QJMotor TRX 12: Dělník ve fešáckých montérkách

Je to pro mě vlastně docela osvěžující, zase po dlouhé době testovat motorku, v níž se Číňané nesnaží překřičet konkurenci tím, co všechno má v sobě za hejblátka a ochranné rámy a elektroniku a co všechno si dokáže v zimě vyhřát. QJMotor TRX 12 je fakt úplně obyčejná motorka, jejímž největším výkřikem moderní doby je USB zásuvka na řídítkách. Vlastně to nejzajímavější na ní je její název, který je takový podivný – proč 12? Asi byl někdo líný napsat pětku, protože jinak je to plnohodnotná stopětadvacítka. Mám pro tyhle úplně obyčejné dělníky, od kterých nikdo nemá žádná očekávání, docela slabost, tenhle navíc pěkně vypadá. Kolik muziky tedy dostanete za málo peněz?

Co je zač

TRX 12 je ten nejvíc nejzákladnější model od značky QJMotor, která jinak nabízí i další stroje s osminkovým objemem. Jenže ty už mají všechny kapalinou chlazený motor, zatímco TRX si musí vystačit se vzducháčem. Proto jsem mluvil o těch kořenech – vzduchem chlazený jednoválec s pětistupňovou převodovkou a výkonovými parametry 11,2 koně a 10 newtonmetrů, to zní dneska už trochu prehistoricky. Jenomže ne každý nutně potřebuje nebo si může dovolit patnáctikoňového dvouvačkového vodníka, tohle navíc není žádný desítky let kopírovaný japonský dvouventil, nýbrž moderní čtyřventilové jádro. A už léty osvědčené a oblíbené, protože ti se zkušeným okem už odhalili, že tuhle motorku mohou znát. Jasně, tohle je přeci Benelli BN 125, akorát s jiným čumákem a bočními plasty u nádrže! Motorka, která se prodává už roky, platí za jednu z nejpovedenějších moderních Benellek a která ukázala, že i levná stopětadvacítka může vypadat sexy, ne jako aktuální Honda CB125F s tím svým indickým kukučem.

Právě tyhle tři stroje, kvéjéčko, Benelli a Honda, jsou sobě takovými největšími konkurenty po stránce techniky i ceny – Honda láká na svůj rodokmen a skvělý, technologiemi nabitý motor s minimalistickou spotřebou paliva, navíc loni v létě dokázala stát úplně stejných 59 900 Kč jako TRX. Letos už je ale zase zpátky na sedmdesáti tisících, resp. ještě o fous výš, 71 400 Kč. I to je fajn cena, jenomže design poslední generace dost zavírá dveře mladým, kteří jinak předchozí verze milovali, a dělá z cébéčka především volbu starších nenáročných zákazníků. To Benelli je z jiného těsta a její komerční úspěch jasně ukazuje, že atraktivní kabát prostě prodává, avšak proti svému dvojčeti od QJMotoru má jednu podstatnou nevýhodu, a sice cenu – je o desítku dražší. Přitom technicky jde o stejný stroj. Oba motocykly mají moc pěkný design a ostudu vám před školou neudělá ani jeden. Mně osobně se kvéjéčko líbí víc a měl bych rozhodování snazší o to, že Benelli už se neprodává v té fantastické zelené metalíze, ta mě fakt brala. Každopádně jestli QJMotor, nebo Benelli, to si musí rozhodnout každý sám, případně po poradě s peněženkou.

Co nabízí

TRX se nabízí buď v testované bílo-červené barvě, anebo v černo-oranžové, a pokaždé dostanete moderně tvarovaný stroj atraktivních tvarů. Design je krásně vyvážený, nic vás nemlátí do očí, že by bylo nepatřičné, a kdybyste na pěkně tvarované nádrži nebo někde na neméně hezké přední masce četli jméno nějaké slovutné světové značky, ani by vám to nepřišlo divné. A jak jsou dole před nádrží ty plastové kryty ničeho, které by u vodou chlazeného agregátu chránily chladič, ani na první dobrou neregistrujete, že jako pohon tady slouží vzducháč. Zejména když váš zrak upoutá spíše elegantní trubkový příhradový rám nebo poměrně koukatelná výfuková koncovka.

