Yamaha YZF R1 vs. Kawasaki ZX-10R Ninja
Text: Pavel Růžička | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 7.6.2006 | Zobrazeno: 55 178x
Kapitoly článku
Oba stroje se řadí do kategorie nejrychlejších sportovních motocyklů, s oběma si užijete spoustu adrenalinu a přesto je každý jiný.
Zatímco Yamaha design nového modelu vylepšila, u Kawasaki mám opačné pocity. Ninja vsadila na výrazně menší světlomety. Myslím, že tato partie byla u minulého modelu zdařilejší. Aby toho nebylo málo, ještě k tomu svítí jen jedno potkávací světlo a bohužel to není jen prasklá žárovka.
Další novinkou jsou dvě koncovky výfuku umístěné pod zadním sedlem, což považuji za samozřejmost, pokud chcete jít s dobou. Chválím také návrat k analogovému otáčkoměru, který je přehlednější.
Potěšil mě i perfektní, nastavitelný tlumič řízení Öhlins, který se dodává v sérii. Ušetříte tak nemálo peněz za tuto, pro bezpečnost nezbytnou věc.
Žlutá Yamaha, která byla postavena k 50. výročí, vypadá už na stojánku dost agresivně a můj respekt k ní se ukázal být oprávněným i při jízdě, ale nepředbíhejme.
Na novou R1 jsem se moc těšil, protože jsem majitelem její starší sestřičky, vyrobené v roce 2002 a než jsem se svezl na novém modelu, byl jsem i docela spokojený. Moc se mě líbí tvar dělené nádrže i sedla. Dvojice tlumičů výfuku je velmi povedená a má i hezký zvuk. Pravděpodobně bych je neměnil za jiné laděné koncovky.
Když se podíváme na Yamahu detailně a prohlédneme si tvar páčky, stupačky, víka motoru, krytu řetězu, musím ocenit velký smysl pro detail, kde každá součástka má svou eleganci. Zde vidím velký rozdíl oproti Kawasaki, která je v této oblasti designu několik let zpět.
Jedinou výtku u Yamahy bych mohl dát za tvar světlometů, který se v podobném duchu na této motorce vyskytuje již pět let.
Již na první pohled je vidět zcela nové koncové světlo, výfuky pod sedlem, dělená nádrž, multifunkční přístrojová deska a automatické zapínání světel, které vám ušetří nejeden pohyb palcem. Ten největší rozdíl ale teprve přijde po usednutí za řídítka, jak rozvádím níže.
Nová R1 má zcela jiný zvuk, který je agresivně chraplavý. Změnily se i jízdní vlastnosti. Motorka padá do zatáček sama, už jen při pomyšlení řidiče. Zadní kolo je klidnější a jistější. Avšak ideálně nastavit podvozek na našich silnicích snad ani nejde a považuji to za nejtěžší a nekonečnou práci řidiče. Příliš tvrdý podvozek má tendenci na nerovnostech odskakovat a naopak s příliš měkkým nastavením se motorka při vyšších rychlostech v zatáčkách na vlnící se silnici chová nejistě.
K ovládání spojky je potřeba výrazně méně síly než u staršího modelu a velkou pochvalu musím dát převodovce, která je fantastická. Chod řadicí páčky se výrazně zkrátil a tak při řazení stačí jen nepatrný pohyb nohou.
U starší R1 je řazení při středních otáčkách doprovázeno silnou kovovou zvukovou kulisou a hladká změna rychlostního stupně je až při vysokých otáčkách. U nové Yamahy je řazení tichounké a lehké v celém spektru otáček.
Největší rozdíl je však u motoru. Výkon nové R1 je ohromující a budil ve mně respekt hlavně při výjezdu ze zatáček, protože ovládání plynu vyžaduje jemné zacházení a ruce zkušeného chirurga.
Neznám krásnější pocit, než krotit nezkrotnou sílu, která se nedá zdaleka všude využít. Zprvu jsem nemohl za jízdy najít digitální rychloměr, zdálo se že má poruchu. Při brutální akceleraci se mění rychlost tak rychle, že digitální tachometr nestíhá zobrazovat okamžitou rychlost. Zahlédl jsem, jak na mě blikla čísla 40, 70, 120, 162, 200, 230.. a dále jsem již neměl čas sledovat, co se odehrává na přístrojové desce.
Jediná důležitá a dominantní věc před očima pilota je otáčkoměr. Tachometr dobře poslouží v případě, kdy by jste chtěli jet předpisově.
Na první rychlostní stupeň žlutá R1 uhání maximálně téměř o 20 km/h rychleji než její starší sestřička, přesně 162 km/h.
ZX10R výkonově nijak nezaostává a nabízí velmi podobné zážitky. Jediná větší odlišnost je v neochotě zatáčet, kdy se musíte do řídítek více opřít. Posez je velmi podobný, ryze sportovní, ale pokud byste přeci jen chtěli na těchto strojích pohodlně cestovat, bude nutná rychlost alespoň 180 km/h, kdy vás již dostatečně odpor vzduchu tlačí zpět.
Rozhodovat budou asi osobní sympatie ke značce a design. Oba motocykly se řadí mezi supersportovní špičky na trhu. Yamaha více padne do ruky, Kawasaki vám nedá nic zadarmo, ale když se jí naučíte krotit, odmění se vám skvělými zážitky.
Kterému dáte přednost vy?
