ktm_duben




Triumph Tiger 1200 XRT: trumfová dvanáctka

Karta s touhle hodnotou sice neexistuje, ale motocykl ano – je jím Triumph Tiger 1200 XRT, kterého bych se po týdnu s ním nebál označit jako šlechtice mezi cestovními endury. Na tuhle mašinu jsem se těšil nejvíc ze všech testovaček v minulém roce a musím říct, že moje očekávání byla zcela naplněna.

Kapitoly článku

Triumph nabízí několik verzí cestovních endur s objemem dvanáct set kubíků. Jednak jsou to „céčkové“ modely XCX a XCA, která mají drátová kola a pak také modely „erkové“, které stojí na kolech litých. Ty začínají na základní verzi XR, pokračují přes XRX až po nejvymazlenější specifikaci Triumph Tiger 1200 XRT, jejíž test jsem si v redakci na závěr roku doslova „vydupal“. Trošku předběhnu a prozradím, že i když jsem ho měl k dispozici pouhé čtyři dny, byl to pro mne zlatý hřeb roku 2018.

Popisem vzhledu začínám zpravidla všechny testy, ale u motocyklu Triumph Tiger 1200 XRT bych tak učinil i v případě, kdy by tomu tak nebylo. Britské motorky měly vždycky specifický vzhled a stroje značek Norton, BSA, AJS, Royal Enfield nebo dokonce Brough Superior si naši předkové rozhodně s jejich konkurenty nemohli splést. V poslední době bohužel motocykly některých značek podléhají stejnému trendu jako auta, jejich design se blíží „optimu“ a mašiny tak bývají poměrně uniformní. Současný trend ale Triumph Tiger 1200 XRT naštěstí nenásleduje a tenhle svérázný anglán si stále drží svoji nezaměnitelnou tvář.

Už když jsem k tygrovi přicházel, působil na mě jako vznešený aristokrat a musím se přiznat, že jsem před ním cítil určitý respekt, podle mne je to nejcharismatičtější cestovní enduro, které jsem kdy sedlal. Přestože můj názor nemusí sdílet všichni, tak během čtyř dnů, které jsem jej sedlal, jsem na jeho vzhled nezaznamenal jiný ohlas, než plně pozitivní. Určitě na něm má svůj díl i elegantní vínová metalíza (tzv. Korosi Red) a je zajímavé, že zatímco na jaře mi na Africe v podstatě ta samá barva moc nesedla, tak tady je podle mého názoru naprosto dokonalá! U modelů XRT je v nabídce ještě bílá Crystal White, ale ani v dalších verzích použitá černá (Jet Black) zelená (Matt Khaki) šedá (Marine) a modrá (Matt Cobalt Blue) rozhodně nevypadají špatně.

Vyvážený design je další plus Tigera, přestože do barvy je hozená pouze přední část stroje. Občas  motorky vypadají jak složené z několika nestejnorodých částí a styl, váha či vizuální energie bývá rozložena nestejnoměrně, ale tady je vše rozděleno naprosto vyváženě. Hromadu bodů získává nádherný trubkový rám a je skvělé, když jej konstruktéři neberou pouze jako konstrukční prvek, ale vnímají jej i jako prvek designový - tady se obě funkce podařilo krásně propojit.

Dalším výrazným prvkem je přední část stroje, které dominuje světlomet s velikostí televizní obrazovky. Je rozdělený na tři části, přičemž střední dělící proužek slouží pro denní svícení, potkávací světlo přidává spodní část a dálkové pak svítí komplet. Myslím, že vyšší účinnost má už pouze osvětlení zaoceánských lodí a pro vaši bezpečnost je zde také tzv. přisvícení do zatáčky. V případě mizerných světelných podmínek jsou pod kachním zobákem připravené pomoci dvě ledkové mlhovky, navíc vytuněné ochrannými duralovými chrániči. Ani další detaily a doplňky rozhodně nepůsobí odfláknutě, například minimalistické blinkry, nebo propracovaná a účinná zpětná zrcátka.

V kokpitu, nebo chcete-li pracovišti pilota, hraje prim polohovatelný TFT displej se třemi variantami stylu. Všechny tři možnosti jsou nejenom elegantní, ale také velmi přehledné. Veškeré ovládací prvky jsou rozmístěny poměrně tradičně a velmi příjemná je zrychlená volba všech funkcí (včetně seřizování ochranného plexiskla) pomocí joysticku, jízdní módy můžete volit také pomocí tlačítka MODE – obojí najdete na levé rukojeti.

