Yamaha YZF-R6 (2006)

Sezonu jsem začal 7.-8.5.2016 na Slovakiaringu a tam jsem měl i pokračovat v červnu, ale slepák byl jiného názoru, takže následovala vynucená pauza. Jako rozjetí po této pauze byl v plánu Most 13.7.2016, kde jsem si kromě instruktáže od Michala P. střihnul i další tříhodinový endurance.
Po tomto termínu se začalo šuškat něco o speciálním eventu na konci července na Slovakiaringu...No a během pár dní to bylo venku. Sedmihodinovka! Super, začali jsme se domlouvat s týmem Nekopyta MC, že pojedeme. Složení mělo být Veverčák, Elfmen, já a možná někdo další. Nicméně vzhledem ke kompikacím se naše sestava nakonec rozpadla, takže jsem na poslední chvíli sháněl nový tým, který přijme mr.ala s časy 2:39. To se naštěstí povedlo a já odjížděl v pátek navečer s rodinou směr Slovakiaring. Plán byl v pátek přespat na okruhu a v sobotu jsme měli objednaný náš oblíbený apartmán Relax v Dun. Stredě. Po příjezdu na okruh mě manželka málem zabila, protože paralelně probíhala nějaká Truck show a o tůrování a troubení kamionů nebyla nouze... Takže nakonec jsem já spal ve stanu a Pája s malým Míšou v autě. Ten to po probuzení okomentoval slovy: "hustý, já jsem spal v kufru auta..."
Sobotní ráno začalo seznámení s členy týmu Electro: David Chmelař, Petr Chmelař, Tomáš Neruška a já. Zjišťuju, že jsme díky Bohu nakonec 4, takže by to nemuselo být úplně maso. Z této čtveřice jsem samozřejmě nejpomalejší a to tak, že jako hodně... no, ale o výsledek přece nejde a všichni jsme si to přijeli hlavně užít
Před samotným závodem probíhá ještě 25 min warm up. Však kdy jindy si vyzkoušet nový stroj, když ne těsně před závodem... To, že je R6 taková menší, mi bylo jasné, ale po vyjetí na trať se na ní cítím jako na kole takovou lehkost v ovládání jsem na motorce ještě nezažil, je to jako hračka. Brzdy brzdí, motor celkem jede, motorka zatáčí, jen bude potřeba poštelovat řadičku.
Start do závodu z 11 pozice si vychutnal náš největší rychlík David, který nás poslal na 11 místo z celkových 18 týmů. Na roštu jsou před námi týmy jako Maco racing, Dafit, apod. Start se podařil a díky Davidově rychlosti jsme dokonce někde okolo 8-mého místa. V prvním stintu (nebo jak tomu místní ortodoxní enduranceraceři říkají) zajel také naše nejrychlejší kolo 2:19. Já šel na řadu jako třetí. Výměna transponderu, poklepání na rameno a už si to šinu boxovkou k výjezdu na trať. První tři kola se tak nějak hledám a pak mě předjede Parmič a ukazuje asi něco jako pojeď za mnou, no je fakt vtipnej s jeho časama... nicméně díky jeho impulsu se dostávám do tempa a projetí kola, kdy jsem se ho teda si 2,5 zatáčky "držel" , svítí na displeji časomíry čas 2:35,17 (dle oficiální časomíry 2:34,984)...naposledy jsem tu kroužil za 2:39...průjezd dalším kolem a opět na displeji svítí 2:35, něco. Super říkám si, jen tak dál. Jenže pak se mi přestalo dařit podřazovat, takže zbytek stintu jsem se pral s řazením a raději jel střídat. Slezu z motorky a jdu odpočívat. Při té příležitosti taky shlédnu střídaní týmu Maco racing s výměnou zadku a dotankováním. To je koncert za cca 18 vteřin vymění jezdce, dotankují a vymění zadní kolo... My jsme rádi, když za tu dobu přendáme transpondér z motorky na motorku Ješte se snažím nějak doladit pozici řadičky, což se opět úplně nepodařilo a v dalším stintu se mi pro změnu bude blbě řadit nahoru. Mimochodem moto zatím nemá rychlořazeni, což je její asi jediný nedostatek (pár pobrečení před manželkou, a prý že budu mít ty narozeniny...nojo, ale ty mám až v říjnu... ). V další jízdě se snažím navázat na první jízdu, ale úplně se to nedaří, nicméně se mi jede celkem dobře a odkroužím něco lehce přes půl hoďky a jdu střidat. Mezitím začíná ještě více topit a odpoledne slibuje sluneční výheň. Třetí jízda byla už velmi pomalá díky únavě, vedru a taky nervozity to klukům nepokazit zbytečným pádem, však je už jen lehce přes hoďku do konce sedmihodinovky. No ale střídaní před třetí jízdou stojí za zminku...po druhé jízdě jsem nechal motorku běžet na větrák...ano, přesně, jak většině došlo, motorka nešla nastartovat, byla vybitá...takže jako v motogp: roztlačit a šup ma trať . Závod dojíždí rychlík David a posouvá nás na celkové 14. místo a asi 9. v SBK.
Byl to neskutečný zážitek. Pocity po projetí Davida cílem se težko popisují, to si musí každý zažít. Ta týmová radost je vždycky nejsladší...
Ještě jednou díky Jamesovi za uspořádání tohoto vyjímečného závodu
Po závodě jsem se připojil k rodince v termálech v Dun. Stredě. Pobyt v bazénech byl velmi příjemnej relax po náročném parném dni plném okruhových zážitků.
Měl jsem objednáno ještě ježdění v neděli, kdy jsem opět využil instruktáže od Michala P. Čas se povedlo ještě malinko sundat na konečných 2:34,737. Vzhledem k teplotě trati a nazutým gumám jsem to bral jako maximum, protože Diablo Superbike Pro nejsou úplně ideální a už vůbec ne do tohoto počasí, dokonce jsem podle Michala kreslil černé čáry na výjezdech ze zatáček, což by až tolik nevadilo, ale horší bylo dvakrát klouznutí předku. Takže jsem si ještě lehce pojezdil a vyrazil vyzvednout rodinu do D. Stredy a po sbalení jsme se vydali na cestu domu.
Další akce s Wildmotors se opět skvěle povedla. Yamaha R6 šlapala výborně. Je to neskutečně ovladatelná motorka se skvělýma brzdama. Mám z ní velkou radost. Ještě dořešit to rychlořazení...