Druhý pohled ukáže, že ač levné a základní, přijíždí TRX docela pěkně vybavené. Vepředu upside-down vidlice, vzadu centrála s nastavitelným předpětím pružiny, vykousané brzdové kotouče, opletené brzdové hadice a již zmíněný příhraďák, to vypadá na pěkné podvozkové kombo. U brzd máte dokonce na výběr, jestli budete chtít variantu s propojenou brzdovou soustavou, která stojí těch 60 Palackých, nebo si osm tisíc připlatíte za ABS. To měla i naše testovaná motorka, ale za sebe říkám, že bych klidně šel do levnějšího CBS a ušetřené peníze vrazil do výbavy nebo nějakého zdokonalovacího kurzu. Líbí se mi rozměr pneumatik, zadní 130mm sedmnáctka vypadá dospělácky – osmnáctipalcovým žiletkám na CB se vaši spolužáci vysmějí.

A co nějaká komfortní výbava? I tady má TRX překvapivě dost co nabídnout. Páčky na řídítkách jsou nastavitelné dokonce obě, spolujezdec má k dispozici rozměrná a dobře tvarovaná madla, která využijete i tehdy, když budete kvéjéčko stavět na centrální stojan. Co víc by ještě levný naháč měl nabídnout? Co se elektriky a elektroniky týče, potěší varovné blinkry, již zmíněná USB zásuvka v optimálním místě uprostřed řídítek nebo ovládání displeje z levé rukojeti. Displej sám o sobě je úplně jednoduchý LCD s bílými číslicemi na modrém pozadí, přičemž grafika není bůhvíjak uchvacující a jedinou přepínatelnou funkcí jsou celkové a denní najeté kilometry, ale jinak ukazuje vlastně všechno potřebné. Máte tu hodiny, otáčkoměr, samozřejmě rychloměr, ukazatel zařazeného kvaltu a palivoměr, abyste věděli, kolik benzínu v 10litrové nádrži ještě máte. Že je veškeré osvětlení z LED diod, to už dneska beru skoro jako samozřejmost. Každopádně za šedesát tisíc pěkně vybavený naháč, zejména když zpracování a smontování vypadají velice pěkně. Škoda, že mě do očí tak bijí zářivě červené čudlíčky na pravé rukojeti, ty jsou takové bakelitové.

Za řídítky

Co vás při pohledu do technických údajů ještě před nasednutím trochu otráví, je provozní hmotnost. Fakt 142 kg? Co je na tom tak těžkého? Honda váží o propastných 25 kg méně! Nicméně ta kila netaháte na zádech, takže bude záležet spíš na tom, jak jsou rozložená. A mám pro vás dobrou zprávu, nikdy jsem za řídítky TRX neměl pocit, že by bylo těžké. Těch více než 140 kilo bych mu rozhodně nehádal, a jestli tam jsou, tak někde dole. Je to i o tom, že tohle je kompaktní nízká motorka, nic roztahaného. U výšky sedla najdete údaj 780 mm, což zní pro začátečníky, především ty menších postav, hodně slibně, a jelikož je sedlo poměrně úzké, musí oběma nohama na zem dosáhnout opravdu snad každý, komu bylo 16 let a není extrémně malý. Se svými 174 cm nejsem žádný čahoun a při sezení jsem měl opřené obě nohy o chodidla a pohodlně pokrčená kolena.

