Yamaha MT-01

Text: Marek Hrodek | Foto: Marek Hrodek , Lukáš Růžička | Zveřejněno: 7.8.2006 | Zobrazeno: 66 788x

Tahle „šílenost“ je opravdu dost drsná. Od pohledu vidíte dost nabitý arzenál a doufáte, že konstruktéři alespoň trochu ukrotili potenciál a zjemnili její ryzí vlastnosti. Po chvilce zjistíte, že tenhle model je vlastně ještě přiostřený, a to v oblasti výkonu a opravdu lahodného zvuku.

Kapitoly článku

Design

Yamaha označuje tento motocykl ve své nabídce jako Sportroadster, já jsem ale nejdříve nedokázal pochopit co je na něm vlastně až tolik sport. Zjednodušeně je to chopper motor zasazený do kratšího hliníkového odlitku - rámu a je zde provedeno zkrácení rozvoru s přebranými komponenty ze sportovních modelů. Například zadní kyvná vidlice je odvozená od modelu YZF – R1. Přední plně nastavitelné upside-down vidlice o průměru 43 mm a radiální brzdiče mají základ také u sportovních modelů.

Čím více jsem ji ale pozoroval, docházel jsem k názoru, že to není náhodná slátanina více věcí do jednoho, ale dost dobře ladící celek, který působí od prvního pohledu dost svalnatým dojmem. To co je zde opravdu dominantní je obrovský motor. Jeho do V 1670 vzduchem chlazených kubíků prostě nikam neschováte. Ono také není proč. Kdo má rád tento styl je pro něj tohle velmi zajímavý pohled. Hlavně pravá strana, kde jsou krásné leštěné válečky vystupující na černém pozadí válců a ukrývající rozvody OHV (zdvihátka) a pekelně klenuté výfuky (mají systém EXUP), které opravdu dotváří masivnost. Levá strana se také nemá za co stydět, jsou zde obrovské plochy klikové skříně a hned za ní převodovky.

Impozantní je při bližším ohledání i hliníkový rám, který musí motor ze shora nést. To vše u tohoto modelu doplňuje výbava v matové úpravě přímo od výrobce ladící s Akrapoviči. Nad motorem skrz rám jsou prostupy na vzduch, který tudy putuje přes filtry do motoru. Pod motorem je doplňkový klín.

Zadní část je při prvotním pohledu dost brutální. Obrovské trombónovité laufy vyvedené do boků pod sedlo a velká mezera mezi masivním kolem obutým do 190tky. To vše je zespoda zakryté plastovým krytem a opět to spíše podtrhuje masivnost, než by to kazilo dojem. Při bližším zkoumání odhalíte vespod plastového krytu zakomponován i větrák, pro zlepšení odvodu tepla z pod zadního sedla. Prostě při standardních výfucích se spolujezdci moc hřeje pod zadnicí. Co mi nesedlo od začátku bylo upevnění zadního světla. Je přiděláno na nýtech a celou dobu se prapodivně třáslo a klepalo. Svítí pěkně a i v slunečním svitu je poznat, kdy se aktivuje brzda.

Na předku dominuje velké moderní světlo, které zapadá i do celé koncepce a můžu s klidem říci, že svítí velmi solidně. Doplňkový je i malý plexi štítek.

Masivní přední vidlice s ukotvenými brzdiči dávají od pohledu pocit, že tady musí opravdu odvádět kus práce. Plynule přejdu na široká skoro rovná řidítka, kde se nachází radiální brzdová pumpa na předek a taktéž hydraulické ovládání spojky s radiální pumpou. Tedy žádná lanka. Což na druhou stranu vede výrobce k tomu, aby musel na každou stranu umístit nádobku s kapalinou. Zde bych preferoval trochu lepší zpracování, než obyčejné plastové „bandasky“.
Výhledu řidiče dominuje velký kruhový otáčkoměr se zakomponovaným ukazatelem rychlosti a tripmastery, kontrolkami atd. Přepínání a reset tripmasterů je po stranách, kde je to velmi dovedně skryté. Přístup v rukavicích k těmto miniaturním čudlíkům je dost mizerný.