Se svým vzhledem „konec osmdesátých let“ je to dnes již klasický motocykl se vzduchem chlazeným dvouválcem a karburátory.
Motorka koupena od FIRMA:Ing.Zdenek Polášek - Motocentrum ( - Nákup proběhl hladce, po prvním okouknutí a otestování jsem si nechal týden na rozmyšlenou a pak na ni z Jeseníků odjel.
Výška jezdce: 167 cm
První dojmy - Když jsem si ji brzo na jaře 2017 odvážel od prodejce, tak dojem byl zhruba tento: „Ta motorka funguje tak dokonale archaicky, že jsem se snad pocitově vrátil o 30 let nazpět.“ Ale ne ve všem je archaická: výborně to brzdí, nekroutí se to a taky spojka a řazení funguje kultivovaně, jak má. Ten pocit transferu v čase u mne vyvolalo hlavně chování a zvuk motoru. A taky jak to zvláštně neochotně zatáčelo.
Motorku bych doporučil pro - Je to motocykl pro milovníky dávných časů, pro fanoušky ducatek devadesátých let. Tady se nespletou, dostanou stroj u kterého bude „charakteru“ na rozdávání.
Doplňky na motorce - Karbonové díly: přední blatník, kryty rozvodových řemenů, kryt suché spojky. Pro odlehčení LiFePO4 akumulátor. Dále jsou namontovány zvednuté koncovky výfuků od SilMotoru (takže to nemá zadní stupačky) + kryt sedla spolujezdce. Zkrátka, je to jen pro jednoho 
Recenze
Jsem fanoušek ducatek z devadesátých let. A protože mi ve sbírce Ducati motorů chyběla ducatí klasika, tj. vzduchem chlazený dvouventil, sledoval jsem čas od času inzeráty, až se objevilo to správné provedení. Původem je z rajchu, kde byli tři majitelé. Musel jsem si dát řídítka více dolů, předchozí „helmut“ si je dal co nejvýše a to k eSSesu nesedí. Je to lehký stroj na sportovní poježdění a ne nahatá motorka na kochání se.
Ano, je to lehká motorka a taky snadno ovladatelná. Ale jak jsem uvedl, při odjezdu od prodejce nezatáčela ani trochu, jak jsem zvyklý u jiných Ducati, musel jsem ji přemlouvat. Nějakou dobu jsem s tímto ‚neduhem‘ jezdil, naštěstí mám kamarády s ducatkami a ti poradili zkusit trochu pustit dolů na předních vidlích. Jen trochu. Nakonec z toho „trochu“ bylo 23 mm a k žádoucí změně došlo: z neochotného a nemotorného žebřiňáku se vyklubala nádherně intuitivně zatáčející baletka.
Motor má maximum 76 k v 7250 ot/min. To teda nic moc, na devítikilo, prostě tady se při jízdě využívá kroutící moment ve středních otáčkách. Vlastně u tohoto stroje je to číslo o počtu koní nedůležité... táhne to jak lokomotiva už od nízkých otáček a zní jak nízkoletící bombardér. Při jízdě úplně vnímám rotující hmoty v motoru . K tomu zvuku: můžou za něj koncovky výfuků od SilMotoru. Je dokonce možné z nich vyjmout tlumivky, ale to jsem zkusil jen jednou. Ten rachot byl vskutku monumentální . Nicméně, usoudil jsem, že s takovým kraválem bych jezdit nechtěl a tlumivky vrátil. I tak je eSSeso slyšet až až. Tankuji BA 98 a protože s karburátory nebyl vždy na jaře jednoduchý první start, začal jsem před několika roky na zimu dávat 98 od ÖMV a od té doby jsou jarní starty (třeba i po 4-5 měsících) naprosto bez problémů.
Podvozek je od Showy s možností nastavit předpětí, odskok i kompresi, a to vpředu i vzadu. Po úpravě geometrie, údržbě s výměnou náplní a po nastavení podvozku je tento lehký motocykl ideální na zatáčkovité trasy. Je nastaven na hladké silnice bez hrbolů a děr. Na našich cestách to pak není všude komfortní, je to prostě daň za sportovní orientaci stroje.
Brzdy jsou vpředu i vzadu Brembo (jak jinak u italského stroje). A v rámci své kategorie to brzdí nadstandardně. První zákus i následné brždění s ovládáním tlaku na páčku může bez problémů konkurovat současným brzdám (nemá to ale ABS jako současné brzdy). Také zadní brzda se dá výborně dávkovat. Jestli brzdy vadnou po déletrvajícím zatížení, tak to netuším, na okruhu jsem s tím nebyl (a ani neplánuji).
Stojánek je samozaklápěcí, tak je to u většiny Ducati devadesátých let. V zrcátkách je vidět velmi dobře a pod sedlem je dostatek místa (jak bylo obvyklé u motocyklů z těch let). Ke vzduchovému filtru a akumulátoru je snadné se dostat jednoduše odklopením nádrže. Na sportovní motorku je toto eSSeso vlastně velmi praktické a docela pohodlné (zdůrazňuji: na sportovní motorku!).
Jezdím s devítikilem kratší vyjížďky (jak je zvykem říkat: okolo komína) užít si pocitu zemité odezvy od motoru a nostalgické polohy za řídítky, prostě si v mysli vyvolat vzpomínky na dobu, kdy obloha byla modřejší a tráva zelenější… 
Máš to nádherné!
Luxusní bike
Pecka, v té polokapotě je devítka nejhezčí.
Přřeji jen šťastné kilometry 
nádhera
máš vkus 1*
v tom popisu jsem úplně našel svého bývalého M900 rv97.
mám to k Tobě přes kopec, i bych se někdy přijel pokochat a zároveň pobičovat jak moc bych kteroukoliv z nich chtěl a potřeboval