Yamaha YZF-R6R (2008)

Napred velka pochvala poradatelum, ze OPET naprosto luxusne objednali pocasi, a vsem predpovedem navzdory se vsechno odjelo bez problemu a v klidu. Mam pocit ze maj se svatym Petrem nejakou skrytou dohodu.

V utery se postupne vsichni schazime v Boxu cislo 11 na Mosteckem autodromu. Preci jen pro vetsinu z nas je to "kousek", takze tam nekteri nejnadrzenejsi (Ozzy, Chruska) strasime uz pred sedmnou hodinou. Vybalujeme, vsechno pripravujeme, a pak dlouho sedime v boxe, vypravime vesele historky z nactaceni, a tesime se na jezdeni.

Streda nas budi lehkym posmournem. Dest porad hrozi, ale porad se nam vyhyba, a tak toho vyuzivame, a sup na trat. Nechavam na motorce gumu, ktera uz ma za sebou den a pul v Italii, a Endurance na Slovaci, protoze novou K2ku chci usetrit na Endurance zavod. Jezdime, a postupne zrychlujeme. Nase teamova jednicka Petan opet smazava zakladajiciho clena Kopyt Ozzaka, a na rostu zavodu sestek stoji o radu pred nim. Sestkova konkurence je celkem nabita, takze se na zavod moc tesime.

V odpolednich volnych trenincich leze cas pomaloucku jeste dolu, takze se na zavod tesime vic a vic.

Mno, a tady nekde to cele zaclo. Pri prvnim startu zavodu pada Roumen na predni kolo pri dobrzdovani do sikany. Zavod je zastaven, sikana vapexovana, gumy na startu chladnou, a nervy tecou. Mezitim Petan signalizuje problem se strojem a opousti startovni rost. To mame skore na zitrejsi endurace jedna masina ze 3.

Po uklizeni drahy dalsi zahrivaci kolo. Rozumne, alespon si pred ostrym startem muzeme prohlednout jak to v sikane vypada a malicko ohrat gumy. A pak uz konecne start, zavod zkraceny z 10 kol na 7.

Start se povedl tak prumerne, nekoho jsem predjel, nekdo predjel me. Prvni kolo jedu za nekym na malem cebru, ktery je zjevne pomalejsi ale nedari se mi najit tu spravnou a bezpecnou skulinu ... nakonec se preci jen dari ve druhem kole, a tou dobou uz je celo zavodu nenavratne pryc. Takze sazim na ciste draze kolo co kolo vterinku za osobakem, a dojizdim osamocen na devatem miste. Kluci co jedou podobne rychle odpadli hned na startu, nebo se propadli tak daleko ze uz me nechytli, a ja zas neodstartoval dost dobre abych se alespon chvili zkusil drzet Parmice a Piera.

Po dojezdu se dozvidam ze Roman je ok, a na bajku uz se pracuje, zitra pojede. Petan mel problem s priverou, a taky uz se na ni pracuje. Tak snad mam zitra s kym ject.

Pokracovani pribehu z Boxu c 11 uz znate. Jdeme fandit na start ladies zavodu, kde nase boxova kolegyne stoji na pole position, a v zadech ma Any s Evou, coz jsou obe skvele zavodnice, takze se ocekava lity a nesmiritelny boj.

Ten bohuzel konci jeste pred sikanou, protoze Rossince selhava levy napinak, retez se zouva z rozety, prorazi karter a je vymalovano. Rsvestka alespon v teto podobe dolitala.

Chceme si spravit chut alespon v zavode Open, kde stoji pro zmenu na pole position druhy box kolega Vevercak. Zavod dlouho vede, ale dve kola pred cilem prorazuje na cilovce a navic mu zhasina motor. Nez to doresi, je predjet celym polem, a zajizdi do boxu (UFF, ALESPON ZE TAK, kdyz jsem videl ze nejede, obaval jsem se neceho horsiho).

Koncime den tim, ze jedu Rossince pro nahradni stroj SV Cipisek. Prijizdi Mazzda, ktery na sestkove suze v Endurancu podpori sestersky team TheBeautyAndBeasts. Tady si nemohu odpustit komentovat jejich vecerni predzavodni pripravu. Z hodinu a pul trvajiciho breefingu se 89 minut resilo, jak se jako team jmenuji. Krasa.

Verime a doufame, ze smula uz je vybrana, a s tim boxem to nebude nakonec tak zle. Uvedomele jdeme spat uz o pulnoci, aby byla sila do zitrejsi ctyrhodinovky. Rano je mi sveren kvalifikacni transponder. Petan se obava o funkcnost privery, a tak chceme mit jistotu alespon nejakeho rozumneho casu.

