BMW R 1250 GS (2021)

Máme další rok za sebou a nadešel den naší společné motodovči. Letos je nás šest, moje maličkost, Jindra CF Moto, Ruda Ducati Multice, druhý Ruda Honda NT 1100, Honza CF Moto a nový účastník Honza Šulc a jeho Aprilia Caponord. Plán byl od soboty 17.6. 2023 do soboty 24.6.2023. Opět Přes Česko, částečně Německo do Rakouska, pak kousek Itálií do Slovinska a Chorvatska. Moře, dojet opět k němu. Jupí. Prostě zavítat k nějakému tomu rakouskému jezeru, přejet rakouské a slovinské Alpy, podívat se do Piranu, prostě k Jindrovi na chatu, projet jadranskou magistrálu a zakotvit v kempu u Jadranu. Plán není pevný, můžeme ho operativně upravovat. Všichni máme plán cesty stažený na Mapách.cz, tudíž, pokud se někdo ztratí, může jako samostatná jednotka dojet do plánovaného cíle. Letos se to vyplatilo obzvlášť, neb Ruda se svojí Hondicí jede svým perfektním stylem pravidelnosti. Přestože jsme mu vždy ujeli, nakonec v cíli cesty na nás čekal i půl hodiny a zařizoval kempování. Jak ten kluk to jenom dělá. Počasí vyšlo nakonec velmi dobře, trochu deště první den a pak až poslední den cestou domů na dálnici Z Českých Budějovic do Benešova. Tepla jsme si užili také dosyta, nejhorší byla situace, když jsme se vraceli z Chorvatska do Slovinska, kdy teploty stoupali na 37 stupňů. To byl už docela očistec. Sobota ráno, osm hodin a já čekám na kluky u Penny. Dorážejí ve dvou skupinách, celí a trochu zmáčení. Na Děčínsku celkem pršelo. Máme před sebou celkem dost km, takže, vyrážíme přes Mělník na Novou Ves a po D8 do Prahy. Prahu projíždíme Blankou, v celku v pohodě, pokračujeme na jih na Strakonice, Vimperk a hraniční přechod Strážný. Ve Vimperku si u Asiatů dáváme dobrý oběd a pak přes krásné silničky Šumavy dorážíme na hraniční přechod Strážný. Tankujeme naše oře a jdeme opět do sedel směr Německo. V Passa přejíždíme Dunaj. Již jistou domu máme stále po levé ruce obrovský černý mrak. Nakonec v přímém dešti nejedeme, jenom po notně spláchnutých silničkách. Po přejetí do Rakouska se nám již začínají pozvolna objevovat vrcholky alpských štítů. Cílem dnešního putování je hezký rodinný kemp Seecamp Nusbaumer u jezera Mondsee. Do cíle dorážíme po páté odpolední u mě s nájezdem kolem 429 pohodových km. Rychle stavíme stany a jdeme do recepce na pivko. Stojí tuším kolem 5 Euro, no před pěti roky, co jsme zde byli poprvé bylo ale za 3,50 Eur. No nic, ale kemp na noc je za cca 18 Eur, a to je v celku dobré. Po pivku s Jindrou vyrážím na koupel do jezera. Báječné. Večer před spaním vytahuji pro utužení morálky nějakého amerického vizoura. A byl zatraceně dobrý, dopito až do dna a jde se na kutě.