BMW R 1100 GS (1996)

Není zase tak velká jak někteří píšou (186cm, avšak pouze 70kg). Připadá mi tak akorát, došáhnu celou nohou.

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Moto Guzzi Stelvio 1200 NTX: Stelvio bylo velkým favoritem, jelikož nutně nemusím jít s hlavním proudem. Pořád se dá říct, že bych ho chtěl, ale prostě se naskytlo GS. Jisté bylo, že motorka nebude japonská (i když jsem koukal na všechny strany).

První dojmy - Na to jak není velká, těžká je jako kráva. Triple měl daleko do dvouset kil, proti GS je to vlastně jako na kole. Stačilo ale ujet dva kilometry, odbočit na pumpu, vypít Rajec, zapálit červenou LM a všechno bylo pryč. Stačilo jen vytočit (dle zvyku do plných) a pak už to šlo i po městě. Ve dvojku při váze 400kg s tím ale trochu bojuju doteď. Je potřeba myslet i na to jak zaparkovat, aby nebyl člověk atrakce při odjezdu.

Motorku bych doporučil pro - Pro toho, kdo nutně nepotřebuje TFT, ESA, palivové mapy a takové ty elektronické čoviny.

Doplňky na motorce - Série vypínatelné ABS, vyhřívané hefty... dále kufry BigHusky EVO4(M), vyztužení převodovky, prodloužení držáku SPZ od TT, rozšíření bočního stojanu Wunderlich, kapsička do rámu Marselus ... v plánu boční světla (uvítám inspiraci) ...

Recenze

Těžko něco napsat o 23 let starém bajku. Kdo ho má, zná ho do posledního detailu. Jen bych chtěl zdůraznit, že po kukačce na inzerát to byla láska na první pohled, tedy až na plastový top, který jsem zahodil hned při koupi (bude BigHusky). Mám dost kamarádů na GS, ale postupem času všichni přešli z 1100 na 1150, poté na 1200 a ve fínále na LC. Touhle cestou ale já nechtěl jít a proto nejmladším možným strojem bylo GS 1200 (dvouvačka), následně se šlo proti proudu na 1150 a skončili jsme na 1100. Je trošku úsměvné, že tenhle stroj opustil Berlín, když byly ženě 3 roky Ale tak stane se.

Při první zkušenosti se střídalo nadšení s opatrností. Ostych ale vcelku rychle opadl a nastalo tahání za heft na D10. Výkon dnes už nikoho neohromí, ani u mě se tak nestalo. Nicméně tah je plynulý bez nějakých dírek či děr. Prostě točí otáčky jako běžné benzínové auto, ale sílu má jako lokotraktor. Maximálku jsem nezkoušel, mimo předjíždění nemá smysl jezdit přes 140km/h, 160km/h se dá ještě vydržet, ale opravdu chvilku. Optimál je někde mezi 100-130km/h.

Do zatáček to jede líp než bych čekal, i přes konstrukční stáří v tomhle problém není, stačí se podívat a ono to jede, jen je stále potřeba myslet na celkovou hmotnost (ve dvojku). Komfort sezení taky bez problémů, občas citím kryt potenciometru, ale dá se na to zvyknout. Brzdy dneška asi fungujou jinak, ale opět je potřeba myslet na věk stroje. Každopádně zahamstnout do plných to jde a nestane se nic, jenom žena tlačí koule směrem k nádrži. Jinak při běžném zpomalení před obcí brzdit netřeba, stačí pustit heft.

První off skončil málem katastrofou. Začalo to mokrou trávou, tam to málem lehlo prvně (Metz Tourance). Došlo na otáčení motorky, spocený jako svině, ale v podstatě šťastný a hrdý na sebe, že jsem odbočil "vedle" a hrdý na ženu, že nedržkovala. Následovala cesta po druhé straně kolejí, šotolina, velké kameny... zvyklý brzdit předek (naháč), nevypnuté ABS, z kopce ... to už i žena hlásila, že čekala gravitační přiblížení. Naštěstí to dobře dopadlo a den jsme zakočili špinaví jako prasata, spocení jak stejné prasata před porážkou, ale v bezpečí u kávy u nás v hospodě.

Nyní už je v plánu cesta dále. Po zkušenostech za první víkend jsme si řekli, že napřed prubneme Balkán a až poté Rusko a dále.

Každopádně, i přes nesporné stáří, jsme z motorky oba nadšení a dá se říct (zatím), že tohle jsme my dva hledali