Yamaha FZ1 Fazer (2007)

Z jedničkovýho do roku plnýho dvojek...
31.12.2021 => 01.01.2022

Koukám přes rameno….nebyl to vůbec špatnej rok. Nic v něm nebylo plánovaný ani očekávaný, všechno se dělo přesně tak, jak mělo. Prostě jsem jen události nechala volně plynout. No ty kráááso a to se teda děly věci. Naprosto zásadní kotrmelec byla práce. Práce ve firmě (PAOLO Moto – www.paolo.cz ), kde cílovej zákazník je motorkář. Pro mě cílovej spokojenej motorkář. Že se tam sjíždějí lidé z neuvěřitelných dálek, protože se doslechli, a ve finále předou jako kocouři, je skvělý. Díky všem! Druhej blesk z čistýho nebe byl novej přírůstek do doupěte. Venda se doslova z ničeho nic objevil a od tý doby je. A přesně tak, jak se nenápadně nastěhoval, tak nenápadně kolem sebe šíří svůj značnej vliv. A taky lavinu emocí. Otazníky „co hřebeček?“ „to jako budeš mít dvě motorky?“ „můžu Ti ji pomoct prodat, i když vím, že bys měla spoustu podmínek, komu by mohla patřit…“ jsem zahnala do fronty, poněvadž jsem tuhle citovku nechtěla vůbec řešit. Obě bestie mají to nejrozmazlenější parkovací místo a jsou to poslední, na co hodím okem, než usnu, a to první, na co ráno zaostřím. Úplnou náhodou jsem zhltla dokument o historii modelů yamaha fazer a došlo mi, že z období 1998-2015 jejich vývoje mám v doupěti dva absolutně nejlepší ročníkový kousky, dva nejpovedenější stroje, dvě špičkový koncentrace technickýho umu a designu. A bylo o pokladech rozhodnuto. Malá výhoda z toho kouká i pro servisáka Tondu (www.antoninsklenar.cz ), protože nebude pod tak nedočkavým tlakem, pokud bude mít v lázeňský péči jednu z potvor. A lázně určitě čekají obě. Naprosto drtivá zkušenost bylo setkání se zubatou, kdy člověk viděl a cítil, jak na silnici odchází jeden motorkářskej život na druhej břeh. I tohle bylo nutný zpracovat tak, aby vědomí křehkosti hranice neopouštělo moji hlavu, když zahřmí čtyřvál. Čemuž nasadila korunu moje mamka, když mi při avizovaný silný ledovce a zhušťujícím výstrahám kvůli sněžení navrhovala ve strachu, jak dojedu do práce, jestli by nebylo lepší, kdybych jezdila mimo silnici na motorce. Její roztomile naivní nevědomost je pro ni tou nejlepší bariérou před strachem. Budu se muset zprudka zamyslet, jak fejzříka upgradovat na adventure terén.
Těším se, až tomu svinskýmu absťáku zlomím vaz, těším se na pozdravy gestem ruky a taky na čerpačkách, těším se, že zas budeme prožívat emoce, který nikdo jiný nechápe, těším se na plný nádrže, smích v helmách, hlášky, chemický tělesný proplachy, ztrestaný kiláky a ten nekonečnej pocit svobody.
Ať ten rok máme zatraceně dobrej!

…...2021 – 6348 km
…...2021 – v sedle Hřebečka – 2065 km
…...2021 – v sedle Vendy – 4283 km
……2021 – porce s ilegálním batůžkem – 158 km
…...08/2017 – 12/2021 – v sedle Hřebečka – 38433 km

Trasa: z doupěte neomylně do doupěte