Yamaha MT-01

Při prvním usazení do maximalisticky pohodlného sedla věříte, že tohle vše je Vaše. Brilantní uvolněná pozice opravdu dává pocit vládce a prvního mezi všemi. Po stisknutí startéru se ozve blahodárné, dech beroucí, hromové bublání, které vás utvrdí, že jste na pořádném „koni“. Ano, ano všichni se otáčejí. Chlapi znalecky pokyvují hlavami, baby hystericky ječí a běží schovat děti, no a roštěnky stojí v zástupech.
Ovšem také registrujete silné vibrace, které neustávají prostě nikdy. Jedno jestli točíte 2 tisíce či 4 a půl. Stále tu jsou. Pokud jste dost nalepení na nádrži jde o dost kvalitní vibrátor. Někdo si to možná koupí i kvůli tomu. Dost masírování ega. Jdeme se bavit.

Jednička padne se zvukem kladiva zvonícího o kovadlinu. A je tu opravdu zátah, který i „vládci“ naježí chlupy na prsou. Tohle jsem prostě nečekal. Dvojka už jen lehce klapne a zátah je tu snad ještě silnější. To vše se opakuje až do posledního 5 stupně převodovky při 3750 otáčkách máte u téhle lokomotivy krouťák 150 Nm. Ovšem kdyby to mělo stupňů 6 troufám si tvrdit, že by to jelo i přes 240 km/h. Takhle se zastavíte někde na 202 tachometrových, ale zde už není o co stát.

Přes svoji váhu 247 kg suché hmotnosti po rozjetí ztratíte pocitově víc než polovinu hmotnosti a překlápění v zatáčkách je na slušné úrovni. Když si člověk připustí, že jde o 400 kg hmotnosti při plně obsazeném a natankovaném stroji, musí smeknout. Tuhle váhu ale sakramentsky cítíte, pokud musíte rychle zastavit. Tady platí heslo: „Co neubrzdíš, to neukecáš“. V pravdě musíte podruhé smeknout před brzdami i přední pneumatikou co vše musí snést, abyste tuhle „lokomotivu“ zastavili. Ono vlastně i zadní kolo, potažmo pneumatika, dostává co proto. Akcelerace a případné brždění motorem ji hoblují a docela by mě zajímala životnost této speciálně vytvořené Metzelerky. Po testu nevykazovala nijak výraznější úbytek.


Cestování ve dvou doporučuji jen s „batůžkem“ disponujícím kratšími nožičkami nebo hodně zvyklou motorkářku. Výklopné stupačky pro spolujezdce jsou opravdu dost vysoko a zalomené nohy nejsou nic příjemného. Sedlo je sice pohodlné, ale tohle je motka spíše pro jednoho. Navíc spolujezdec dost mění těžiště a motorka konkrétně na místě je dost těžká a jen ji udržet než spolujezdec seskočí dá práci.

Během cca 1700 km jsem se mohl perfektně přizpůsobit tomuto stroji, protože je natolik osobitý, že si na to opravdu musíte zvyknout. Jak a kdy řadit, kam vytáčet, jestli na dvojku ještě má cenu akcelerovat a nebo přeřadit na trojku a vychutnat si opětovný masivní zátah. Hlavně počítat kdy brzdit a jak moc „za to vzít“.
Dělat myšky v provozu nebo se proplétat kolonami moc nedoporučuji. Jednak je váha stroje znát a za druhé to pro stroj není to pravé. Ne, že by to nezvládal, ale po pár chvílích Vás to přestane bavit. Daleko pekelnější je ovšem to, co tenhle motor dokáže vyprodukovat za teplo. A pokud s rozhycovanou motorkou „upíchnete“ v zácpě, tak si připravte hlavně pravé stehno na demoverzi krematoria. To co maximálně oceníte je posunování se z místa na místo po zakroucených silnicích i s nějakým kopečkem. Ani utažené zatáčky MT-01 nejsou cizí, ovšem plynulé táhlé a rychlé zatáčky budete milovat. Tam oceníte tuhý rám, silný motor a solidní brzdy.

Spotřebu jsme ladili celou dobu a snažili se zapojit všechny možné typy jízdy. Spotřeba se pohybovala od 6 do 8 litrů. Samozřejmě, že když jsem zalehl v Mladé Boleslavi a hlavu vystrčil až těsně u odbočky na Starou Boleslav, byl jsem zvalchován od větrných poryvů a v nádrži byl slušný vír. Ovšem od tohoto typu stroje to nikdo nebude žádat. Sportovně se svézt, to ano, ale co si asi odpustíte je broušení kolena. To celkem na téhle lokomotivě snad nikoho ani nenapadne, nic to ovšem neubírá na kvalitě zážitku. Myslím, že jiných požitků je na MTčku dost a dost.

Zhodnocení

Pokud hledáte něco a nevíte co, zkuste právě tohle. Pokud vám nestačí klasický chopper nebo cruiser a nemáte buňky pro sportovní typy, zkuste právě tohle. Pokud se chcete celou dobu bavit a užívat si, zkuste právě tohle.
Kvalitně zpracovaná masivní mašina budící pozornost a dodávající osobitosti. Klidně bych na ní vyrazil na delší výlet po Evropě, ovšem spacák bych nechal doma a přibalil jen výbavu k vodě. Prostě pořádný poježdění od penzionu k penzionu s jízdou v Alpách je k nezaplacení. Je to zajímavé, ale aniž bych to čekal tohle mi opravdu sedlo a nakonec jsem se divil jak moc.

Informace o redaktorovi

Marek Hrodek (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 180 cm
Lukáš Růžička - (Odebírat články autora)

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE