Yamaha YZ 250 (2002)

YZ nebo WR? Každopádně žádný rakouský pomeranč a žádné ventily!

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki RM 250: důvod neuveden
Kawasaki KX 250: důvod neuveden
Honda CR 250: důvod neuveden

První dojmy - Po posledních 4T jsem se neskutečně těšil zpět na 2T. Má očekávání se potvrdila a navíc jsem byl velmi překvapen průběhem výkonu. Takový spodek jsem nezažil ani na endurech stejného objemu, která jsem měl. Přičítám to výfukovému kolenu FMF Gold Series Gnarly z poctivě silného plechu!

Doplňky na motorce - Již bylo při koupi:
- výfukové koleno FMF Gold Series
- řidítka Renthal Twinwall
- vyvýšení řidítek
- počítadlo motohodin
- barevné krytky ventilků a matky haltrů v kolech

Moje doplňky:
- světla (funkční, včetně brzdového spínače)
- zadní kolo 18“
- boční stojan
- koncovka výfuku (samodomo)
- zvýšené sedlo
- duralové chrániče rámu
- kryty páček
- zalamovací páčky
- úprava pérování od mého dvorního ladiče (brašule)

Recenze

K motorce jsem přišel výměnou za moji dosavadní Hondu CRF 450R model 2009 (tím se tedy rozhodlo mezi zvažovanými modely japonského čtyřlístku) s tím, že mi „prodejce“ ještě něco doplatí (aby bylo na případné opravy ). Motorka vypadala rozumně, žádné vůle, jen pár detailů bylo potřeba dořešit. Když jsem motorku doma vyndával z dodávky, byly lehce poteklé přední vidlice. Repas jsem neměl v plánu, po vyčištění gufer „doktorem“ to dalo na dost dlouho pokoj.
Zajel jsem si jeden trénink (spíš takový seznamovací) a hurá na závody. No, dvoudenní cross country motorka nepřežila bez úhony. Druhý den jsem už jel víceméně bez pátého převodového stupně. Ale dojel jsem. Bohužel při cestě z následujícího tréninku (tedy spíš testu, jestli má smysl příští víkend vyrážet na další country) se v plné rychlosti „motor“ kousl. V té době už pětka vůbec nezabírala a zřejmě nějaký úlomek se v převodovce „šprajcnul“ a bylo vymalováno. Motor na neutrál šel nastartovat, ale zvuky to nebyly příjemné. Takže následoval odvoz a repase.
Repas mi dělal kamarád. Když motor rozpůlil, nestačil se divit. Asi si své prožil… Někdy v minulosti musel být „spařený jako prase“, protože byly roztavené plastové dílky přišroubované na klikovce. Převodovka si vyžádala 3 kolečka a vidličku. Na klikovku plastíky sehnat nejdou, takže komplet klika i s ojnicí (kterou bych tak jako tak dával). Samozřejmě všechna ložiska a těsnění. Nikasil byl ještě silný, takže se nechal jen srovnat a dával se nový píst. Konečný účet byl bezmála 25.000,- Kč. Ale na druhou stranu by mě to stejně čekalo a alespoň mám jistotu, že motor je OK.
Následovalo nějaké ježdění, sem tam závody a došlo i na ty přední vidlice.
Na zimní přestávku jsem si vymyslel přestavbu na WR, tedy enduro (abych se mohl po letech opět povozit na soutěži), a trochu práce se vzhledem. A samozřejmě komplet rozebrat, všechno vyčistit, promazat a znovu poskládat. Zadní kolo je vyměněné za průměr 18“, nový je boční stojánek a samozřejmě funkční světla. Koncovku výfuku jsem, po vzoru motorky francouzského juniora na ISDE na Slovensku (David Abgrall), nechal prodloužit navařením kousku ze starého výfuku a vyměnil jsem vatu. Toliko k enduru. Rám jsem nechal opískovat a nastříkat do černé barvy, zakoupil jsem sadu plastů pro přestavbu na model 2015 a na nové plasty musí patřit nové polepy. Aby rám nebyl hned odřený od bot, tak jsem namontoval duralové chrániče (tedy sehnat je je opravdu oříšek a navíc jsem je musel trochu poupravit). Z technických věcí se řešila jen výměna hřídele řadičky, která se zjara nedávala, přední brzdový kotouč (+ destičky) a po prvních trénincích v písku udělám řetězovou sadu.
Celkově vzato, vzhledem k věku motorky funguje navýsost skvěle. Tlumiče mi pošteloval brácha, jsou teď trochu měkčí - v lese fungují skoro jako na endurové motorce, byť při špatně odskočené mezičce nebo lavici si cvaknou o dorazy (ale to by asi vyřešila jedině výměna pružin za tužší; přece jen nejsem žádný střízlík ). Motoricky jede neuvěřitelně! Ten spodek je natolik silný, že se málokomu chce věřit, že se jedná o sériový motokros. A není to za cenu vršku, který zůstal tradičně dvoutaktní. Na cross country a enduro by to chtělo delší pětku, protože takhle okolo mě při jízdě na maximálku vždycky nějaký ten ventil prolítne…
Samozřejmě se jedná o závoďák a tomu musí odpovídat i kvalita používaných olejů, včasné výměny a pravidelná údržba. Do motoru míchám plnou syntetiku Mogul Moto 2T (maximální spokojenost!!!), do převodovky Mogul Moto 4T po max. 10mth.
Jak se úpravy osvědčily, jaké jsou další a jak probíhá údržba se dozvíte v deníku.