Ve Warmupu si za Petanem ktery uz ma novou gumu zajizdim KONECNE po roce a pul osobak jeste na klouzavce, a tak jsem po prezduti do zavodu na novou gumu optimista a neskutecne se tesim. Vsechno je odkontrolovano, pripraveno, a jde se na start. Bezim opet jako lemra, navic mi to uplne hned nechytne, no proste startuju az na chvostu pole. Ale jede se na 4 hodiny, na startu zas tak nezalezi. Pomalicku se prokousavam dopredu, registruju Steva, predjizdim na pujcene motorce opatrne jedouci Rossinku, V doliku dojizdim dalsi pomalejsi jezdce, pripravuju se na vnejsek ze dolik utahnu, abych je v klidu predjel ve stoupani pod matador. A tady se to po...kazilo. Kolega co je na vnitrku tam hodi falesny neutral, pokracuje rovne a veze me mimo trat. Brzdim co muzu, pak to povolim, a hned za obrubnikem na trave me blesk vysazuje ze sedla a ja opet pristavam na prave rameno a ne uplne srostou pravou klicni kost.

Zvedam bajk, vypada to na kosmetiku, urazeneho neni nic. Davam neutral, startuju, je hnute riditko a brzda, na tom nejde pokracovat, Dojizdim do boxu, a hazim trandak Roumenovi. Jsem zklamany a vztekly. Ja vim, kazdy udela chybu, ale doprdele proc to mam odsrat zase ja, navic jsem klukum zkazil zavod. A nebo ne ? Montuju za vydatne pomoci Aceho na bajku. Amerika dolaminovava kapotaz, ktera uz mela stejne silny kacertuning. Posouva se riditko, kontroluje brzda, a vsechno vypada ok. Dotankovavam motorku, a cekam ze odjedu alespon prostredek zavodu aby to nebylo jen na dvou lidech.

Vim ze je pakloubek kterym jsem mel chyceny klicek je napadrt, ale ruka v kombosce slusne drzi, a adrenalin ze zavodu pomuze. To dam. Hlavne aby fungovala technika. Roman dokrouzil, vypustili jsme Petana, a ja vidim jak se propracovavame polem nahoru. Kluci jedou paradne. Petan tam sazi casy pod padesat, coz je o to obdivuhodnejsi, ze jeho posledni osobak v Moste byl 1:52. Strelci a je pro me cest, ze jedou za Kopyta.

Pak vlaji zlute vlajky, Petan mava. Ja mu druhe kolo potvrzuji, ale on se ani nehne, a me prepadnou pochybnosti, jestli chtel stridat, nebo se vztekal na jezdce co ho pod zlutymi vlajkami predjizdeli. A pak najednou prijede. Uff, no helmu a rukavice mam, shodit bajk z nahrivaku je hned, a vyrazim. Ochutnavam brzdy, ale blesk slape jako hodinky a brzdi snad jeste lip nez pred padem. Asi potreboval kopanec do brzdove pumpy. Nova guma na zadku je taky lahoda, a kdyz se kolem me mihne Pier, tak se za nej zavesim, a tri kola se ho bez vetsich potizi drzim. Nakopla zada sice pri preklapeni zaboli, a na pravou ruku taky neni uplne spoleh, ale tocit heftem mi jde.

Podle moji casomiry tam pada osobak, coz se mi v Enduracu jeste nestalo, a ja jsem rad alespon za to. Uz si rikam ze na celou nadrz nevydrzim, kdyz nad trati zavlaji zlute vlajky, a napis Safety Car. Odpocivam, a setrim benzin. Po nekonecnych ctyrech nebo peti pomalych kolech je zavod opet restartovan, a ja jsem pevne rozhodnut ject az do sucha, coz se mi i dari. Do boxu prijizdim cca hodinu a dvacet do cile, coz verim ze uz kluci dojedou.

V boxu se po vypusteni Roumena dozvidam, ze motorku zahodil i Petan, nastesti v sikane na klouznuti predku. BOZE TO JE DEN. Nastesti on i motorka byli cajk, jen to zvednul, a krouzil jeste 15 minut !!! To jsou kolegove !!!

Tankuju motorku, kdyby to kluci do cile nedali, ale doufam ze uz tam nebudu muset. Adrenalin pomalu opadava a telo si zacina stezovat ze se k nemu chovam tak nesetrne. Kluci to do cile dali, ja vypnul nahrivaky, a se smisenymi pocity si sel pro poharek za 4 misto v supersportech (desate celkove).

Osobak, jeste v endurancu a po padu potesi vic nez cokoli jineho, protoze predject sam sebe je vzdycky nejvic. Nemohlo by to byt ale bez toho zraneni ? :(

Kolegove v boxu odjeli taky paradni zavod, v celkovem poradi 11 misto, v kategorii SBK #7, a tak jim o jedno jedine mistecko utekl poharek za seste misto. Velka skoda !

Zaverem ... velke podekovani vsem z boxu, za pomoc, pohodu, krasnou a pratelskou atmosferu. Opet super dovolena, az na to rameno.

A to uplne nejvetsi podekovani posilam kolegum z teamu. Kluci jste borci. Navic s omluvou ze sem ten zavod zmrsil hned na startu. Ale fakt si nedokazu predstavit jak to tam slo vyresit abych nespadl.

Udeluji nam vsem trem dutku za poruseni prisneho zakazu padani, a slibme si, ze uz to priste neudelame

Tesim se na semicku na slovensku, a slibuju ze udelam vsechno pro to, abych byl schopny ject.