Triumph Bonneville 900 (2014)

Minulé pondělí odpoledne, když jsem přišel z práce a relativně svítilo sluníčko, jsem se rozhodl jet stejnou trasou jako před tím na kole a to směr k Bukové hoře. No v sobotu jsem vyrazil na kole bez pití, bez batohu jen s mobilem v kapse s vidinou, že budu za dvě hoďky doma . Jaksi jsem se přepočítal a po třech hodinách, 70 km a 1250 nastoupaných metrech jsem žíznivý a dost zřízený dorazil dom.
Takže opáčko na Bonnevilu. Trasa Štětí, Hoštka, Malešov, Drahobuzy, Liběšice , Horní vysoké,Verneřice, Příbram a Buková hora. V podstatě se stále stoupá. Před Verneřicema je krásná náhorní plošina, je tam i rozhledna. Víťova rozhledna, která je však otevřená jen od pátku do neděle. Zdoláte 45 schodů na vyhlídkový ochoz ve výšce 8,5 metrů, užasnete nad krásným pohledem na České středohoří i Lužické a Krušné hory. Rozhledna slouží zároveň jako vysílač. Tam jsem tedy na kole nedojel, ale na Bonnevilu v pohodě. Cíl cesty Buková hora a její televizní vysílač, který je se svými 223 metry nejvyšším betonovým vysílačem v ČR. Cesta zpět vedla pak přes Žandov, Kravaře, Zahrádky se zastávkou na pumpě Dubá a pak přes dubské zatáčky směr návrat dom do Štětí.
Je to tak trochu jiný level jízdy na motocyklu, žádný spěch, vnímání okolí a předem stanovený cíl. Má to něco do sebe, přestože při návratu jsem si dubské prostě neodpustil. Jediné, co tak trochu kazilo dojem z cesty je fakt, že Bonneville nemá pro na některých místech rozbité a zvlněné silnice vhodné podvozkové komponenty a dost nevybíravým způsobem ránami do řidítek či nepříjemným kopnutím v zadní části toto připomene. Jakmile se však asfalt narovná jeho projev se rázem jak mávnutím kouzelného proutku změní. A máme tu podzim.