Ducati 1299 Panigale (2015)

Celé plánování akce začalo už v listopadu. Původně se zdálo, že nás pojede větší parta, ale jak už to bývá, postupně se nám to zužovalo, protože ne každému to termínově sedlo. Ozzy s Acem vyrazili o měsíc dříve, což se později ukázalo jako dobrý tah Nikdo totiž netušil jak moc nám s tím zamavá ta dobrota co přišla od našich kámošů z Číny.
Nakonec jsme zbyli ve staré sestavě. Tedy Já s 1299, Honza s V4 Bodys V4 a Oťas , který čerstvě přezbrojil z 1098 také na Panigale V4.
Motorky byly nachystané – teda krom Honzy, který ještě v sobotu před odjezdem byl v částečně rozebraném stavu. Oťas, který klasicky plašil, že to nestihne, měl samozřejmě vše šprťácky dokonale pochystáno.
Při nakládáni motorek a pohledu na ty stroje, máme, vítěze nevypsané soutěže o nejhezčí motorku. Oťasovo V4 je opravdu krásná. Moje 1299 je pasovaná do kategorie veterán. Padají nejapné poznámky o polomotoru a že za ty prachy blabla a zapomněli 2 hrnce atd.
Tohle je hozená rukavice a já si nemůžu přát větší motivaci.
Vyrážíme v pondělí.
Doma z toho nejsou nadšeni. V Itálii je to průserový, jsou tlaky, jestli bychom to neměli odpískat. Babiš je v televizi víc než umělci ze Superstar. Trochu se zamyslím a zjišťuji, že jsem se více bál nákazy syfilidou v mém bujarém máničkovském období mého mládí a je rozhodnuto. Španělsko není Itálie – JEDEM!!
Na hranicích s Německem na Strážném je na české straně parta BIOHAZARD v oblečcích jak na výlov rybníka poř. Nějakou jinou úchylárnu a selektují lidi na teplé a normální. Chudáci…. Předpokládám, že jsme všichni hetero a tak bez problémů přejíždíme.
Na německé straně je tma a všichni spí. Cesta ubíhá za hustého deště a silného větru pomalu, ale nad ránem jsme před hranicí s Francií, kde dotankujeme dodávky. Za kasou na pumpě stojí týpek-chlap jak hora, ruce jak lopaty a na nich modré gumové rukavice na vyšetření rektu. Trochu se bojím aby mi nechtěl měřit teplotu, protože mám velký strach z bolesti. Je to dobré nechce a valíme dál.Následuje nekonečná Francie (mimochodem tam na pumpách všichni naostro bez ochrany) a vjíždíme do Španělska. Teploměr se šplhá přes 20 stupňů, čelní sklo mám zahnojené od much a zimní směs v ostřikovačích si s tím neumí poradit. Super, tak tady už je léto!!!
Dorážíme k okruhu, vytelíme se na parkovišti, z lednice jdou první plechovky Plzně, nějaký kořky, jsme tady paráda. Zaparkuje vedle nás týpek ze Švédska,dělá doprovod synovi,který jezdí nějaký 3kilo, dávám se s ním do řeči, říká že u nich to s virem stojí taky za hovno a že zůstane tady do června. Do Aragonu nejede, že tam bude zima, že dá Portimao,Almérii,Cartagenu a pak uvidí. Vytahuje velkou hranatou flašku Whisky, a říká že virus útočí jen na střízlivé a podává mi flašku. S díky odmítám ukazuju že zůstanu u svý Plzně. Popřejem si Good luck a za chvíli nás pouští do paddocku.

Vytaháme věci do boxu, Honza tradičně naráží soudek, sedíme v tričku , v 10 večer je ještě pořád 19 stupňů.
Máme „štěstí“ na sousedy v boxu. Opět jsou to Rusáci. Posmíváme se ruskému rappu. Kluci ze země kde zítra znamená již pozítří mají s sebou děvče. Dali jsme jí jméno Nataša. Nataša vzhledem k nízkému počtu konkurentek stejného pohlaví se zde cítí jako lokální polobohyně a tak oděná do přiléhavých gatí , minimalistického trikotu a na vysokých podpatcích a s extrémně rudou rtěnkou pochází po paddocku a náležitě si užívá pozornost. Posmíváme se i Nataše. Jdeme spát kolem půlnoci.
Ráno se probouzíme do letního dne. Jezdí se až od 10,00. Strategicky se přihlašujeme všichni do „D“ abychom se v klidu rozjezdili. Jdu na rozpravu, cestou se zdravíme se Švédem, který se vyhřívá na sluníčku a tipuju že má tak dvojku v žíle-prostě sympaťák.
Nejvíce dotazů na rozpravě má týpek z Německa, nerozumím na co se ptá, je celej vyliftingovanej vyleštěnej, myslím že nemá koronavirus ale s jeho temperaturou si nejsem jistý. Na kombinéze má jméno Ralfi, později ho ještě zmíním.
