Jawa Velorex 250/16 (1957)

Tak předsevzetí, které jsem si dal začátkem dubna se mi nakonec podařilo uskutečnit. Stihnout Veteranfest ve Slavkově u Brna 2018.

Z počátku cesta, dlouhá 65km, ubíhala velice dobře. Dokunce se mi zdálo, že motor se uvolnil a zvládal držet 50-60km/h stabilně na čtverku i v mírných stoupáních. A to jsme prosím jeli ve dvou a celkem naloženi.
Zrada se objevila až v dlouém stoupání před serpentýnami mezi Slavkovem a Rousínovem, kdy se motor přehřál a museli jsme zastavit, než se náležitě ochladí. Cesta ke Slavkovu pak proběhla bez větších komplikací.
Ty ovšem nasaly hned za cedulí, hlásající příjezd do města. organizátoři dopravu těžce nezvládli a asi i podcenili. Trasu od serpentin k zámku (znalí ví, že je to cca půl kilometru) jsme nakonec projeli až takřka za hodinu. Aby taky ne, když milí organizátoři nechali až k zámku najíždět dohromady vozidla vystavovatelů i návštěvníků. Odstavné parkovistě bylo totiž zřízeno hned u zámku. Prostě chaos..
Toto poskakování po centimetrech se Pepíkovi přestalo brzo líbit a tak si řekl, že na to kašle a dál nejede. Nedivím se, na motor i spojku to byl nápor.
V koloně to problém nebyl. Prostě jsme vylezli a vycházkovým tempem jsme ho dostrkali až k zámku, kde se objevil další problém. Registrace vozidel probíhaly už při samotném vjezdu do areálu, takže se popojíždělo i u vjezdu do parku. Kdo Slavkov zná, tak ví, že do zámku vede poměrně nepříjemný kopec, dlážděný kočičími hlavami. Vyjet by šel na jedničku s rozjezdem, ale rozjet se na něm s 250ccm motorem je bez šance.
Proto příjezd nebyl příliš slavnostní. Na laně nás vytáhla posátka moskviče, za což jí ještě i teď dodatečně děkuji.
Jinak akce proběhla zdárně, počasí přálo, akce se vydařila..