyklového sportu. Co pro vás osobně toto jmenování znamenalo a může se nějakým způsobem promítnout i do českého motocyklového sportu?
Jan Šťovíček: „Pro mě osobně to bylo ocenění mé dvacetileté práce pro mezinárodní federace FIM Europe a FIM. Je vidět, že tam mám jméno a lidé si váží, co jsem za tu dobu udělal, působil jsem v disciplinárních a soudních orgánech. Ale sám bych to nikdy nedokázal, zásadní je podpora Autoklubu ČR a celého českého motocyklového sportu. Kdybychom neměli tak silné pořadatelské kluby, které už řadu let pořádají krásné podniky mistrovství světa nebo Evropy, a tak renomované činovníky na nejvyšších pozicích, tak bych takové pozice nemohl dosáhnout. Takže se v představenstvu FIM cítím jako reprezentant celého českého motocyklového sportu a v této pozici také jednám. Jde mi o lepší spolupráci našich pořadatelů s FIM, otevření možnosti čerpání různých grantů, vliv našich lidí na tvorbu předpisů a podobně. A povedlo se mi odložit zavedení povinného dosti vysokého pojištění pro pořadatele mezinárodních podniků, které by nejen pro ty naše bylo neúnosnou finanční zátěží a v podstatě by znamenalo konec mnoha sportovních podniků.“

Je z pozice vedení AČR důležitá kvalitní diplomacie vedená jak s kluby a organizacemi v České republice, tak v zahraničí?
Jan Šťovíček: „Určitě, diplomacie je vždycky důležitá a v případě zahraničí platí, že postavení národní federace v mezinárodním měřítku se pozná podle toho, jaké má zastoupení v komisích, ve vedení mezinárodní federace, a samozřejmě jaké pořádá mezinárodní podniky a kolik. V tom jsme velice silní, Česká republika je pořadatelskou velmocí. Máme třeba 21 zástupců v komisích FIM, jsme důležití a jsme vidět. To nám umožňuje uplatňovat vliv na tvorbu předpisů, kalendáře a další záležitosti. Je to naprosto zásadní. Pokud se týká klubů a organizací v České republice, jsme aktivní v Českém olympijském výboru, ke usilujeme o opětovně zastoupení ve výkonném výboru. Máme velice dobré vztahy s celou řadou sportovních svazů a organizací. S tím souvisí výborná a stále se utužující spolupráce s Národní sportovní agenturou.“

Třeba v rámci domácího prostředí, máme dva závodní okruhy (Brno, Most), nicméně závody republikového šampionátu silničních motocyklů se odehrávají mimo naše hranice. Pracuje se na tom, abychom všichni spojili síly a byli i v tomto směru do budoucna závodní velmocí?
Jan Šťovíček: „Na tom se už pracuje. Musím poděkovat Matěji Smržovi, který se do toho vložil s plnou vervou. Naráží to na jeden zcela zásadní problém, a to je komerční otázka. Uspořádat závodní víkend na okruhu je velice nákladné, částka se pohybuje v řádu sedmdesáti, osmdesáti nebo i více desítek tisíc euro. To je věc, kterou si sami nemůžeme dovolit, proto se snažíme tak činit ve spolupráci s Alpe Adria Motorcycle Union, sdružení několika zemí, které pořádá společný šampionát. To jsme vloni zásadním způsobem spolu s několika dalšími národními federacemi rekonstruovali a postavili na nohy, jeho viceprezidentem je nyní i Jakub Smrž. Mohu aktuálně prozradit, že v současné době jednáme o bližší spolupráci s DMSB, německou sportovní autoritou pro motocyklový sport. Bavíme se o společném závodě v Mostě s mezinárodním mistrovstvím Německa silničních motocyklů IDM.“

Každopádně řada českých klubů pořádá závody světové úrovně v rámci motokrosu, trialu nebo endura. Tyto podniky jsou na vysoké úrovni a pokaždé slyšíme z úst samotných jezdců, jejich týmů nebo představitelů FIM chválu. Čím si to vysvětlujete?
Jan Šťovíček: „Vysvětluji si to tím, že naše kluby mají obrovské dlouholeté zkušenosti, během nichž získaly unikátní know-how. Dobře vědí, co a jak dělat, máme vynikající činovníky, kteří to skvěle umí.“

Jak třeba funguje generační obměna vedoucích představitelů jednotlivých klubů pod AČR? Je zájem i ze strany mladší generace pokračovat ve stopách svých dědů a otců, kteří společnými silami budovali něco, co třeba pro ně samotné nemělo ekonomický efekt, ale jednalo se víc o srdeční záležitost?
Jan Šťovíček: „To je do dalšího období problematika, na jejímž řešení musíme pracovat. Celá řada tradičních srdcařů dorůstá do důchodového věku a hledáme nové funkcionáře. Někde se to daří lépe, někde je to horší. Je pravdou, že dnešní mladá generace má jiné zájmy, není už tolik těch, co by šli něco dělat a hlavně zadarmo. Hledáme řešení, aby generační obměna proběhla co nejhladčeji. Je to jedna z výzev, která nás čeká v příštích letech.“

