Yamaha Tracer 7 / 700 (2020)

Vyskytla se potřeba vzít dítě do Alp.

Výška jezdce: 188 cm

První dojmy - Bylo to dobré. Bylo to dobré. Bylo to dobré.

Recenze

Po uvedení tohoto modelu a jeho pochvale zde na Motorkářích (https://www.motorkari.cz/clanky/redakcni-testy/kawasaki/kawasaki-versys-650-se-vs.-yamaha-tracer-700-nejlepsi-motorky-pro-realny-svet-44134.htmlodkaz) jsem pojal touhu vyzkoušet tento aparát. Motor už jsem znal z povožení se na MT 07 ,ale tam mne dost otrávily vibrace do řídítek.
Zajímala mne jak ergonomie, tak právě ony vibrace..
Předváděčka se objevila koncem dubna 2021 v Písku u Kabourků ,takže nebylo nač čekat. Tímto děkuji do Písku za půjčení. Motorka byla v mé oblíbené červené a lákala ke svezení. Takže jsme si rychle ujasnili formality a vzhůru do sedla.
Během pár minut jsem věděl, že vibrace jsou v normě díky silentblokům řídítek , ale ty mají podivný a pro mě nevyhovující tvar a že sedlo je poněkud otravně měkčí ,ale snad to půjde. A šlo to náramně! Popis z testu nelhal, Tracer opravdu ochotně zatáčel a zároveň mu nechyběla stabilita v přímce. Domluvenou hodinku jsem omylem o 20 minut natáhl a celkem nerad stroj vracel. Popis v testu bych mohl po svém rychlotestu podepsat.
Na dotaz pana Kabourka ,zda objednám jsem popravdě odvětil, že teď zbytečných 225 tis. + cca 13 tis. na doplňky opravdu ,ale opravdu nemám s tím, že když budou na podzim slevy, třeba si dám říci. Tímto jsem jej dost pobavil a že prej slevy v těchto covidčasech vyšly z módy.
Nicméně semínko bylo zaseto a červíček hlodáček se dal do práce.
Domů jsem pěkně proletěl na Dukovi, takže na co se budu honit se sháněním peněz, když mám takový svižný motokolo ,že jo… Jenže motokolo cucalo vodu pod hlavou a šlo na léčení do Racetoolu.
Alpy nadohled a poprvé i s čerstvě dvanáctiletým juniorem . Poněkud blbá situace…
A jako na zavolanou se tu objevil inzerát na Tracera 2020. Ještě neměl ani 1. garančku a byl od Karlových Varlat . Poté ,co cena slezla ke 190 tis a má milostpaní nabídla sponzoring , se věci daly do pohybu a Tracer přistál u mě na dvorku. Sice v barvě ,co bych si dobrovolně nevybral ani omylem ,ale já si vybírat moc nemohl a ušetřených více jak 30 kapříků bylo celkem slušnou náplastí za psychickou újmu. Následoval nákup nosičů a nádržbáglu u Givi v Berouně a pár drobností u Alibaby.
Nebyl bych to já ,abych motorku nezačal ladit k obrazu svému. Takže kam dát antipich a jinou droboť . Pod sedačku ,jako u Fazera ani omylem, takže tool boxy Givi.
Ragazzi italiani di GIVI mi zapěli árii o 2000,-Kč + 1000,-Kč za držák. A to vše 2x , ať motorka nekulhá. Grazzie ragazzi…
Takže stejně jako u Duka proběhl nákup Alu profilů u brněnských ALMS a vzhůru do boje. Náklady se vešly do 1000,- Kč včetně Komaxitu a zadního madla, ať mi děcko při sjíždění alpských klikatic neleze po zádech.




Barevnou fádnost trochu vylepšily proužky na kolech .
Po čase ještě přibyly záslepky rámových trubek.


Nastala fáze sžívání se. Rovnou uvedu,že mi to trvalo skoro 2 sezony a 10 000 km.

Sezona první
Ochrana proti povětří je dost bída na cestovní strojek. K motorce jsem dostal i vyšší plexi. Nakonec jsem zůstal u originálu a v nejnižší poloze. Dělá nejmenší kravál do helmy. Ovšem uznávám,že to je subjektivní vjem . Se slzou u oka vzpomínám na Fazera 600 a jeho vyšší plexi s deflektorem.
S motorkou se dá jezdit na pohodu , jako s čoprem či se poněkud rozdovádět. Motor umí dobře obojí. Jen tomu druhému moc nechtěl fandit podvozek. Ale o tom až dále… Pneumatiky Michelin Pilot Road 4 fungujou dobře na suchu i vodě a stejnoměrně ubývají. Spotřeba pro šetřílky je dlouhodobě 4-4,1 l/100km ,tedy příjemná veličina.
Dost často se mi povedlo zmáčkout klakson tankbáglem při otáčení. Kolemjdoucí se lekali a já taky. I vyrobil jsem antitroubítko.

Odjišťování tankbáglu bylo původní páčkou nepohodlné ,tak jsem si ji nastavil kolmým čepem.

