Moto Guzzi V100 Mandello (2023)

Italské motorky jsou svoje. Nejsou dokonalé, nejsou sametové, ale nabídnou emoce (někdo tomu říká charakter), specifika a design, které jinde nejsou. A o Moto Guzzi to platí dvojnásob.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:AMG moto (Kobeřice) - od ostravského dealera mám již druhý motocykl a nemůžu si na nic stěžovat. Vždy férové jednání, snaží se vyjít vstříc, jsou to nadšenci, člověk se u nich cítí dobře. Servis pak zatím vždy profesionální.

Výška jezdce: 178 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha Tracer 9 / 900: Na mě trochu vysoká, nezájem prodejce.
Honda NT1100: Chyběly ty správné emoce, nezájem prodejce.
BMW R 1250 RS: O něco dražší a nebylo možné ji vyzkoušet. A opět nezájem nejbližšího dealera.
Suzuki GSX-S1000GT: Největší překvapení, hodně dobrá, ta by mi klidně mohla říkat pane. Jiná, ale také skvělá mašina.

První dojmy - testovací jízda proběhla už na jaře. A první dojem, no pořád je to Moto Guzzi, tedy přirozené vibrace a projevy podélně uloženého motoru do V s úhlem 90 stupňů, zařazení jedničky jak rána kladivem do kovadliny, příjemný zvuk...

Motorku bych doporučil pro - Začnu tím, pro koho ne - tedy ne pro začátečníka, a to ať už z důvodu vyšší váhy nebo brzy dostupnému maximu výkonu. Takže spíše pro vyježděné jezdce, kterým se líbí svébytný italský design a nepotřebují pro delší výlety mašinu na štaflích (myšleno cestovní enduro).

Doplňky na motorce - hned při koupi motocyklu jsem zainvestoval do originálních bočních kufrů. Jsou dostatečně velké, do obou vejde integrálka. Motorku nehyzdí žádné "lešení", takže za mně dobré!

Dále jsem hned z kraje nechal nainstalovat originální turistické plexi, původní tmavé skoro nekryje, a teď je to i při 150 km\h na dálnici pohoda. Za důležité považuji padací rámy a v neposlední řadě nižší komfortní vyhřívané sedlo. Motorka je totiž poměrně široká mezi nohama.

Posledním doplňkem při servise v listopadu jsou pak vyhřívané hefty přímo od výrobce. Jo a komfortní sedlo pro spolujezdce... sedlo je totiž dvoudílné a jde o různé materiály, ač se to z katalogu nezdá.

Recenze

V100 Mandello jsem si vybral, protože se mi ihned při prvním setkání líbilo, a následně mě přesvědčilo, že to, co obdivuji na motocyklech Moto Guzzi, u ní zůstalo.

Motorku jsem převzal u ostravského dealera v srpnu, najeto máme spolu něco přes 1600 km, takže je čerstvě zajetá. Poprvé jsem viděl první kus v Ostravě v únoru, následně na jaře jsem měl možnost vyzkoušet při testovací jízdě a měl jsem také možnost porovnat si všech 5 provedení hezky zblízka.



Základem je nový fantastický motor s velmi rychle dostupným výkonem. Říkají mu Compact block, má 1042 ccm, véčko zůstalo zachováno, jen už je chlazené kapalinou. 115 koní a 105 Nm hovoří za vše. Nutno ještě pochválit Italy, plyn jde neskutečně hladce a plynule, mašina nezacuká. Podobně příjemná práce je i se spojkou. K výkonné motorce je třeba mít i odpovídající brzdy. A tady jsou dokonce možná i předimenzované. Jedná se o monobloky Brembo, které jsou neskutečně účinné a patří ke špičce v této třídě. Chce to zvyk, cit a brzdit jedním prstem.

Co se podvozku týká, tady vidím největší rozdíl mezi V100 a V100S se semiaktivem Öhlins. A zde napíšu to, o čem se šušká mezi těmi, kdo měli možnost vyzkoušet oboje. Semiaktiv od Švédů je vynikající na dobrých cestách. Ale střídání pěkného povrchu s nepěkným (u nás velmi častá záležitost) mu úplně nesvědčí, protože mu chvíli trvá, než se přizpůsobí a jezdec dostane pěkné šupy. No a ani v nejměkčím módu nedosahuje na rozbitější cestě takového komfortu jako základní verze, která má vepředu vidlici Kayaba průměru 41 mm s nastavitelným odskokem a předpětím pružiny. Zadní tlumič je od stejného výrobce a lze jej nastavit v odskoku a předpětí pružiny pomocí praktického kolečka. Mimo jiné i proto jsem zvolil standardní verzi a podvozek si pošteloval trošku směrem k pohodlí a je to pro má záda a pocit pohodlí na delších cestách asi to nejlepší. Co se týká jízdních vlastností... podvozek obou verzí dává velkou jistotu, netřeba stroj přemlouvat do zatáček. Nejedná se o nejlehčí stroj ve své třídě (233 kg, na vině je i bezúdržbový kardan), ale za jízdy to není poznat díky nízko položenému těžišti. Kila Italka přizná až při manipulaci na místě. Výhodou je, že ji ani při vyšších rychlostech na dálnici hned tak něco nerozhodí.



Se spolujezdcem jsem ještě nejel, tak nemohu soudit. S Guzzi jsme po prvním servise a zatím bez poruchy. Spotřebu jsem neřešil, uvidíme, jak to půjde po zajetí. No a málem bych zapomněl na adaptivní aerodynamiku - elektricky ovládané plexi a zejména již známá křidélka, která se vysouvají podle režimu a přednastavené rychlosti. Není to jen reklamní ptákovina, fungují. Poznat je to při vyšší rychlosti, případně v létě, kdy jsou rozevřené nežádoucí, a pak v dešti, kdy jsou zase žádoucí velmi.