Autoklub ČR nejsou jen motorky, ale především automobily. Jak lze tyto dvě kategorie vést, aniž by nikdo netrpěl pocitem, že ten druhý žije na jeho úkor? Dá se to vůbec?
Jan Šťovíček: „Nejsme v tom vůbec výjimkou, v mnoha zemích to tak funguje stejně. Připomeňme, že u nás se původně samostatné kluby motocyklistů a automobilistů spojily už v roce 1910, po šesti letech od svého založení. Struktura řízení je rozdělena tak, že máme naprosto rovnocenné postavení pro motocyklový a automobilový sport, myslím si, že nikdo nežije na úkor toho druhého, je to vyvážené. Naopak, to spojení nám dává větší sílu co se týká získání veřejných prostředků. Vidíme to třeba ve srovnání s našimi slovenskými kolegy, kde jsou obě federace samostatné.“

Je právě kvůli financím důležité být dobrým diplomatem také s ohledem na stát, tedy myšleno k vládě České republiky? Vznikají nějaké nové projekty na podporu motorsportu?
Jan Šťovíček: „Přestože z toho nemám úplnou radost a všichni pracujeme na tom, aby tomu tak nebylo, podíl státních dotací na příjmech Autoklubu ČR je pořád větší než podíl příjmů ze strany soukromých sponzorů. Znovu musím připomenout úspěšně se rozvíjející spolupráci s Národní sportovní agenturou, motorsport za svůj si vzal Jan Birke, který hájí naše zájmy v Národní radě pro sport. Chci všem za to poděkovat, konzultujeme přípravu nových dotačních programů, aktivně se jich účastníme, Autoklub ČR pomáhá klubům připravovat žádosti o podporu významných sportovních akcí, nebo nyní z programů Covid-Sport. Pro naše kluby jsme uspořádali konferenci se zástupci Národní sportovní agentury, která měla velký úspěch, padla na ní celá řada podnětů Jsme v tom velice aktivní a nadále budeme. Vznikají nové dotační programy, věřím, že se v nich motorsport najde.“

Aktuální je už víc jak půl roku zdravotní krize s Covid-19. Letošní sezona motorsportu v České republice byla negativně ovlivněna podobně jak ve světě, ale i přesto se sportovní život nezastavil a některé soutěže se odjely. Jak náročné bylo vše zvládnout a splnit všechna různá vládní nařízení?
Jan Šťovíček: „Sezóna byla naprosto výjimečná, nikdo si nedovedl představit, co nás čeká. Muselo se reagovat velmi improvizovaně, přesto se na ty podmínky sezóna zvládla skvěle. Připomenu, že Autoklub České republiky se již zásadním způsobem podílel na tom, aby se už od konce dubna otevřely pro veřejnost polygony v centrech bezpečné jízdy. V květnu jsem pak jednal s tehdejším náměstkem ministra zdravotnictví Romanem Prymulou a podařilo se nám dohodnout podobu manuálu pro pořádání sportovních podniků s diváky. Podle tohoto manuálu se rozjížděly i ostatní sporty. Autoklub ČR byl jednou z prvních národních federací motorsportu, jež zahájily domácí šampionáty. I díky tomu se u nás objevila řada světových hvězd motokrosu. Uskutečnili jsme řadu podniků, bohužel ten závěr se musel zase zbrzdit. Ale mimořádná opatření samozřejmě respektujeme, zdraví je na prvním místě. Mrzí mě, že mnozí do nás kopali a udávali nás, jak šíříme koronavir, ale měli jsme všechno povoleno a v souladu s aktuálně platnými mimořádnými opatřeními. Nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by na našich akcích byl někdo nakažen.“

Máte třeba už teď nějakou představu, jaké můžou být ekonomické dopady krize na financování aktivit Autoklubu ČR?
Jan Šťovíček: „Dopady budou veliké, bohužel se to projeví na těch pracně budovaných vztazích s partnery. Sponzorské peníze budou kvůli menšímu počtu podniků a akcí nižší. Potom vnímám určitou opatrnost všech soukromých společností v marketingu na příští rok z důvodu nejistoty vývoje pandemie, takže očekávám určitý propad sponzorské podpory. Na druhou stranu máme na čem budovat, takže v relativně krátké době to budeme umět postavit zase zpátky na nohy.“

Co vás z pohledu prezidenta AČR nejvíc trápí? Co chcete do budoucna zlepšit?
Jan Šťovíček: „Stejně jako asi všechny předsedy sportovních svazů a organizací mě trápí nepředvídatelnost meziročních dotačních podpor. Tlačíme na to, aby byla na tři, čtyři roky deklarována stabilita dotačního rozpočtu. Nastartovali jsme spoustu pozitivních věcí a ty chceme do budoucna ve všech ohledech dál rozvíjet, ať jsou to veterány, sport, projekty v oblasti zvyšování bezpečnosti silničního provozu, společenské aktivity nebo otvírání klubového domu široké veřejnosti. Prostě dál pracovat na vytváření dobrého jména Autoklubu České republiky, aby byl vnímám jako pevná součást občanské společnosti.“

Pokud by byla možnost si nechat splnit jedno jediné přání z profesního života, jaké by to bylo?
Jan Šťovíček: „V posledních letech jsem se rozhodl svoji profesní kariéru spojit s Autoklubem ČR. Mám v tomto ohledu spoustu nápadů a výzev do budoucna. A to je mým přáním, dotáhnout Autoklub ČR do pozice srovnatelné s tou, jakou měl za první republiky. Jak v české společnosti, tak i na mezinárodní scéně. Jsem přesvědčen o naší síle a o tom, že máme na víc.“

Informace o redaktorovi

Petr Czyž - (Odebírat články autora)