Motorka klasického střihu s nezaměnitelným stylem
Výška jezdce: 183 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Kawasaki EL 252: O koupi jsem neuvažoval, ale tohle byla první motorka, která "zasekla drápek". Od té chvíle jsem po motorce toužil (viz níže).
První dojmy - Byla to láska na první pohled :-)
Motorku bych doporučil pro - Pro každého, kdo hledá příjemnou motorku na pohodové výletní ježdění. Pro každého, kdo upřednostňuje styl a charisma před technickými parametry, pro koho jsou emoce důležitější než výkony.
Doplňky na motorce - Nejhezčím doplňkem jsou děrované kryty vstřikovačů, sice neoriginální, ale profesionálně vyrobené. Pasují dokonale 
Dále je na motorce padací rám a nosič, oboje rovněž profesionálně vyrobené.
Recenze
Myšlenku na pořízení motorky jsem nosil v hlavě už řadu let. Přesněji tak od roku 2007, kdy jsme byli s manželkou (tehdy budoucí, dnes už bývalou) na dovolené na Krétě. Tam jsme si na jeden den půjčili motorku, tuším Kawasaki EL 252, a od té chvíle jsem byl chycen. Potom ale přišla svatba, hypotéka, koupě auta, děti, žena na mateřské, rozvod atd, takže na motorku nebylo dost dlouho ani pomyšlení.
Po pár letech ale děti povyrostly, dluhy se splatily, nějaké peníze se nastřádaly, a já se začal opět porozhlížet po nějakém pěkném stroji. Moderní motorky jsem zavrhl okamžitě, určitě skvěle jedou, zatáčí, brzdí... ale prostě se mi nelíbí. Pokukoval jsem po japonských youngtimerech (Honda CB 500 Four, nebo ještě lépe CB 500 T, Yamaha XS 650 apod.), ale v pěkném stavu stojí ranec a navíc vyžadují péči, na kterou bych neměl čas. Bydlím v paneláku, garáž mám u rodičů v jižních Čechách, kam se nedostanu častěji, než jednou za měsíc, a to je prostě málo. Navíc nemám s renovacemi a údržbou veteránů žádné zkušenosti, tak jsem tuto cestu postupně zavrhl.
Začal jsem se tedy porozhlížet po modernějších motorkách klasického typu, až jsem někde na ulici potkal Moto Guzzi V7 classic. Od té chvíle jsem věděl, že tuhle motorku chci, a když jsem objevil inzerát na tuhle černou krásku, rozjel jsem se na Liberecko za ní. Čekala tam na mě od února, už to jsem považoval za znamení, které je třeba brát vážně! Motorku prodával soukromý majitel, žádný bazar, byla na značkách, koupena nová v ČR, udržovaná, nezbastlená. Cena byla dobrá, a prodávající působil velmi solidním dojmem, takže netrvalo dlouho a plácli jsme si. Dokonce mi potom motorku zdarma přivezl do Prahy v dodávce, byl už přece jenom podzim a na cestu po vlastní ose jsem si moc netroufal. Dobří lidé stále žijí
Potom motorka stála týden v garáži kamaráda veteránisty, který na ní mohl oči nechat, než putovala do servisu na výměnu náplní, svíček, brzdové kapaliny a celkovou prohlídku. I tam mi pochválili jak pěkný stav, tak kupní cenu.
Pak už nic nebránilo vyrazit na cestu do rodných jižních Čech, do garáže na přezimování. Vzhledem k tomu, že jsem nikdy nejezdil ani na fichtlu, těžko můžu sepsat nějakou objektivní recenzi, ale že motorka krásně jede, je nezáludná na ovládání, snad poznám i já. Výkonu má pro mě tak akorát, a brzdný účinek je snad také dostatečný. Navíc dvouválec pěkně brblá, žádná splašená cirkulárka Jako absolutní motorkářský začátečník jsem se stejně soustředil hlavně na čtení silnice, předvídání situací (všecko se blíží nějak rychleji, než jak jsem zvyklý z auta :-o ), ovládací prvky stroje, a především, nezapomenout zdravit ostatní motorkáře!
Máma tedy radost neměla, ale nesla to statečně. Táta, kdyby ještě žil, by asi řekl, že jsem se zbláznil, ale v duchu by mě chápal. Taky měl za mlada motorku...