Vždycky po zimě to první rozježdění je takový oťukávací a já si pokaždé říkám, že by stačilo se přiblížit k časům z loňska a budu spokojen. Dobře se mi jezdí s Honzou. Spolu se hecujem a nic si nedáme zadarmo. Honza je hodně dobrej motokrosař ale v poslední době mu to čím dál víc jde i na okruhu. Je hodně silnej na těch rychlejších tratích. Má rychlý nálety do zatáček a sedí mu ty , co se jedou přes 2kila. Jede velký náklony, zbroušená řadička a to má Pani stupačky fakt vysoko. Hezký styl, dobře se na to kouká. Je to jasný – na Aragonu ho nedám. Jestli je nějaká šance , pak je to tady ve Valencii. Loni jsem měl čas1:52 a Honza 1:51.
Jdeme na to . První runda. Je 25 stupnů , dráha prohřátá, Najíždím první pak Honza ,Bodys a Oťas. Nejde mi to. Jsem tuhej jak starý hovězí, a i když jsem se přes zimu snažil držet v kondici, nedaří se mi uvolnit netrefuju zatáčky, jsem v křeči, musím jinak. Na cílovce mi to tam Honza pošle. Já se ho chytím a začíná se dostávat do tempa. Jízdu dokončíme s časy kolem 1:55. Vidím kde mi Honza ujíždí a kde se na něj docvaknu. Ono to půjde. Teplota jde nahoru gumy drží Trakci si přecvakám na „1“ a zkusím to jet celé o kvalt výš. Zkusím jít ze zatáček dřív na plyn, aby se to stihlo rychleji rozmotat.
2.runda. Pustím Honzu před sebe, což bere s nelibostí, protože ztrácí přehled ? Nechám si ho poodjet. Strategie jet o kvalt výš se vyplácí.Jízda je klidnější, daří se mi trefovat zatáčky. Čas na konci 1:53 a jsme s Honzou v desetinách. Bodys 1:54 vysokých Oťas se sžívá s motorkou a jede opatrně 2:09.
3. runda. Nechám jet Honzu, předjíždím pár hodně pomalých, 2kola jsou špatný, protože vžy dojedu pomalejší skupinku. Ok mám před sebou volno. Ze 14 zatáčky rychle rovnám 3 plnej 4,5,6 na 200m než jdu nabrzdy 275 to je dobrý, zatáčku trefuju a laptimer blikne že jsem v rychlém kole. Super! Soustředím se na apexy, rychle rovnám, plyn na doraz, vypadá to gut. 13. zatáčka řadím až na 5 a vysím z motorky.
Je to podobná corner jako v Mostě levá po retardéru akorát naslepo přes malý horizont. Jdu na brzdy do turn 14 a lap timer znovu blikne,to bude hodně dobrý, proletím cílovkou 1:51,1. Je tam osobáček.
Honza se mi chce pochlubit 1:51,7 a když mu ukážu 51,1 zmizí mu úsměv. Bodys si drží 1:54,9 a Oťas stáhnul na 2:02
Máme krátký 30min. lunch break a přeskupení, skáču rovnou do gruppe „B“ čimž ještě více potrápím Honzu, který si s Bodysem nese „C“, Oťas zůstává v „D“.
4.runda . Na motorce se cítím už výborně, celá gruppe B je ve 4 vteřinách. Najíždím na dráhu a mám před sebou klučinu z wssp300
Jede moc pěkně tu technickou část, na cílovce mu to pošlu a na brzdy v turn 2 mi to vrací. Nechám ho poodjet a začínám tahat. Dojíždím Bávo, na cílove se mi nedaří se mu přiblížit na kombinéze čtu „Ralfi“
Jdu na brzdy až za 200m, sklápím a jsem trochu delší, na výjezdu jdu až na obrubník a blikne mi Laptimer,že jsem v rychlém kole. Visím na Ralfiho prdeli a na brzdy v turn2 mu to pošlu. Snažím se tahat co to jde, 13.zatáčka 4,5 plnej visím z toho jak vopice brousím botu a cítím jak jde zadní guma lehce bokem. 150 rovnám 100brzdy 2 kvalty dolů rychle narovnat full gas, táhne mě to ven až na vjezd do boxů 4,5,6
Blikne mi best time 1:50,1 je to tam!!!
Přijíždím do boxů hubu od uch k uchu a na Jenikovi vidím že tam teď vlítne a i kdyby to měl rozštípat bude chtít pod 50, což se mu v další jízdě podaří 1:49,7 ?
Jsme všichni vytlemení, je to první den, po půl roce na motorce, na sobotu si věříme na 48. V tu chvíli do této vytlemené nálady přichází holčina z agentury a říká nám že španělé vahlašují výjmečný stav a akce se s okamžitou platností ruší. Samozřejmě včetně Aragonu, kam se máme přesunout. Koukáme na sebe a nechceme věřit. V okolních boxech lidi začínaj rychle balit. Voláme na ambasádu a tam nám potvrzují, co už víme a doporučují abychom co nejrychleji opustili Španělsko, protože situace se rychle mění a je ve hře i uzavření hranic. Jsme z toho úplně v hajzlu, nahážeme to do aut. Jedu 2150 km 21 hodin v kuse 4 redbuly, 4 kafe . Jsme v karanténě.
Dnes dostávám zprávu od Radka Matošky z BP že jsou zavřeni v karanténě ve Španělsku.
Přeji všem hlavně zdraví a doufám že se z toho všichni brzy dostaneme
GOOD LUCK
Doucha