Yamaha FZS 600 Fazer (1999)

Western...
11.08.2020

Varování před vedrem už patří ke každodenním zprávám. Ráno v rádiu vypustí do éteru informaci o důležitosti správnýho nastavení klimatizace. Jdu se podívat do maštale, kde má regulaci klimatizace hřebeček. Nic. Prostě vůbec nic. Motorka nemá klimatizaci!! A ta teplotní předpovědní mapa vypadá skoro tragicky. No nic, dávám do placu k přetřesu několik návrhů, kam bychom mohli vyjet. Za mě by bylo ideální obklíčit Orlický hory nebo Jeseníky a Praděd, určitě by to tam bylo milosrdnější. Jeeenže mládě vybralo jako vítěze Šiklův Mlýn, ty kráso, tam padnem. Mnoo, jsem vděčná, že můžu na motku, tak se smiřuju s variantou bodu varu. Je jasný, že kůže bude odpočívat na ramínku. Balím kufr, sepisuju v bodech itinerář, hotovo, vyrážíme. Choceň za sebou, před Litomyšlí signál na rameno, jo jo, naklepanej zadek a jeho příslušenství vyžaduje zastávku. Kotvím na benzínce a za chvíli kolem nás parkují nezávisle na sobě dva motorkáři. Mládě se usídlilo na venkovní lavici pod slunečníkem, křoupe parasa a mlsá pěnu kapučína. První motorkář se rozhlídne, pozdravíme se a on okamžitě pochopí situaci. Jde cosi vyhodit do odpaďáku ke stolům se slunečníkem a tam s naprostou vážností pozdraví mládě jako plnohodnotnýho motorkáře. Mládě má v cukuletu sebevědomí na maximu a chlapík se vrací k motorce s pusou od ucha k uchu, kývne na mě, že jako splněno, a já jen hlesnu „dííík, seš hodnej“. Dozvídám se, že je na služebce a cíl má v Moravský Třebový. Popřeju pohodovej den a v tu chvíli příjíždí druhej motorkář a zaparkuje z druhý strany hřebečka. Pozdravíme se, jde si koupit kafe a sedá si ke stolu, kde je mládě. I tenhle chlapík se okamžitě orientuje a se vší vážností mládě pozdraví, vrací se k motorce a s úsměvem mi hlásí, že je mladej drsnej i s mlíčnou pěnou z kafe na puse. I jemu děkuju. Pod slunečníkem chvíli povídáme, i on je na služební cestě a já si říkám, kde se sákryš taková pracovní místa hledají, aby mohl člověk spojit příjemný s užitečným. Mládě je na vrcholu blaha, poněvadž ho opravdoví motorkáři berou jako sobě rovnýho. Pánové, vaše reakce byla přirozená, okamžitá a fantastická, byli jste skvělí a já vám za ten motorkářskej potěr moc děkuju. Nejvyšší čas zvednout kotvy, rtuť teploměru neúnavně šplhá nahoru a my jsme vlastně furt takřka na začátku. Provoz odpovídá pracovnímu dni a Litomyšl sálá obzvlášť na přeplněných křižovatkách. Prcháme přes Poličku na Jimramov. Mankote, uzavírka, objížďka. Cesta na Ubušín a Unčín je sice ve stínu lesa, jenže uzoučká a do prudkýho kopce a v období polních prací samozřejmě chytáme traktor s vlečkou a kombajn, takže pěkně na jedničku. Když se mi je konečně podaří fiknout, zaklepe mi na rameno mládě, jestli bysme nemohli na chvilku zastavit. Řidiči obou zemědělských strojů, když nás na oplátku míjejí, koukají na mě jak na pitomce. Děti jsou radost, co naděláš. Striktně oznamuju, že příště ztichne motor až ve westernovým městečku, jinak tam ani nedojedem. Zbytek kilometrů je bez zádrhelů, od Blažkova už areál Šiklova Mlýna začíná být vidět, nooo pane jo. Platím vstupný, projíždíme bránou, máme povolený s motorkou zaparkovat až na parkovišti