Triumph Bonneville 900 (2014)

NineT podruhé.
Využil jsem možnosti testovacích jízd BMW Motorrad tento pátek u dealera BMW Stratos Praha. K testování jsem měl zamluveného krasavce - BMW R nineT Racer. Musím přiznat, že se mi tento typ motocyklu velmi líbí, že je to prostě jakési momentálně top nářadí. V testech všichni chválí dizajn stroje, opravdovou retro vlnu, dobrý podvozek, hravý motor a obstojné brzdy. Až na jeden fakt, že se jedná o jakýsi druh tortury, španělskou lavici či co, a prohlášení „kráso trp“ že je zde na místě.
Nejprve musím popsat, z čeho vlastně vycházím. Ročně najedu přes 3000 km na kole, na titěrném něčem, čemu se říká sedlo. Jezdím na Ducati 848, kochám se na Bonnevillu a momentálně vyšlapuji první nesmělé krůčky na crossové KTM.
Přicházím do haly BMW a dvě sličné děvčice mi podávají formulář. Po nutných podpisech jdu ven a obhlížím NineT Racera. Na živo je nádherný, překrásné detaily brýlí předních vidlic, nádherných válců boxera, nebo překrásné kapličky na zadku motocyklu. Barva, pruhy, supr. Motorka je nízká, těžiště pěkně dole, snadno se na ní nasedá, poloha za řidítky…..no sportovní, váha na rukou, sakra co mi to jen připomíná, už vím, přeci moji 848. Jsem doma. Nádherné budíky, opravdu funkční zrcátka. Pánové ke strojům a do sedel, velí náčelník skupiny. Uvelebuji se za řidítky, registruji poměrně široké pevné sedlo, pro mě tak akorát, boty lehce kloužou na stupačkách. Startuji, to boží prohloupnutí boxera a jeho charakteristické brumlání. Vyjíždíme, spojka zabírá až nahoře kvalty tam jdou jak po másle. Trochu se mi Racer v nízkých otáčkách zdá mdlý, bez života, loňský boxer NineT klasika, ale s Euro 3 se dral k životu lépe. Přičítám to Euro 4 a také, že momentálně moje schopnosti testuje KTM a ta jde na věc okamžitě. Kam se na ní hrabou všechny ty litrové sporty. Motocykl se dobře vede, nemám problém, za řidítky jsem jak doma, však je to dost podobné s 848 až na to, že sedím níže. Opět mně učarovává motor, krásně táhne, nevnímám vibrace, letí až někom k 8 tisícům, žádný problém. A ty neuvěřitelné meziplyny, nebo to střílení do výfuku, zatraceně návykové. Dobře vidím v zrcátkách, spojková páčka jde krásně zlehka, brzdy sice nic ostrého, ale na tu jízdu odvádí svoji práci velmi dobře, žádná agresivita, ale slušně odvedená práce. Horší je to s čitelností budíků, je třeba více sklonit hlavu. Co mě však nejvíce upoutává a doslova dostává, tak festovnost, pevnost jak ingot stroje. Mám z motorky velmi dobrý pocit. Že má být podvozek tvrdý, no nevím, klasická česká silnice, vlny a boule, když už se dle zkušeností z 848 a bohužel i z Triumpha obávám pěkného kopance do zadku a přirození, Racer se pěkně zhoupne a nic. Nooo pro mě tedy celkem pohodlná motorka, co obstojně žehlí komunikaci. Pomalu se vracíme a já jsem nadšený, spokojený. Motorku dávám na boční stojánek a musím se s ní rozloučit. Zanechala opět velmi dobrý dojem, prostě mi jednoduše sedí.
Kdo musí letět jak splašený a hrát si na Rossiho, kdo cestuje dlouhé štreky, kdo se jenom tak kochá, tak to není nic pro něho. Je to stroj s poměrně sportovními geny ale ne zas tak moc, za řidítky a při jízdě si připadáte jak závodník, ale nemusíte letět dvě stě. Ten, kdo opravdu jezdí pro vlastní zážitek z jízdy, ten, kdo si chce vyčistit hlavu a nemusí polykat km, ten kdo si již nemusí dokazovat, jak je rychlej, ten, co má rád fortelně udělaný stroj, ten co má rád krásu, svobodu a volnost, tak to je stroj pro něho.