Honda CRF 250L (2018)

Dnes jsem vyzkoušel CRF jako cestovní stroj. Cíl - pevnost Hanička v Orlických horách. Najel jsem dnes 452 km, při průměrné spotřebě 3,31 litru. Prdel to celkem dala, horší jsou záda, ne kříž, ale hrudní část. Ve středu jsem byl s VFR v muzeu Králíky, což je nějakých pár desítek km od pevnosti. To znamená, že jsem s oběma motocykly absolvoval stejnou trasu až na posledních cca 38 km. VFR - je výrazně pohodlnější, stabilnější, neustále plno výkonu k dispozici, na vítr nereaguje, je to prostě stabilní a polyká km navíc se sportovním šarmem. CRF - občas se zadýchá, ale není brzdou provozu, ve městě supr, hlavně kvůli přehledu a lehkosti řízení. Bohužel ve větru vlaje jak vlajka. Na druhou stranu cesta za poloviční náklady. Přežil jsem to, až sem se sám překvapil. Na zpáteční cestě jsem to vzal ještě kolem hradu Kost.

Tvrz Hanička byla vybudována v letech 1936 – 1938 jako součást Československého opevnění. Z rozhodnutí ŘOP (ředitelství opevňovacích prací) byla tvrz umístěna jižně od kóty 994 Ernestinenberg (dnes 991,5 Anenský vrch) nad Rokytnicí v Orlických horách. Celkový počet objektů byl původně vypočítán na čtyři, ale postupem času se měnil od osmi až se zastavil na dnešních šesti. Jedná se o objekty R–S 76, R–S 77, R–S 78, R–S 79, R–S 79a, R–S 80 a dělostřeleckou pozorovatelnu R–S 91. Ředitelství opevňovacích prací na svých výkresech označilo Haničku krycím písmenem „H“
Objekt R-S 76, krycím názvem "u lomu" je patrně nejzachovalejším tvrzovým objektem v celé České republice. Jsou zde k vidění originální pancéřové střílny pro lehký a těžký kulomet a pancéřové zvony a kopule, které přežily nájezd n. p. Kovošrot. Každý z těchto pancéřových prvků je ojedinělým exemplářem, který nelze vidět na žádné jiné z tvrzí. Zvon pro lehký kulomet, který chránil bezprostřední okolí srubu a z jehož vrchlíku se dalo pozorovat bezprostřední okolí objektu. Dělostřelecký pozorovací zvon s jedním průzorem, s výhledem do prostoru Bartošovic a Žambereckých lesů, kde se táhla linie samostatných pěchotních srubů, a kopuli pro dva těžké kulomety, které měly chránit nedaleko postavený objekt dělové otočné a výsuvné věže. Každý z těchto prvků je odlit v odolnosti IV., síla stěn je 30 cm kvalitní ocelolitiny a každý váží téměř 52 tun. Ve stropní desce objektu se zachoval i zvon ventilační, který měl sloužit k přísunu vzduchu do pomocné filtrovny umístěné v dolním patře objektu.

Objekt R-S 78, krycím názvem "na pasece" je druhým povrchovým objektem, který lze v rámci prohlídky s průvodcem navštívit. Původní šachta pro osazení dělové otočné a výsuvné věže je v současnosti zalita mohutným železobetonovým špuntem. Rýsuje se zde tedy do budoucna jedinečná možnost k instalování makety otočné výsuvné věže. Ve stropní desce objektu se zachovaly dva pancéřové prvky, zvon pro lehký kulomet a kopule pro těžký kulomet " sólo " což je opět do značné míry na našem opevnění rarita. Jsou zde dva ventilační zvony, z nichž jeden byl v minulosti poškozen a v současné době se na něm nachází perfektně odlitá replika. Nedaleko se nachází objekt R-S 77 " Pozorovatelna " kam ovšem prohlídka s průvodcem nechodí. Bohužel je to jeden z objektů, který byl vážně poznamenám novodobou přestavbou a je celý zavezen zeminou. Ve stropní desce objektu se zachovala pouze kopule pro dvojče těžkých kulometů, kterou lze vidět i na objektu R-S 76. Další dva zvony v padesátých letech minulého století vytrhl n. p. Kovošrot.

Objekt R-S 79 krycím názvem "na mýtině" je největším vybetonovaným objektem na našem předválečném opevnění. Jeho kubatura betonu byla tehdy úctyhodných 5 598 m3 a ve třech speciálních střílnách měly být namontovány tři rychlopalné 100 mm houfnice, které by měly střílet do prostoru Bartošovic a Žambereckých lesů, kde se táhla linie samostatných pěchotních srubů. Za okupace, v roce 1940 do objektu střílelo německé dělostřelectvo, které jej poškodilo a pozůstatky ostřelování jsou na objektu dodnes patrné.