Zatímco Yamaha design nového modelu vylepšila, u Kawasaki mám opačné pocity. Ninja vsadila na výrazně menší světlomety. Myslím, že tato partie byla u minulého modelu zdařilejší. Aby toho nebylo málo, ještě k tomu svítí jen jedno potkávací světlo a bohužel to není jen prasklá žárovka.
Další novinkou jsou dvě koncovky výfuku umístěné pod zadním sedlem, což považuji za samozřejmost, pokud chcete jít s dobou. Chválím také návrat k analogovému otáčkoměru, který je přehlednější.
Potěšil mě i perfektní, nastavitelný tlumič řízení Öhlins, který se dodává v sérii. Ušetříte tak nemálo peněz za tuto, pro bezpečnost nezbytnou věc.
Žlutá Yamaha, která byla postavena k 50. výročí, vypadá už na stojánku dost agresivně a můj respekt k ní se ukázal být oprávněným i při jízdě, ale nepředbíhejme.
Na novou R1 jsem se moc těšil, protože jsem majitelem její starší sestřičky, vyrobené v roce 2002 a než jsem se svezl na novém modelu, byl jsem i docela spokojený. Moc se mě líbí tvar dělené nádrže i sedla. Dvojice tlumičů výfuku je velmi povedená a má i hezký zvuk. Pravděpodobně bych je neměnil za jiné laděné koncovky.
Když se podíváme na Yamahu detailně a prohlédneme si tvar páčky, stupačky, víka motoru, krytu řetězu, musím ocenit velký smysl pro detail, kde každá součástka má svou eleganci. Zde vidím velký rozdíl oproti Kawasaki, která je v této oblasti designu několik let zpět.
Jedinou výtku u Yamahy bych mohl dát za tvar světlometů, který se v podobném duchu na této motorce vyskytuje již pět let.
R1 2002 vs R1 2006
Již na první pohled je vidět zcela nové koncové světlo, výfuky pod sedlem, dělená nádrž, multifunkční přístrojová deska a automatické zapínání světel, které vám ušetří nejeden pohyb palcem. Ten největší rozdíl ale teprve přijde po usednutí za řídítka, jak rozvádím níže.
Nová R1 má zcela jiný zvuk, který je agresivně chraplavý. Změnily se i jízdní vlastnosti. Motorka padá do zatáček sama, už jen při pomyšlení řidiče. Zadní kolo je klidnější a jistější. Avšak ideálně nastavit podvozek na našich silnicích snad ani nejde a považuji to za nejtěžší a nekonečnou práci řidiče. Příliš tvrdý podvozek má tendenci na nerovnostech odskakovat a naopak s příliš měkkým nastavením se motorka při vyšších rychlostech v zatáčkách na vlnící se silnici chová nejistě.
K ovládání spojky je potřeba výrazně méně síly než u staršího modelu a velkou pochvalu musím dát převodovce, která je fantastická. Chod řadicí páčky se výrazně zkrátil a tak při řazení stačí jen nepatrný pohyb nohou.
U starší R1 je řazení při středních otáčkách doprovázeno silnou kovovou zvukovou kulisou a hladká změna rychlostního stupně je až při vysokých otáčkách. U nové Yamahy je řazení tichounké a lehké v celém spektru otáček.
Největší rozdíl je však u motoru. Výkon nové R1 je ohromující a budil ve mně respekt hlavně při výjezdu ze zatáček, protože ovládání plynu vyžaduje jemné zacházení a ruce zkušeného chirurga.
Neznám krásnější pocit, než krotit nezkrotnou sílu, která se nedá zdaleka všude využít. Zprvu jsem nemohl za jízdy najít digitální rychloměr, zdálo se že má poruchu. Při brutální akceleraci se mění rychlost tak rychle, že digitální tachometr nestíhá zobrazovat okamžitou rychlost. Zahlédl jsem, jak na mě blikla čísla 40, 70, 120, 162, 200, 230.. a dále jsem již neměl čas sledovat, co se odehrává na přístrojové desce.Jediná důležitá a dominantní věc před očima pilota je otáčkoměr. Tachometr dobře poslouží v případě, kdy by jste chtěli jet předpisově.
Na první rychlostní stupeň žlutá R1 uhání maximálně téměř o 20 km/h rychleji než její starší sestřička, přesně 162 km/h.
A jak je na tom Kawasaki?
ZX10R výkonově nijak nezaostává a nabízí velmi podobné zážitky. Jediná větší odlišnost je v neochotě zatáčet, kdy se musíte do řídítek více opřít. Posez je velmi podobný, ryze sportovní, ale pokud byste přeci jen chtěli na těchto strojích pohodlně cestovat, bude nutná rychlost alespoň 180 km/h, kdy vás již dostatečně odpor vzduchu tlačí zpět.
Která je lepší?
Rozhodovat budou asi osobní sympatie ke značce a design. Oba motocykly se řadí mezi supersportovní špičky na trhu. Yamaha více padne do ruky, Kawasaki vám nedá nic zadarmo, ale když se jí naučíte krotit, odmění se vám skvělými zážitky.
Robin
Informace o redaktorovi
Pavel Růžička - (Odebírat články autora)
Jarda Ducháček - (Odebírat články autora)
Stáhněte si vybrané fotografie na pozadí vašeho PC
Kapitoly článku
Jak se Vám líbil tento článek?
Motokatalog.cz