Suzuki Address 125 & Burgman Street 125EX: S jiným přístupem

Kapitoly článku

Honzisova kapitola byla opět vyčerpávající a téměř všeříkající, já to doplním jen svým krátkým pohledem. Pro mě je skútr maximálně praktická věc, kdy od něj vlastně jenom chci, ať mě s nákupem rychle a pohodlně převeze z místa A do místa B. Nic víc. Navíc by měl mít super poměr cena/výkon, vlastně by spíš měl být hlavně levný. Nový Address mi přesně tohle přinesl a vůbec jsem to nečekal. Čekal jsem líný nudný skútr pro holky, ale překvapení bylo obrovské. Nic víc bych v podstatě nepotřeboval. Jak už padlo v předchozí kapitole, levnější skútr prověřené značky neseženete, navíc to na Suzuki na první pohled nepoznáte. Maximálně podle těch srandovních koleček a chybějících všemožných cingrlátek. Tak třeba zrcátka. To je asi jediná věc, která je od pohledu levná, ale je v nich vidět, netřepou se, takže to beru. Kvalita a zpracování za jedna.

Příjemné překvapení přichází, i když na lehoučký skútr nasednu, respektive když ho poprvé vezmu do ruky. S jeho váhou není problém si ho na místě popohodit, ale když na něj sednu, tak si nepřijdu jak medvěd na tříkolce v cirkusu. Sedlo je dlouhatánské, v Indii na něj určitě naloží celou rodinu od prarodičů po čerstvě narozené, což úplně nedocením, ale mám radost, že i tady si díky němu ty nohy natáhnu, když chci. Stačí šoupnout zadek dozadu. Super taky je, že jsou řídítka dost vysoko a nebouchám se do kolen ani v plném rejdu. V něm se jen lehce opřu o stehno, a kolikrát za den takový rejd člověk musí dát? Dokonce tu mám při zatáčení ještě dostatečnou rezervu, hádám, že ani náš dlouhán Filip by s ním nemusel mít problém. Bát se ho tak nemusí ani větší postavy, stejně tak bych ho díky nízké váze doporučil holkám. Burgman je na tom z mého pohledu dost podobně. Je teda fakt, že nohy si tady natáhnu normálnějším způsobem, řídítka jsou ale zase o něco níž a možná mi ve finále seděla víc uvolněnější pozice Addressa.

Vyloženě smát jsem se musel z motoru. Ne snad, že by byl špatný, ale jeho zvuk „stabiláku“ je prostě vtipný. Běžně na skútru dáte plyn, on začne křičet, a jakmile zabere variátor, jeho tón klesne tak nějak normálně o kousek. Jenže na Addressu dáte plyn, motor se roztočí a jakmile variátor zabere, změní se zvuk na „dieselové puf, puf, puf“. A tak si takhle poblafáváte a valíte neohroženě skrz město. Přitom to díky krouťáku a nízké váze není pomalé. Na semaforech v klidu sprášíte běžnou městskou konkurenci a díky maximální rychlosti nebudete za brzdu ani na rychlejších úsecích. Dokonce jsem dvakrát potkal konkurenční PCX a ani jednou mi neujelo. Ani do kopce, ani na světlech. Bude samozřejmě hodně záležet na řidiči. Na tom je krásně vidět, že papírové hodnoty nejsou zase tak důležité, většina lidí výkon PCX stejně nevyužije. Jediné, kde je nižší výkon Suzuki znát, je při pružném zrychlení. Když třeba chcete objet autobus nebo někoho rychle předjet. Tam mají patnáctikoňové dvácy jednoznačně navrch. Každopádně výkonově jsem většinou nestrádal a vlastně jsem jel už na několika silnějších skútrech, které ve finále působily línějším dojmem. Souhlasím, že Burgman je trošku sportovnější s větším odpichem, ty o něco málo vyšší otáčky jsou znát, ale že by to byl rozdíl ospravedlňující ty extra peníze, to ne. A nakonec mě naopak mrzelo, že přišel o ten srandovní „pufací“ fun factor.

Když nad tím zpětně přemýšlím, tak mě Brugman neoslovil ani svým sportovnějším podvozkem. To drobné podrncávání bylo přesně to, co bych u skútru do města nechtěl. Jako není to nic odsouzeníhodného, nemít porovnání, asi s tím budu v pohodě, protože je pořád až překvapivě komfortní s tou svou výbavou, ale Address je proti němu gauč. Podle mě musí v Suzuki ovládat nějakou temnou magii, protože aby byl lehký skútr na maličkých kolečkách tak pohodlný a zároveň stabilní, to bez čar a kouzel nejde. Můžete to na hulváta poslat na kostky, na retardér, do rozbité zatáčky, prostě kamkoli, protože Address si s tím bez problémů poradí. Limitem jsou maximálně propadlé kanály, kam to malé kolečko prostě zapadne a ozve se rána, ale pořád to je na takové úrovni, aby vám to nevyrazilo řídítka z rukou, nezpřerovnalo obratle v páteři a nerozhodilo stopu. Vážně impozantní, stejně jako to, že přitom skútr nijak nevrže a neskřípe. Úplně impozantní nejsou brzdy, ale k zaměření stroje a potenciální cílové skupině zákazníků jsou úplně v pohodě, a když si ho koupí někdo vyježděnější, tak ten dokáže předvídat a poradí si.

Burgman, ten to se svojí cenou bude mít těžké, za tyhle peníze toho konkurence prostě nabídne víc, jen si stačí vybrat, jestli chcete víc místa pod sedlem, víc výkonu, víc „smart“ skútr nebo víc ochrany. Ale Address, to je jiná. Za tyhle peníze je to super skútr plný překvapení, a kdyby měl víc místa pod sedlem a k tomu nosič, byl by dokonalý. Mohla by to být ideální volba pro ty, co hledají obyčejného spolehlivého dělňase na každý den, kterého jim nebude líto nechat venku na dešti a na sněhu, stejně tak by mohl být ideální pro začátečníky, kteří doteď seděli pouze v plechovém deštníku ale už je nebaví trávit hodiny v kolonách.