Plyn je ovládaný systémem Ride by Wire, ovládací páčky brzdy i hydraulické spojky mají možnost individuálního nastavení. Ruce jsou proti nepřízni počasí chráněny uzavřenými plastovými bastery bez kovové výztuže a jízdní komfort si můžete zvýšit třístupňovým vyhříváním rukojetí. Směrovky mají dvě varianty sepnutí, kdy při krátkém stisknutí blinkry pouze třikrát mrknou, při dlouhém vydrží signalizovat sice déle, ale mají funkci tzv. samovypnutí pro notorické zapomínače. Přestože spínačka je ovládaná pomocí key less systému, dvacetilitrová palivová nádrž se uzamyká klasicky klíčkem. U nádrže je 12V zásuvka, v případě potřeby je pod sedlem k dispozici další.

Při usednutí do příjemně tvrdého a širokého sedla, které je ve výši 855 milimetrů (dále jej lze nastavit na 835 mm) mám pocit, že Tigera dělali přesně pro mne. Marně pátrám po něčem, co by mě praštilo do očí a doufám, že mě něco ke kritice napadne při jízdě – přeci jenom test, kde jsou samá pozitiva, může působit jako kampaň a politická (vlastně marketingová) objednávka. Proklikávám se nastavením motocyklu, který má sice tolik funkcí jako raketoplán, ale jejich nastavení je velmi snadné a intuitivní i pro mne, coby člověka, který má problémy v orientaci i ve vlastním mobilu.

Motor, který je středobodem tohoto stroje, se startuje s vymáčknutou spojkou. Kapalinou chlazený řadový tříválec má rozvod DOHC, objem 1215 ccm a výkon 104 kW (141 PS) při 9.350 ot/min, maximální krouticí moment ve výši 122 Nm je k dispozici v 7.600 ot/min. Model XRT je na rozdíl od svých sourozenců už v základu vybavený koncovkou výfuku Arrow. Tříválcový skvost je obehnán masivními padacími rámy a myslím, že by mašinu musel přejet vlak, aby motor v případě nehody dostál nějaké újmy. Veškerý přísun jeho mohutné energie je kontrolován celou řadou elektronických pomocníků a hlídačů, mezi kterými jsou čtyři základní jízdní módy, které lze měnit i během jízdy: Rain, Touring, Sport a Enduro, kdy každý jízdní režim individuálně upravuje mapu motoru, úrovně systému ABS a řízení trakce a nastavení tlumení systému TSAS. Spolu s těmito přednastavenými módy si můžete navolit svůj vlastní jízdní režim Rider. Hydraulicky ovládaná spojka v olejové lázni, stejně jako šestistupňová převodovka, u podobného stroje rozhodně nikoho nepřekvapí. Dvanáctka má ale na rozdíl od svého menšího sourozence Triumph Tiger 800 XRT sekundární převod řešený kardanovým hřídelem umístěným v jednostranné kyvné vidlici. 

Dvanáctkové Tigery jsou v portfoliu Triumphu od roku 2012, kdy byly opatřeny podvozkem Kayaba, se kterým, stejně jako s brzdami od Nissinu, nepanovala přílišná spokojenost. Proto pro sezónu 2016 nafasovaly podvozek WP, ve verzi XRT se doplněný systémem TSAS (Triumph Semi Active Suspension) se senzorem váhy - díky němu neřešíte to, jestli jedete sami či se spolujezdcem, případně s kufry - počítač vše vyhodnotí a podvozek podle potřeb sám sešteluje. Přesto si však můžete v případě svých individuálních potřeb podvozek samostatně nastavit.

Na zadním kole sice zůstaly Nissiny (jeden kotouč s dvoupístkovým třmenem), ale na předním přišla na pomoc účinnější Bremba (dva kotouče se čtyřpístky). Obě kola jsou opatřena „zatáčecím“ protiblokovacím systémem ABS, který je na obou kolech vypínatelný. Přední devatenáctipalcové a zadní sedmnáctipalcové litá kola s pěticí dvojitých paprsků jsou opatřena pneumatikami Metzeler Tourance Next s rozměry 170/60 a 120/70.

Informace o redaktorovi

Martin Hakl - Výška testovacího jezdce: 180 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 117 Kč od 20 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 0.00
Známkováno: 0x

Motokatalog.cz

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



Continental
Objednat reklamu
TOPlist