ČZ 175/477 (1974)

Tak konečně se mi splnil sen a dostal jsem motorku za flašku.

Více fotografii

Recenze

K této Zetce jsem se dostal úplnou náhodou. Byl jsem na školení, kde nás bylo asi 15 cizích lidí. Znáte to, o přestávkách začnete klábosit aby jste ostatní poznali no a já jsem se o Martinovi dozvěděl, že má doma starou Čízu a už dlouho na ní nejezdil. Řekl jsem mu, že je škoda aby mašinka stála v garáži a jestli chce pomohu mu s opravou aby zase frčela a on mohl drandit. Martin mi na to řekl, že už ho to neláká a že pokud chci, že mi ji zdarma věnuje. Nejřív jsem myslel, že to říká jen tak z legrace, ale nakonec jsme se domluvili. Nabídl jsem mu za ní aspoň láhev whiskey (brát to úplně zadarmo mi přišlo příliš drzé).
Včera nastal ten slavný den a já konečně mohl s vozíkem z půjčovny vyrazit na výlet do Liberce.
Zetka byla uložená v suché garáži a prý do poslední chvíle jezdila. Byla přikrytá prostěradlem a igelity. Bylo vidět, že se Martin o ní těch 20 let co byla jeho pěkně staral.
Bohužel s ní prý měl jednou nehodu, kdy ho na křižovatce srazila 1203. Pekně se vyváleli a jeho spolujezdec měl prasklou lopatku. Zetka po této příhodě dostala novou nádrž, řídítka z Jawy a jiné zadni blinkry. Nějaké díly se přelakovaly, ale myslím, že to nevypadá špatně.
Co jsem koukal, tak má v papírech zapsaný i přívěsný vozik. Doklady jsou v depozitu a tak je i přepíšeme.
Včera jsem ještě zkoušel startovat, ale nic. Nádrž je vyrazlá a svíčka nehází jiskru.
Bude si muset ještě chvilku počkat než bude brázdit silnice, protože v garáži mám stále nezkompletovaného pionýra (pořád čekám na chromy - už 2 měsíce).
A co napsat na závěr?
Martine, díky moc za krásnou motorku!