Moto Guzzi V7 Classic (2011)

Co bych to byl za motorkáře, kdybych nejezdil na srazy! Když jsem tady na fóru objevil informace o chystaném "minisrazu" Moto Guzzi, moc dlouho jsem neváhal.
S blížícím se datumem v kalendáři jsem sledoval několikrát denně předpověď počasí a červík pochybností víc a víc hlodal. Nakonec jsem si ale řekl, že nejsem žádná měkkota, v pátek vyzvedl služební auto ze servisu, utrhl se o něco dřív z práce, a mazal do Písku pro motorku. Zabalit věci do nepromokavého válce, poslední pohled na meteoradar a kolem čtvrté jsem vyrážel směr Seč, kde se měl sraz konat. Sotva jsem minul ceduli konec obce, už mi kráplo na helmu, ujel jsem další kilák a chcalo jak z konve! Tábor, Pejřimov, Humpolec, Havlbrod, Jeníkov (Golčův), a chcalo pořád stejně. Poslední kiláky plné zatáček jsem jel skoro krokem, nemám zkušenosti a jsem holt posera, co se dá dělat. Pak jsem dorazil do kempu, a nikde žádné motorky. Teda, jestli jsem si spletl datum, a nikdo tady nebude, radši spáchám seppuku, než bych jel v tomhle nečase (a navíc za tmy) zase zpátky! Naštěstí, v zadní části kempu se za zatáčkou objevila jedna motorka, pak další, a nakonec celá řada motorek. Ten kámen, co mi spadl ze srdce, musel být slyšet snad až dole pod hrází! Tak rychle najít nějakého pořadatele, převléknout se aspoň částečně, obsadit nějakou volnou postel a jít vyhledat něco k jídlu a k pití. Zbytek večera proběhl v přátelské atmosféře, seznámil jsem se s některými aktéry, a zúčastnil se i plánování sobotní vyjížďky.


Na vyjížďku se vyráželo dopoledne, silnice byla ještě vlhká, takže mi brzy všichni ujeli, až na dva obětavé účastníky, kterým tímto děkuji za doprovod, i za cenné rady při zastávkách. Přestože jsme jeli pomaleji, a navíc asi i oklikou, na oběd jsme dorazili mezi prvními. Oběd v restauraci byl báječný, první po jak vlastně dlouhé době..? Na cestu zpět jsme se opět oddělili, naštěstí silnice mezitím oschla, takže jsem si těch pár km docela užil. Po návratu do kempu se dokonce rozsvítilo sluníčko, a protože jsem měl ještě trochu času, rozhodl jsem se objet nejbližší přehrady, kterými byly Seč I (hlavní) a Seč II (vyrovnávací). GPS záznam tentokrát nemám, ten kousek nestál za to to zapínat.
Po návratu do kempu, ukolébán hezkým počasím, dělám zásadní chybu, rozhoduji se utužit kolektiv, zůstat přes noc a vyrazit k domovu až v neděli.

Ráno koukám na radar, od jihozápadu se něco valilo, bylo jasné, že tomu pojedu naproti, a že to rozhodně nebude přeháňka! Urychleně tedy balím věci, platím ubytování, snídani a vypité pivo, loučím se a vyrážím směr Jeníkov, Habry, Humpolec, Pejřimov, Tábor, domů, do lékárny, doprdele, už zase mi kráplo na helmu, a ještě nejsem ani v Jeníkově. Zbytek cesty kopíruje páteční zážitek, déšť a zima jak v ruským filmu, navíc jsem mezi Habry a Humpolcem zakufroval, že já blbec nejel přes ten Havlbrod. U Tábora zastavuju na benzínce, zatímco jsem rozmrzal nad horkým čajem, přihasila si to z opačného směru parta motrkářů na těžkých strojích. Jeli z Virago srazu v Nýrsku, někteří prý až do Ostravy. Byli v nepromokách od hlavy k patě, ale když slezli z motorek, nadávali jak špačci. Já už neměl ani sílu nadávat.
Zmínil jsem se už, že nemám nepromok? Ještě jsem si ho nestihl koupit, a stejně jsem plánoval jezdit jen za hezkého počasí... Navíc moje super cool kožená bunda má po celé délce rukávů proužky látky, díky kterým se v létě možná neuvaříte, ale v zimě a v dešti, zkuste hádat..?
Když jsem dorazil domů, zalezl jsem napřed pod sprchu, pak do postele, až pak jsem teprve trochu rozmrzl. Motorku nechci hezky dlouho ani vidět!

• 

  Tužení kolektivu

• 

  16 - Seč

• 

  17 - Seč II