Honda Forza 125 (2020)

Pamatujete si svých prvně najetých 500km? Wow. Chtěla bych se o to podělit a připomenout už někomu dávno zapomenutý pocit. Chtěla bych připomenout i sobě, až jednou zapomenu na ten pocit svobody, krásy a nádherného souladu. Ani jsem nevěděla, že je to můj splněný sen, skutečně jsem nevěděla, že to ve mě vyvolá takové nádherné pocity...ty pocity prvně zažívám na projížďkách na mé holce FoHo. Proč jsem vůbec volila variantu motorky? No...trápilo mě spíš místo na parkování a známé pražské kolony aut, myslím si, že jsem přemýšlela spíš prakticky jako spousta dalších lidí. Další věcí bylo, že jsem se trošku chtěla vyhnout i MHD kvůli zmedializované coroně. Chtěla jsem se vyhnout davům lidí jak pospíchají po ránu do práce. Útěk od lidí, kterým se v práci musím o to více věnovat. Ne... nemusím, chci, protože má práce je mým koníčkem. Nechala jsem tu myšlenku o motorce plout svojí vlnou a moc jsem se tím nezabývala, až najednou přišel impulz, že nastal čas. Impulz v podobě dobrého pocitu, ano i ve 45 nikdy není pozdě a s něčím se začít musí i tak malým. Nemohu ihned přece choppra:) Nejjednodušší pro mě bylo skočit na něco co dovolovalo Béčko, chtěla jsem to přece ihned:) Prodávali mi jí v Praze ale koupila jsem jí nakonec v takové sestavě v Děčíně...tam jí měli...tam ta moje holka na mě čekala. Těšily jsme se obě, že se projedeme. Ona, že začne sloužit mým požadavkům, a já se těšila a měla strach co se míchal s nadšením. Znáte ten pocit, když jste nikdy motorku neřídili před tím a sedli jste si na ní prvně? Není to kolo a není to ani auto...no ono to není ani motorka, je to skútr ale já jí fandím:) A jednoho čtvrtečního odpoledne po práci jsem se ocitla sama v kupé vlaku, který razil cestu do Děčína. Nádherné sluneční odpoledne, nádherný zvuk vlaku, nádherná krajina olemovaná modrým z nebe...je krásný den na nákup motorky.