Pokračování po jaru, až se konečně pořádně svezu
Aktualizace 06/2021: Tak máme spolu najeto kolem 1500 km. Bohužel nemůžu jezdit tolik, kolik bych chtěl, protože motorka stále odpočívá v garáži v Písku, zatímco já dlím v Brodě, ale jinak to zatím nejde. Alespoň zase ušetřím za benzín :-p
Pořád se mám co učit, hlavně překonávat vlastní strach. Mám rád táhlé zatáčky, do kterých vidím, tam se dokážu "položit" (ne doslova!) a projet je pod plynem, ale utažených vinglů, těch se bojím. Zvlášť, když nevidím, jak je zatáčka utažená, jaký je tam povrch, jestli tam není díra, nametený štěrk, nebo třeba přejetej kanec (všechno tohle už jsem na silnici potkal, naštěstí ne na motorce). Řidičák mám už třicet let, na autě najeto mraky kilometrů, jezdím hodně i na kole, tak v čem je problém. Přece, z dialektického hlediska není motorka nic jiného, než takové velké, těžké kolo, kterému sice chybí šlapky, ale zase přebývá motor. Na kole myslím, že docela umím, a motor, ten zase znám z toho auta. A pak na tu motorku sednu, a připadám si, jako by všechno bylo poprvé. Největší limity jsou zkrátka v mé vlastní hlavě. Ale pracuju na tom, pár let a pár tisíc km snad bude stačit...
Motorka zatím přesně splňuje má očekávání. Nechci trhat rekordy, brousit v zatáčkách kolenem o zem, nehraju si na poserproužky. Chtěl jsem motorku na pohodové kochání, motorku, která zkombinuje požitek z jízdy na veteránu s komfortem a nenáročností moderního stroje, a přesně takovou jsem taky dostal. Dá-li Bůh, vydržíme spolu až do veteránského věku, já i motorka.
Aktualizace 12/2021: Tak naše první sezóna je definitivně uzavřena. Najeli jsme spolu něco přes 2500 km, není to moc, ale na víc prostě nebyl čas a prostor. Objeli jsme pár pěkných míst, navštívili jeden (malý) sraz, dvakrát pořádně zmokli a taky jednou lehli, naštěstí s následky pouze finančními. Přes zimu vyměním olej, nechám přezout gumy, párkrát se v garáži pomazlíme, a budeme se těšit, až zase přijde jaro...
Aktualizace 11/2022: Druhá sezóna je za námi. Najeto cca 5000 km bez poruchy a hlavně bez incidentu, přítelkyně se se mnou na jaře rozloučila, takže bylo o něco víc času na ježdění. Opět jsme navštívili jeden malý sraz, a taky jsme se vydali na pár dní mimo rodný jihočeský kraj. Taky se mi podařilo přihlásit na motoškolu u Mirka Lisého, která nám kompletně propršela, ale zase jsem se trochu odnaučil bát deště.
Přes zimu nás čeká výměna oleje, pravděpodobně i brzdových destiček, a hlavně plánování dalších zážitků na příští rok. Tak kolama dolů!
Aktualizace 12/2023: Další sezóna uzavřena. Opět najeto něco přes 5000 km bez nehod. Motorka dostala malý plexi štítek, během roku jsme se spolu podívali na jarní i podzimní sraz příznivců Moto Guzzi, absolvovali jednodenní motokurs u Mirka Lisého, a taky několikadenní dovolenou po Ústecku a Karlovarsku.
Přes zimu je tentokrát v plánu, kromě oleje, také výměna brzdových destiček, brzdové kapaliny, nové svíčky, a kontrola vůle ventilů. Teď, když to píšu, za okny mrzne a leží sníh, ale jaro přijde, ne že ne!
10 bodů...
Pěkný kousek...
Budu potřebovat nějakou pěknou klasikou doplnit garáž k mé Norge, takže V7 je první na řadě...
Tak si užívej bouchání a prskání z výfuků...
Já si nemůžu pomoc Guzzi je prostě Guzzi! 10b.
Moc pěkná a správně, že je zaprkovaná v jižních čechách. Máme taky lepší vzduch než jinde
. Jsem na tom stejně, také miluji youngtimery a přesně jako ty, jsem ulítlej na dvouválce. Yamaha XS 650 má nejhezčí motor a honda cb 500T bude asi kvalitnější. Je to prostě Honda. Z novějších retro strojů, je za mě topka Kawasaki W650. Ale u všech těchto strojů je těžké sehnat pěkný kus za rozumné peníze. Když jsem si našel jednu z těchto tří motorek v zahraničí, tak mi to vždy ztroskotalo na dovozu. než jsem to byl schopen vytelefonovat a domluvit, tak to frickové prodali(a to jsem jim nabízel i zálohu). Takže další krasná motorka je i pro mě samozřejmě moto guzzi V7. Úplná topka je pro mě V7 stornello, ale těch je opravdu méně, než toho šafránu a ceny jsou okolo 200tis., takže přichází v úvahu classic nebo special.