Yamaha YZF R1 vs. Kawasaki ZX-10R Ninja

Text: Pavel Růžička | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 7.6.2006 | Zobrazeno: 56 050x

Kapitoly článku

Motor

Pohonná jednotka R1čky nabízí 180 koní při 12500 ot/min a kroutící moment 110 Nm při 10,500ot/min. ZX10R je na tom tabulkově o trochu lépe a poskytuje 184 koní při 11700 ot/min a 115 Nm při 9500 ot/min. V praxi je však rozdíl mizivý. Je tedy fakt, že jsme neprotáhli stroje po okruhu, nicméně pouze po normálních silnicích.
Možná je to dáno i hmotností, která je u Ninji o 3 kg vyšší. Oba stroje mají plynulý nárůst výkonové křivky a přenos síly na zadní kolo je tak dobře dávkovatelný i ve vyšších otáčkách. Pravdou je, že Ninja se mi jevila trochu vlídnější k nízkým otáčkám a tak nemusíte možná někdy až zbytečně tolik řadit. U R1čky si musíte dávat větší pozor v ostrých zatáčkách na to, co vám dělá zadní kolo.

Co se týče zvuku linoucího se ze sériových koncovek výfuku, vítězí tentokrát Kawasaki s jejím typicky brumlavějším a ostřejším zvukem. Naopak u Yamahy, pokud to někde opravdu hodně vytáčíte a jdete pak prudce na brzdy do ostré zatáčky, můžete si zase vychutnat občas mírné postřelení do výfuků.

U R1čky bych vytknul absenci anti-hoppingové spojky, která je nabízena pouze ve verzi SPC. ZX10R jí disponuje v základu.
Podvozky jsou u obou strojů na vysoké úrovni. Odpružení vám dává větší pocit jistoty u Yamaha. Brzdy jsou vcelku srovnatelné. Rozměry kol jsou téměř totožné, jen Kawasaki zvolila vzadu o trochu větší výškový profil pneumatiky.

Jízda

Vlastní pocity z jízdy jsou fantastické u obou strojů. Po prvním usednutí překvapí Yamaha vcelku pohodlným posedem. Na Kawasaki se budou lidé vyšší postavy problematicky rovnat. Máte na ní více skrčené nohy a celkově je jezdec více nakloněn dopředu. Po dlouhých cestách to trochu pocítíte. I sedlo je u Yamahy příjemnější. Na druhou stranu, kdo by čekal na supersportovních strojích pohodlí.

Po rozjetí nenajdete mezi strojích moc velký rozdíl. Ten se projeví až v první ostře projeté zatáčce. Každý z obou motocyklů poskytuje něco jiného, je svým způsobem svůj a skýtá jiný druh zábavy.

Na R1čce jde všechno od začátku tak nějak samo, krásně se pokládá do zatáček, působí lehkým dojmem a jízda na ní se zdá být jako v pohádce. Lehkost průjezdu všech zatáček je až nebezpečně překvapivá. Necítíte tolik skutečnou rychlost a celkově se cítíte obrovsky jistí. Možná i proto je Yamaha tak „zrádná“.

ZX10R se naopak jeví v prvních zatáčkách těžkopádná, nechce se moc pokládat a jízda na ní může být pro někoho trápení. Opak je však pravdou. Je třeba si na ní jen zvyknout. Musí se jí trochu pomoci. Je to do jisté míry způsobeno i sportovnějším posedem než na R1čce. Pokud s ní ujedete nějakých pár desítek kilometrů, naučíte se, co po Vás Ninja chce. Ona Vás na oplátku zase odmění nezapomenutelným jízdním zážitkem.
Cítíte ostrost, která na R1čce není tak velká. Potom se už těžko usuzuje, který z obou dravců je lepší. Mě víc bavila Kawasaki, právě pro její přednosti, které je třeba odhalovat a poznávat postupně. Nepředvede se vám hned v plné parádě, jako je tomu u Yamahy. Naopak někteří kolegové byli více spokojeni s jízdou na R1čce.

Co vás čeká, jsem se snažil objektivně vylíčit výše, nicméně co chcete, už záleží potom na vás. Každopádně spolujezdkyně více ocení ZX-10R, kde je to pro ní za Vašimi zády příjemnější. Spotřeba je u obou strojů srovnatelná, závislá hodně na stylu jízdy. Do R1čky se vejde o litr paliva více a tak méně často navštěvujete čerpací stanici. Nicméně intenzita návštěv těchto podniků a tudíž i spotřeba je u obou strojů docela velká. No není se čemu divit, spotřeba se v našem testu pohybovala od 6,5 l/100km, ale není problém jít i nad 10 l/100km.

Výbava

Ovládací prvky jsou klasické, stejně jako je tomu u předchozích verzí obou strojů. Yamaha je vybavena spínačem pro výstražné blinkry, Kawasaki zase stopkami s jednoduchým tlačítkem na řídítkách pro odečítání času na kolo na okruhu. Oba motocykly disponují ručičkovým otáčkoměrem a digitálním panelem kilometrů, rychlosti a dalších hodnot.

U Kawasaki jsou údaje trochu čitelnější, Yamaha má zase hezčí přístrojový panel na kterém zjistíte více údajů najednou a nemusíte je pořád přepínat. Jediné, co bych na obou strojích vytknul, je absence digitálního ukazatele stavu paliva v nádrži. Najdete pouze kontrolku rezervy.

Závěr

Oba stroje vycházejí z okruhových motorek a tudíž pomalá jízda například po městě či v zácpě jim moc nesvědčí. Naopak rovné úseky klasických silnic se s motocykly dají v pohodě jezdit. Poskytují dost zábavy jak na hranici pravidel silničního provozu, tak i za touto hranicí na závodním okruhu. To, která z nich je lepší, se nedá jednoduše říci. Obě mají něco do sebe a obě se mi svým způsobem líbily. Ani cena vám rozhodování příliš neulehčí, protože je opět velmi podobná.

Rozhodnutí, kterou zvolit je na vás podle toho, k čemu více tíhnete a jaký způsob stylu jízdy máte raději. Kawasaki je celkově více sportovnější, Yamaha je trochu „cestovnější“ – má však ale ještě sportovnější verzi R1 SPC.