Royal Enfield Euro Classic 500 (2017)

Nejklasičtější kladivo, co si jen tak brumlá a jede furt.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Motohouse Pardubice (Chrudim IV) - Prodejce velmi milý a ochotný, když sem se přijel na motorku poprvé podívat, tak pro mě ochotně přijel na nádraží a zase odvezl zpět, po domluvě zařídil evidenčku, přepis, doklady, vše. Za mě spokojenost a můžu doporučit

Výška jezdce: 197 cm

První dojmy - První dojmy z motorky sem nasbíral asi o půl roku dřív, když jsme si s kamarádem půjčili motorky na testovací jízdu v Royal Enfield Brno. Nebylo co řešit, rohlík od začátku do konce, věděl sem, že to musím mít.

Motorku bych doporučil pro - Pro každého kdo je prostě v pohodě, tak jako ta motorka :)

Doplňky na motorce - Takové praktické věci, zamykatelné víčko nádrže, boční nosiče na brašny, zadní nosič, zavazadla Oxford Heritage a staré vojenské somradlo, když je toho potřeba sebou opravdu jen trošku. :) laděná koncovka výfuku a nerezové šroubky s kamínkem na uchycení SPZ, protože tady ten plastový rámeček prostě být nemůže.

Recenze

Tento stroj sem si vybral protože mám rád klasické motorky a usoudil sem, že něco víc klasičtějšího v dnešní době už být nemůže. Zároveň mám rád věci, které nejsou standard pro každého a od obrazu dnešní společnosti se výrazně liší.

Bylo mi 19 v té době ještě student chystajíc se na jarní maturitu, stopětadváca od vánoc pryč z domu a Já hladověl po motorce. Teď nepočítám staré XJéčko 650, kvůli kterému ta 125 musela z domu, každopádně to byl projekt v progresu a zároveň sem na ni pak ještě dva roky stejně nemohl, protože od podzimu v kapse teprv čerstvá A2, která čekala na první vyžití na něčem větším než dváca.

K věci, Byl Březen 2020 a v Brně se konal zatím poslední motosalon, předtím než to zavřeli.
Tak sem tam samozřejmě jel nasát tu motorkovou atmosféru, takový ten standard jako každý rok. Tenhle rok zrovna všichni slintali na tu indickou kývačku nebo pluli na její sváry. Tak sem si to taky celé prošel a prostě letos mě ten stánek Enfieldu zaujmul dřív než kdy jindy. Na Classic sem se posadil už o rok dřív, ale nevím, tentokrát sem to nějak neřešil. Teď to bylo jiné, začal sem si pořádně všímat toho jeho charisma, v davu těch kosmických raket co byly kolem z toho bylo cítit takové to, žen on je prostě kliďas co si jede svoje a neřeší nějaké sračky aktuální doby a proč se měnit, když to je to hezké a prostě to funguje. Byl sem z toho tak zmlsaný, že sem prostě musel jít poprosit o start. :D A když se pode mnou rozbušil tento traktor, tak sem řekl, tohle chci. Shodou náhod se zrovna asi o týden později otvírala nová pobočka v Brně, hned jak bylo možné rezervoval sem si testovací jízdu, i když sem prostě věděl, že na to nemám. Jak sem řekl, v té době velmi chudý student co měl absťák bez motorky, ale ty tři hodinky svezení prostě moc chtěl.

Tak sme tedy jeden slunný dubnový den s kamarádem místo civění do obrazovky na online výuku využili k provětrání na motorkách. Vyrazili jsme tedy Fávem na výlet do Brna, tam jsme tedy vzali Classic a Interceptor a šli sme jezdit. Oba sme zpátky přijeli s rohlíkem na hubě a já si prostě řekl, že tohle chci mít.

