Kawasaki KLE 500 (2004)

Třetí den je přede mnou. Skromně jsem posnídal, sbalil se a opustil Krucemburk. V Přibyslavi jsem doplnil zásoby jídla, pití a benzínu. Pokud je to možné, vyhýbám se větším městům, udělal jsem výjimku a projel Jihlavu, abych se zase dostal na vedlejší silnice, které jsou mé oblíbené. Projel jsem kolem velkouzenářství v Kostelci a pak se cestou na Telč a Dačice kochal krajinou Vysočiny, kterou s jižními Čechami považuji za nejhezčí v republice.
Ještě než li jsem dojel do Dačic, udělal jsem si malou odbočku do Kostelního Vydří, kde se nachází nádherný Karmelitánský klášter, který není jen památkou, nýbrž i opravdovým klášterem s mnichy. Místo má uklidňující účinky a působí jak balsám na duši v naší uspěchané době. A je z něj mimoděk hezký výhled do okolní krajiny.
Pak zbývalo opravdu pár kilometrů a byl jsem Dačicích. Ještě jsem po cestě nenavštívil žádný hrad nebo zámek, tak jsem si to hodlal vynahradit zde. Samozřejmě jsem přišel na pokladnu asi pět minut poté, co odešla skupinka na prohlídkový okruh, čili pozdě. Do začátku další prohlídky 55 minut. Čekat či nečekat? Ale jo, počkám. V klidu jsem odpočíval na lavičce zámeckého nádvoří a nechal na sebe dopadat sluneční paprsky. Ta necelé hodinka uběhla jako voda v řece a já se společně s průvodkyní a pěti lidmi dalšími lidmi vydal na prohlídku zámku. Jednoduše řečeno, bylo to pěkné a zajímavé, i když většinou skoro všechno zapomenu.
Po prohlídce zámku a nutných fotkách jsem si zadal do Map, kolik mě čeká kilometrů a lehce jsem se zhrozil. Měl bych trochu vzít za plyn! „Podpořil“ jsem to tím, že jsem hned v Dačicích neodhadl směr jízdy, takže místo do Slavonic jsem dojel do Jemnice a teprve tam jsem nabral správný kurs. Silnice Jemnice-Slavonice-Nová Bystřice je skvostná a fakt jsem si ji užil. Pokračoval jsem silničkami do Chlumu u Třeboně, Cepu a Nových Hradů. Užíval jsem si to, snad jen cyklistů by mohlo být méně, tato oblast je jimi doslova obsypaná. Kopce Šumavy přede mnou. Bodem zájmu pro mě byla zaniklá ves Pohoří na Šumavě. Cesta k ní vedle vedla silničkou širokou pro jedno auto. Po dojezdu jsem mírně, ale fakt jen mírně zklamán, protože ves už není zaniklá a nachází se tam několik obydlených velkých domů.
Takže jsem tam posvačil, vyfotil polokostel, v plánech vynechal tvrz Tichá a přes Malonty jsem dojel do Kaplice, kde dopravu komplikovalo velké množství aut, a kyvadlový provoz kvůli chystané objížďce. Další dopravní komplikace nastala v Českém Krumlově, který už je zase plný turistů. Ale to bylo jen nepatrné vybočení a následoval další fantastický úsek do Prachatic, následně přes Husinec do Vimperka, kde jsem nakoupil zase nějaké zásoby na večer i ráno. Budu se opakovat, ale opět krásný úsek silnice do Kašperských Hor, a najít zamluvený penzion. Ten se nacházel snad na konci zeměplacky zvané Zuklín v penzionu Na výsluní. V celém penzionu jsem byl naprosto sám, místo televize jsem mohl rozjímat u hořícího krbu. Sednul jsem si venku, zapálil si dýmku, otevřel pivo a mlčky se díval na přírodu kolem sebe. Další motorkový den za mnou. A zítra už návrat domů...