Za první sezonu najeto cca 5000 km s pocity poněkud rozporuplnými. Ta sedačka… ,ty řídítka… a co s tím nastavením podvozku ,aby nebyl tak (pro mě) až záludně žvejkavej?

Sezona druhá
Opatřil jsem jiná řídítka, podobná těm na Dukovi ,která mám rád. Po obhlídce situace jsem je odložil do kouta a tam stojí dodnes. Ještě, že stály jen 350,-Kč… Proč? Protože nějaká chytrá hlava připlácla na řídítka ty rádoby bástry a na ně pak i blikny ,no a nižší řídítka neumožní jednoduché přendání dílů ,neboť nová sestava by se nevešla do vybrání mezi plexi a kapotu. A na nějakou větší přestavbu a vymejšlení kam s bliknama jsem prostě neměl ani čas a ani chuť. Takže varianta 2 – přeohýbání řídítek a jejich rozšíření. Teda výroba přípravku a konce řídítek šly o cca 30mm dolů + navaření rozšíření o 20mm na každou stranu. Tady se ta nová řídítka hodila jako poměřovací mustr.


Po doladění polohy řídítek jsem si mohl oddychnout. Jo, tohle se povedlo a konečně mne přestaly bolet záda mezi lopatkami. Dokonce jsem mohl antitroubítko zase odmontovat. Nakonec jsem jej asi zužitkuji coby držák ovládání vyhřívaných tlapek. Na řadu přišla sedačka. Trochu jsem si ji po krajích přicpal tvrdou pěnou, aby se tak neprosedávala a i tady si můžu odškrtnout úspěch.
Poslední boj a naštěstí celkem vítěznej jsem svedl s nastavením podvozku. Mám teď zadní „péro“ nadoraz + útlum utaženej na čtvrt obrátky před dorazem. Předek má pružiny utažený o 5 závitů + útlum je 2 kliky před zavřením. A konečně to nějak rozumně funguje! V jednom ,ale když jedu ve dvou a uberu na tempu,tak to taky jde. Maximálně ještě přitáhnu o osminku útlum vzadu. Jsem si na tom jistější v zatáčkách,byť nějaká ta vláčnost tam zůstala. Zase to tolik nedrncá. Holt kompromis…
Po všech popsaných úpravách je z toho konečně motorka ,na které se chci vozit i sám a ne jen když potřebuju povozit děcko.

Sezona třetí
Sžíváme se už líp. Na hrbatých cestách dokážu ocenit i nějaké to pohodlí ,což mi Duke nenabídne . Ten mi zas nabídne agilnost danou jeho lehkostí. O přesnosti řízení nemluvě. Holt něco za něco. Průběh výkonu a krouťáku je příjemnej. Škubanec po otevření plynu už méně…

Co se mi líbí a co zas né…
Porovnám to s byvším Fazerem , což je taky Yamaha a používal jsem jej stejně . Ovšem ten mi z krabice sednul mnohem líp. Nicméně 3x Alpy jsme na tomto aparátu už taky dali a do kopců je tento motor lepší. Líbí se mi jak motor pěkně táhne odspoda , jak je stroj o cca 20kg lehčí ,jak pěkně vede širší přední pneu ,jak snadno a lehce to zatáčí . Dodaný Micheliny ubývají stejnoměrně a ještě chvíli by vydržely ,byť už měly za sebou 12 000km , ale před letošním Alpováním jsem je vyměnil, ačkoli vzorek by ještě byl. Ale nový jsou nový.
Posez na pantátu taky není úplně špatnej. Vyzdvihnout musím krásně dávkovatelnou a hlavně účinnou zadní brzdu !
Nelíbí se mi skoro nulový prostor pod sedlem. Částečně pořešeno tool boxy. Absence hlavního stojanu. Ale ten lze dokoupit. Světla dobrý, ale Duke 390 má ještě lepší . Displej je přehlednej ,ale musí se přepínat. Dukovo TFT je prostě o parník jinde a přitom je to starší a lacinější stroj… Přepínač blinkrů má malý čudlík s nejasnou aretací. Občas přehmátnu na klakson. Zlatá Paganka ,či Duke! Nakonec i ovladač u Voge 500R mi taky přišel lepší. Silnější vratná pružina plynu. Po delší jízdě trochu bolí ruka. Ochrana proti povětrnosti je dost bída na cestovní stroj. Je to taková koza vysoká.
Pocity mám po cca 14 000km ale většinově pozitivní. Z nabídky Yamahy ,mě dostupné, je to asi jediný vhodný stroj. U MT 03 a MT 07 už je to už víc ergonomicky natěsno ,byť zábavnější.
Když tak přemítám o ideální motce pro mě , zkřížil bych jízdní vlastnosti Tracera s praktičností Fazera ,přidal o chlup nižší a tužší podvozek, k tomu z Duka světlo a TFTéčko a budu spokojenej jak ta pověstná želva. Aspoň doufám…

Tak děcko už vozit nechce a že si počká na svou 125ccm.
Kdo by chtěl Tracera s cca 16 500km pod strom ,může se přihlásit.