Asi o měsíc a něco později proběhla maturitka a Já potom začal chodit do práce.
Tam sem si řekl, že každý vždy říká co si koupil za svou první výplatu, proč těch výplat nepošetřit víc a nekoupit si motorku. Rozhodnutí bylo tedy jasné, protože kdy našetřím tolik peněz tak rychle jako teď, už nikdy. A ono to opravdu fungovalo, šetřil sem a škudlil všude kde se dalo a za půl roku bylo na motorku vydělané a to sem začínal úplně od nuly. Takže když se chce, tak to jde.

Tak penízky byly v balíku, motorka obhlédnuta, papíry hotové, stačí zapřáhnout auto a jet. Shodou náhod jsem pro to jel zrovna v den mých 20tých narozenin v půlce ledna. Lepší narozeninový dárek ke kulatinám nevymyslíš.

Motorka tedy doma, ale tam to do Jara stejně zatím přečkala.

S prvními dny kdy slunko začalo olizovat silnice sem už teda vyrážel na cesty a ten rohlík co sem měl na puse při první jízdě, sem měl zas, zas zas, a prostě furt, jízda na tomhle je prostě zážitek dycky. Když sem to začal sedlat já tak tam bylo natočeno něco lehce přes 14 tis. uvedu zážitky po jedné sezóně která skončila na 21 tis. Za tu dobu pro mě veliká spokojenost, jednobuch kladivo, bez jakéhokoliv vyvážení, takže velké vibrace do ruk, noh, no do všeho. Každopádně to pro mě není problém, časem si člověk zvykne a dnes mi už ani nepřipadá že to vibruje. Projev motoru je skvělý, pěkně táhne už odspodu a potom dále v celém spektru. Max rychlost je nějakých 130, ale takový ten nejlepší komfort je asi do 100. Komfort, to je asi otázka pro každého co od motorky očekává, Já zatím nejvíc za jeden den ujel necelých 400 km, takhle víckrát, sám i ve dvou i s plně naloženou motorkou a připadalo mi to v pohodě, samozřejmě, někdo zvyklý z Bramboráku by to třeba nedal. Takže za mě cestovaní sám, ve dvou, i na dlouhých vzdálenostech pohoda. V roce 2017 začali dávat kotouč dopředu i dozadu, brzdí to dobře, za mě to tady bohatě stačí

Nejlépe se s tím ale prostě asi jezdí na těch zapadlých zatáčkových cestách s rychlostí do sta, kde si motor může bezstarostně brblat a je to pohoda, rád bych vyzdvihnul sedlo řidiče které je na pružinách a i na horších cestách je cesta příjemná. Na dálnici pokud se nemusí tak né. jak sem říkal od té stovky nahoru to zrychlení není nijak závratné a to při předjížděcích manévrech nemusí být příjemné.

Spotřeba, zaleží asi jak se za to tahá, ale co já mám tak změřené tak je to asi těch 5 až 6 litrů na 100 km, takže za mě spoko.

Co se týče poruch, tak asi nic zásadního řešil sem takové běžné věci, jako všude defekt na zadním kole kvůli sjeté gumě. prasklý výfuk vlivem velkých vibrací a neuchycení ve třetím bodě, tak sem dírku zavařil a vyrobil nerezový třetí úchyt, pohoda. Jedna kuriozita se objevila že praskla trubička na palivovém čerpadle ale s tím sem si taky hezky poradil tím že sem ji nahradil ocelovou, takže pohoda.

Když teď na závěr udělám shrnutí, tak pro mě je to motorka úplně skvělá, jízda je pro mě vždy naplňující zážitek. A líbí se mi i tím, že je prostě jiná než motorky dnes , není uspěchaná a nabušená všemožnou elektronikou. Prostě staré dobré časy, jak já mám rád. Lidi mi říkali, že to je přece motorka pro dědky, na tom dvacetiletý chalan nemůže jezdit, Já říkám, že když ho to baví a chce tak může. Je to pro mě takové vysvobození z dnešní doby a vím, že tady je svět ještě v pořádku a sem moc rád, že Royal Enfield je právě tak Classic jak může být.