Suzuki GSF 1200 Bandit (2005)

Rozhodl jsem se, že ještě v letním období dám jeden výlet dál od baráku. Zvažoval jsem zajet do Chorvatska za kámošem a jeho rodinkou, ale nakonec z časových důvodů, jelikož mě na to zůstaly jen tři dny, jsem se rozhodl zajet do Hamburku pokoukat lodě. Přístav mě lákal vždycky, dřív jsem tam byl už mockrát coby trucker, ale málokdy zbylo dost času na podrobnější průzkum.

Vyrazil jsem v úterý ráno v 9.00 směr D11, Praha, D8 do Teplic, Ústí n. L., Petrovice, Drážďany, na A13 směr Berlín. Jedno tankování proběhlo ještě v Čechách a to v Bořislavi, další tankovačka na A13 na Berstetalu. Jak jsem při pauzičce koukal směrem mé cesty, začalo se nebe celkem mračit. Vyrazil jsem dál ku Berlínu, při průjezdu této metropole, už mě bylo jasný, že vodě se nevyhnu. Co se dá dělat, nemok byl připraven v kufru, nový goretexový botky aspoň budou moct ukázat, proč jsou tak drahý. Na okraji Berlína už je na obloze černo a spouští se první kapky, zastavuju a strojím do deště Pak jedu s drobnýma přestávkama v dešti až do Hamburku. Dálnice na obchvatu je celkem přicpaná tak sjíždím do města a počasí se konečně umoudřuje. Hustou dopravou se proplétám podle St. Pauli, projíždím Altonu, a kolem 18:30 dojíždím do Elbe Campu v Blankenesee. Kousek před cílem míjím na druhém břehu závod Airbus ve Finkenwerder, akorát nad hlavou přistává chlouba letecké dopravy Airbus A-380 v barvách Emirates, bohužel jsem zrovna projížděl křižovatkou a tasit foťák bylo nereálný . Kemp na písečné pláži na břehu Labe, místa dost. Dávám véču a razím do přístavu lovit nějaký zaoceánský macky. Po cestě jen přibrzdím na úrovni závodu Airbus a chvilku čekám, jestli něco nepude na přistání a nebo na start. Po chvíli jeden startuje, tak něco fotím a jede se "nach Hafen". Při mojí smůle kotví akorát na terminálu Eurogate jedna kontejnerovka, konkrétně CSCL Mercury, a jinak samý mřenky, Burchardkai taky prázdná, takže jen pár fotek a jedu do kempu. Dávám si jedno lahvičkový na usnutí, rychlá teplá sprcha a dobrou.

V noci mě probudil déšť, a vydrželo lejt až do ranních hodin. Přestává až kolem půl osmé, ale obloha směrem na severozápad, kam mám namířeno je černá jak noc. Pár info na netu a na meteo radaru a rozhodnutí je jasný, balím a pálím dom. Cestou dom, sem zvolil trasu po A7 na Hannover a dál po A2 Magdeburg, na A14 přes Liepzig, Halle až do Drážďan. Bral jsem to celkem sportovní rychlostí a z levého pruhu jsem uhýbal jen málokdy , před Drážďanama už jsem byl hladný jak vlk, tak jsem zajel na oblíbený autohof na Nossenu a dal jsem si megažrádlo v podobě schnitzelpfane za 13 éček. Sotva jsem se dovalil k mašině. Pak už jen jízda přes Petrovice do Čech, přes Ústí podle vody na Lovosice, na dálnici a do Prahy. Tam jsem si řekl, že dálnice už bylo dost a fiknul jsem to po kolínský, na novotou zářící obchvat Kolína, Čáslav a dom. Na dvorek jsem se dostal po 18 hodině.

Celkem vzato, tenhle výlet kvůli počasí moc nevyšel, ale to se nedá nic dělat. Spotřeba mě celkem překvapila, vzhledem ke sportovnější jízdě kdy na zpáteční cestě mě vyšel průměr asi 130km/h, je 7,2l/100km docela hezkej. Za ty dva dny jsem najel 1644 kiláků.

Tak snad někdy líp do Hamburku. A na dýl.