Yamaha FZS 1000 Fazer (2001)

Středa
Ráno bylo sice slunné, ale ne tak teplé jako v předchozích dnech. Už nám nebylo tak veselo. Byl to poslední den naší dovolené, a tak nám nebylo příliš do zpěvu. Čekalo nás 500 kilometrů a z toho velká většina po dálnici. Došli jsme se vykoupat, sbalili stany a pak už jsme se vydali na cestu k Mnichovu. Udělalo se zase horko a cesta rychle ubíhala, najeli jsme na dálnici a blížili se k Mnichovu. Cestou jsme zastavili na benzince, dali si něco k jídlu a také napojili své motorky. Mnichov jsme projeli díky navigaci naprosto v pohodě a bez bloudění. Projeli jsme i okolo centrály BMW a okolo olympijského stadionu. Dálnice nás pak vedla až k Degendorfu. Tam jsme z dálnice sjeli a po silnicích nižší třídy se blížili k českým hranicím. Jak bylo v Německu krásně teplo a svítilo slunce, tak nad Čechami bylo ošklivo. U Strážného jsme chytli liják doslova gigantický. Za Strážným jsme tedy zastavili u jedné restaurace, kde jsme si objednali polévku a guláš. Oschli jsme, najedli se a dali si kafe. Mezitím přestalo pršet. Zavolali jsme rodinám, že jsme v Čechách, a že se už blížíme k domovu. Pokračovali jsme na Vimperk, Strakonice a v Miroticích jsme odbočili na Milevsko. Pak už to byla domu chvilka. To, že jsme zase doma jsme zjistili i tím, že všude byly výmoly, štěrk a vůbec tak jako byl všude nepořádek. Pozdě odpoledne jsme dorazili domů do Sedlce. Tatík nám ještě udělal poslední společné dovolenkové foto. Naše dovolená tím byla u konce. Najeli jsme přes 1 800 kilometrů, zdolali nespočet průsmyků a zmokli jsme v podstatě jen na samém začátku a konci naší dovolené. Vyfotili jsme přes 1100 fotek, shlédli nejvyšší vodopády v Evropě, dostali se do výšky 3 174 metrů. Byla to neskutečně krásná dovolená a myslím, že podobnou cestu si určitě brzy zopakujeme.