Honda CRF450L (2019)

Po roce jsme měli opět možnost testovat motocykly BMW tentokrát R 1250 R a R 1250 RS. Moc jsme se na to těšili, neb loňské testování R 1250 GS nás zcela uchvátilo. Začínali jsme v Inveltu v 10:00 hod. Jirka osedlal R 1250 R a já R 1250 RS. Plánovaná cesta směr Karlštejn a kousek směr Lány k Berounce. Test smě měli na tři hodiny, v půli trasy jsme si motorky měnili. Cesta krom motání po Praze krásnou krajinou okolo Karlštejna, krásné utažené zatáčky ale s horším nerovným povrchem měli prověřit tolik vychvalovaný semiaktivní podvozek obou Baworáků.
Test nám měl ukázat naše případné další směřování motorkářského života. Bohužel ale vnesl další otazníky.
Nejprve shrnu mínusy:
1. Reakce plynu, hrozné, žádný cit, měli jsme popravdě velký problém se vůbec rozjet. A to oba dva na obou mašinách, a že už máme něco najeto. První dva tři milimetry otočení rukojetě se nic nedělo a pak začali pozvolna stoupat otáčky. Strašně necitlivé, za jízdy už to pak bylo jedno. Ale při tom rozjezdu no…… to nás velmi nemile překvapilo. O to více, že loni GS toto nedělalo, tam jsme si naopak pochvalovali bryskní reakci na plyn. Teda jel jsem už na hodně strojích, ale takhle tragickou odezvu plynu jsem ještě nezažil. Poslední testy motorek Afriky a Tigera, tam ten plyn byl daleko lepší. Už vůbec nemohu srovnávat se svou bejvalkou VFR 1200 F, tam to bylo jedna báseň, CRF 450 L to je taky zcela jiná píseň. Nepomohla ani změna jízdního režimu Dynamic Pro, i když se to malinko zlepšilo. Bohužel tento pocit jsem měl jak já tak i Jirka, kterému to nevyhovovalo dokonce ještě víc, měl dokonce problém se vůbec rozjet v jednom místě do kopce. A je to zkušený motorkář, léta vodící GSX 1400.
2. Ovládání směrových světel, blbě vystrčené, musel jsem dost natahovat a kroutit palec, to samé příliš daleko od plynu přepínač jízdních režimů.
3. Po dlouhé době opět motorka, která mě mačkala koule.
A teď pozitiva:
Zpracování, toto nemá smysl ani hodnotit, prostě BMW, mě se navíc v provedení R 1250 R motorka strašně líbí. Kardan, dobré odladění, člověk se musí soustředit, aby ho vnímal. Semiaktivní podvozek, vynikající, volby a změna režimů opravdu znát, v režimu Road motocykl nádherně pohodlný a perfektně žehlící cestu pod koly, režim Dynamic Pro pak pěkně ztuhne a jízda má říz. Tohle opravdu funguje perfektně a užívali jsme si jak sportovní jízdu, tak i tu cestovatelskou na pohodu. Stability strojů perfektní, přitom obě motorky i rychlé při změně směru. Hmotnost zcela bezvýznamná, brzdy vynikající, citlivé a účinné. Motor – silný, dobře se vytáčející, s velkou porcí kroutícího momentu, který mu dává charakter. Rychlořazení – nahoru dobrý, ale přeci jen lepší při vyšších otáčkách, dolů, perfektní, vždy s krátkým meziplynem. Přístrojovka – asi fakt momentálně to nejlepší co je na trhu.
Rozdíly RS a R: Rs je vlivem geometrie přední vidlice více stabilní, ochrana před větrem velmi dobrá, já jsem měl však pocit většího natažení přes nádrž na řídítka. Tohle bylo na VFR lepší, tam jsem měl lepší až bojovnější jízdní pozici. R-ko klasický naháč, prostě na něm fouká. Je mrštnější a obratnější opět vlivem jiné geometrie přední vidlice, navíc mělo sedlo Sport, jevilo se jako pohodlnější jak klasické sedlo na RS, na tom jsme se shodli oba. RS prostě více na dálky, R zase více na denní použití a blbnutí.
Motorky skvělé, bohužel pachuť necitlivého plynu dost převážila a vnesla další otazníky ohledně volby budoucích strojů. Odpoledne jsem si jel tak trochu spravit chuť s CRF 450 L na pískovnu.