Měla to být moje první dospělá motorka, takže trochu volba na blind. Nakonec jsme spolu sjezdili Evropu od západu k východu. Pro tenhle účel je prostě stavěná. Možná se budeme brzy loučit, tak pro ni z vděčnosti sepíšu do deníku několik našich cest.
První dojmy - První dojem byl respekt. Přesedal jsem z lehoučké MZ ETZ 251. Má celkem vysoko těžiště a dvouválcový motor o sobě pod plynem dává vědět každým výbuchem. Ale do ruky padla brzy, je čitelná a hodná.
Doplňky na motorce - Turistické plexi Ermax. Trubkový nosič kufrů a plotna givi. Tři kufry kapa. Vyhřívané rukojeti Oxford. Bastery z BMW 1150. Dvě zásuvky 12V (spínaná na palubce a trvalá pod sedlem). Reflexní proužky na ráfcích.
Recenze
Tuhle TDMku jsem získal v roce 2006 z druhé ruky na kolegovo doporučení. Už měla devět let, ale byla jako ze salonu, předchozí majitel, kolegův dobrý kamarád, ji víc leštil, než na ní jezdil. Proto měla taky sotva dvacet tisíc kilometrů a byla ve zcela původním stavu.
Troufnu si říct, že Yamaha TDM je přelomový stroj. V roce 1994 založila svoji vlastní kategorii - univerzální motorka na denní dojíždění, víkendové dovádění i na dlouhé dovolené, to všechno v uvolněné, vzpřímené jízdní pozici, a když je třeba, trojúhelník řídítka-sedlo-stupačky a vyšší zdvihy vám umožní i jízdu po nezpevněném povrchu a ve stupačkách. Podle mě byl úspěch TDMky jedním z podnětů vzniku budoucí úspěšné kategorie motorek, které jsou rozhodně doma hlavně na asfaltu, ale říkají si cestovní enduro. Byť TDM se rozhodně za enduro naivně nemaskuje.
Motorku jsem si postupně z její tovární podoby uzpůsobil k tomu, k čemu jsme oba zdá se stvoření - dálkové cesty (dodávám, že zatím po Evropě, ty, které stojí za zmínku, budu postupně doplňovat tady do deníku). Dnes má TDMka zvýšené plexi, nosič na tři kufry, vyhřívané hefty, kryty rukojetí a dvě elektrické zásuvky. Hodil by se ještě centrální stojan, hlavně kvůli údržbě řetězu na dlouhých cestách, ale zvládnul jsem to bez něj doteď a už ho pořizovat nebudu, přeci jen zase něco váží a stojí.
V létě 2014 jsme spolu v Albánii oslavili 60 tisíc kilometrů a během těch let a kilometrů jsem s ní neměl žádný problém, dovezla mě spolehlivě do Španělska i do Řecka a hlavně vždycky bezpečně domů.
Postupně mám v plánu sepsat historické záznamy našich nejzajímavějších cest do deníku a na tomhle místě budu doplňovat postřehy o motorce samotné. Totiž, odhodlal jsem se, že si letos začnu shánět náhradu, se kterou budu moct dál do míst, kam silnice nevedou, tak bych rád případným zájemcům o TDM ukázal, co od ní mohou čekat. Cítím, že jí trochu veřejné pochvaly dlužím.
teším se na denník.