Harley Davidson XL 883 custom (2002)

Kostitřas, jedno slovo, které vystihuje vše.

První dojmy - Rozpaky a pochybnosti zda jsem udělal dobře.

Motorku bych doporučil pro - Pro toho kdo rád vibrace a nebojí se zážitků.

Doplňky na motorce - Dost věcí se změnilo a dost se ještě změní. V plánu je menší 18 přední kolo, jiné vejfuky, zadní tlumiče, sedlo, doladit uchycení opěrky (pryč s chromem) a sem tam nějaký ten detail. Tak uvidíme jak to vyjde.

Recenze

Vždy jsem vlastnil motorky s motorem do V, mám rád když se to klepe, když to zabírá od spodu a i vzhled a zvuk V motorů. Takže když jsem usoudil že je potřeba další motorka do domu, na které by se dalo jezdit ve dvou a pomaleji (často jezdím s dcerou), tak jsem začal koukat po něčem s V2 a protože moje srdcovka je můj Buell M2, tak jsem koukal po Sportsteru tak nějak od začátku, sice jsem chvíli zvažoval i Griso od MG, ale protože je Bullík silně návykovej a má vlastně stejný motor, i když od pana Buella dost poladěný, bylo rozhodnuto. Cca 3/4 roku očumování inzerátů a pak se objevil jeden zajímavej. 883 předělaná na 1200 za rozumný peníz, tak hurá pro ní.
Motorka byla vcelku udržovaná, navíc jsem dostal původní válce a origo vejfuky.

Když jsem jí dovezl domu a pořádně projel, tak jsem zjistil netěsnost karteru u řadičky, což vyřešil nový O kroužek, jinak šlapala pěkně. Co jsem, ale zjistil, bylo že můj Buell a Sportster ač mají původně stejný motor, tak šlechtěním u Buella a jiným podvozkem jsou si na míle vzdálené a společné mají jen vibrace. Zkrátka po pár prvních jízdách jsem byl dost zklamaný, čekal jsem že se bude dát jezdit svižně, ale ono né. Jízda nad 100 Km se prakticky rovná masochismu, né že by to motor nezvládl, to spíš jezdec. Jízdní pozice je taková, že vše nad 80 potažmo 100 km je nepříjemné. Navíc brzdy jsou, ale jako by nebyli, takže hned první křižovatku, kdy jsem začal brzdit jak jsem zvyklý jen dvouma prstama a pár metrů před, tak jsem musel hodně rychle přehodnotit svůj přístup. Další neduh jsou zadní tlumiče, které i po přitvrzení jdou často na doraz, takže pokud potkáte nějakou dirku, máte dojem že vám někdo lísknul klackem po zádech.
Z výše popsaného vyplývá že jsem spíš sportovní jezdec než kochač, ale vyjížďku od vyjížďky, jsem začal zjišťovat, že i jízda osumdesátkou má své kouzlo. Najednou si všímáte i věcí které jste dřív viděli jen náhodou, když jste zrovna u nich zastavili. Nejste tak napjatí při sledovaní ideální stopy a přitom, když přijde na zatáčky, tak i tady si lze užít náklonů. Prostě se mi to docela zalíbilo a už šlo jen o to trochu si jí přizpůsobit a navíc když mám chuť na ostřejší jízdu, ještě pořád mám Bullíka, který mi nadělí adrenalinu požehnaně.
Původní plán byl nechat motorku jak je a jen jezdit, ale jdna věc je plán a druhá realita. Takže po pár jízdách jsem se pustil do úprav, ale jen opatrně respektive po kouskách přes týden něco udělat, tak aby to na víkend bylo připravené na jízdu.
Ještě stále je toho dost v plánu, ale už teď ho na parkovišti mezi těmi černými motorkami rychle najdu.
Co se týče cestování, na téhle motorce jsem zatím nebyl dál než cca 250 Km, ale jak již jsem psal u Buella, cestovat se dá na všem, jen se musí chtít a pravda je že někdy to na takovéhle motorce bolí.