pro ubytovaný hosty. Tvl, to je výheň. I přesto se mládě odmítá v rámci drsnýho image vzdát motobundy. Musí bejt přeci na první pohled každýmu snad jasný, co je zač, to dá rozum ne. Než odstrojím sebe a motku a co jde, nacpu do kufru, tak mládě utratí v suvenýrech skoro všechny svoje prašule. No prima, aspoň bude klid. Jdeme hledat centrum westernovýho městečka, budíme celkem pozornost, protože 99 % návštěvníků na sobě má minimum oblečení, to zbývající 1 % jsme my dva v motohadrech a v motobotách. První zápich je samozřejmě žrádelní, bo mládě má už zase na žaludku uzel. Pobyt se nám centralizuje do westernbanky, kde směňuju vydřený prachy na místní šikláky, a na střelnici, ve který by mládě skoro mohlo dostávát množstevní slevu na diabolky do vzduchovky a na šípy do luku. Obsluha zahajuje konverzaci vždycky „střílel jsi už někdy?“, ovšem s intenzitou návštěv mláděte se mění na „ty už jsi tady vlastně byl, viď“. Můj obdiv má celej obslužnej personál městečka za nekonečnej celodenní a celovečerní program, je to neuvěřitelný místo. Jako zázrakem se nám vyhnou všechny bouřkový sprchy, který měly a mohly přijít. Odpoledne už u mě dochází k teplotní devastaci. Po pátý hodině opouštíme oblak prachu po čerstvým kovbojským přepadení a cestou na parkoviště začíná mládě sejčkovat „Tyjo, co když na hřebečkovi nebudou helmy? Co budeme dělat? Jak pojedem dom?“ „Hele klídek, určitě tady nebudem spát. Helmy tam jsou a dom jedem jinou cestou, potřebuju stín nebo padnu.“ Těsně před odjezdem jsem si musela ještě prohlídnout poníky, krávy s velikánskýma rohama a bizony a to už jsem byla splavená totálně skrznaskrz. Honem jet, ať kolem nás aspoň ten horkej vzduch proudí. Od Bystřice nad Pernštejnem do Kunštátu je silnice jak vysvobození, účastníků poskrovnu a stín stromů naprosto blahodárnej. Na kraji Kunštátu s výhledem na jejich zámek zastavujeme a za pár minut cvrliká telefon. Chachaa, naši, mají pekelnej čuch. S mládětem si ujasňujeme, co jim může říct, a co nesmí, výlet jo, jedeme samozřejmě autem a právě tankujeme. Vychrlí to na ně, než se stihnou na cokoli zeptat. Pán srkající u stolku kafe se tlemí do kelímku. Bože, já přijdu do pekla, ale budiž mi omluvou, že to dělám pro jejich dobro a klidnej spánek. Máme před sebou nezáživnej tah od Brna do Svitav, kde si mládě srovná na pár minut to svoje výhradně mužský zařízení, a pak už pohodově přes Českou Třebovou do doupěte. Těsně před odbočkou dom vznesu dotaz, jestli chce mládě protáhnout vesnicí. Vím, že bude chtít. Ta frajeřina, kým v motohadrech je, z něj kouká každým coulem. Motka hřmotně duní ztichlými podvečerními ulicemi a já přes všechny vrstvy, co nás dělí, cítím, že mládě přede jak spokojenej kocour. Tentokrát jsem se ani nepokoušela prosadit za odměnu Vamberák, ten si nechám do zásoby, až se dostanu s hřebečkem sólo. A nebude takový vedro... A nebude mě tlačit čas... Strašně se těším na svoje předení...

11.08.2020 – 232 km.
Trasa: Žamberk, České Libchavy, Choceň, Litomyšl, Polička, Jimramov, Ubušín, Unčín, Dalečín, Bystřice nad Pernštejnem, Rodkov, Zvole, Blažkov, Šiklův Mlýn, Bystřice nad Pernštejnem, Kunštát, Sebranice, Svitavy, Česká Třebová, Žamberk