Jízdní pozice je klasická naháčová a spíše komfortní než sportovní, což jednoznačně odpovídá zaměření stroje na každodenní dojíždění kamkoli. Stupačky (turistické s gumou) jsou lehce vpředu, což kvitují vaše kolena, a ruce vám spočívají na užších, ale dobře tvarovaných řídítkách, k nimž se skláníte opravdu jenom lehce. Je jasné, že tahle pozice ze své podstaty není úplně aerodynamická a že tu při vyšších rychlostech fouká, byť se ta malá kaplička nad světlem docela snaží vítr trochu pacifikovat, ale na druhou stranu s maximálkou kolem stovky vám tohle může být úplně jedno. A navíc dřív než boj s větrem by vás stejně unavilo sedlo, to je sice dobře tvarované, ale poměrně tuhé.

Ve městě

Dá se předpokládat, že u většiny zákazníků bude TRX 12 plnit funkci jejich prvního motocyklu a vůbec prvního motorizovaného dopravního prostředku. Většina kluků a holek tyhle motorky používá fakt pořád a musejí tak být dokonalými univerzály, které zvládnou jak každodenní cesty do školy za jakéhokoli počasí, tak odpolední výlety k vodě či za jinou zábavou, někteří na nich vyrážejí i na své první motocyklové dovolené. Nicméně hádám, že to město, ať už větší či menší, bude u TRX hrát prim, možná ne na počet kilometrů, ale na četnost používání určitě. A já s potěšením můžu konstatovat, že tohle kvéjéčko je do městského provozu fajn parťák. Jízdní pozice je jak dělaná pro neustálé rozjíždění a zastavování, nízko položené těžiště zase fandí pomalé jízdě, aniž byste na motorce vrávorali a spolužáci se při sledování vašeho příjezdu vsázeli, jestli se tentokrát při parkování zase skácíte k zemi. Vynikající je obratnost, TRX fakt v určitých chvílích připomíná bicykl, vůbec nechápete, že má ta svá kila. Podvozek je jistý a přesný při městských bojůvkách, avšak je to dané tím, že je poměrně tuhý v nastavení. Jízda po kočičích hlavách není zrovna to, kde by TRX excelovalo, a propadlé kanály taky vymetat nechcete. Tady na konkurentku s křídlem ve znaku docela výrazně ztrácí a řekli byste, že právě tohle je oblast, kde ten čínský původ vyleze na povrch.

Kde ale naopak kvéjéčko sbírá spoustu plusových bodů, to je motor. Co se mi akorát moc nelíbí, je chod spojkové páčky, která bere až hodně daleko a pro kratší prstíky budou rozjezdy trochu nepříjemné i s páčkou přitaženou nejblíže k řídítku, ale třeba to doženete povolením lanka. Naštěstí motor je takový stabiláček a rozjede se skoro bez plynu, vlastně stačí rukojeť jen tak polechtat a hned tam sázet další kvalty. Třicet kilometrů v hodině na zařazenou poslední pátou rychlost? Žádný problém. Tenhle motor vám po městě odpustí úplně všechno. Samozřejmě v tu chvíli nemůžete čekat žádnou dynamiku, ta přichází na nižší kvalty, a tady musím ocenit měkké a přesné řazení a především dobře rozložený točivý moment. Fakt není potřeba jednoválec vytáčet kdoví kam, abyste nebyli v provozu za brzdu. Pro klidnější neagresivní městské jízdy skvělé.

Na okreskách

Navzdory papírovým předpokladům se mi motor moc líbí i při provozu mimo města a vesnice. Dlužno říci, že já mám trochu jiné standardy než 16letí puberťáci. Všechny, co znám, zajímá hlavně to, jaký motorka dělá randál (viděli jste někdy sportovní stopětadvacítku bez laděného výfuku?) a jestli to jede aspoň kilo třicet. Já na TRX naopak vysoce oceňuji to, že jeho vzduchem chlazený čtyřventil je krásně klidný a tichý, a to jak na volnoběh, tak při vytáčení. Nesnáším, když pode mnou osminkový jednoválec tvrdě vibruje už od vyšších středních otáček, což nejeden dělá a já už od nějakých 70 km/h jenom sprostě nadávám, a přesně tohle se vám na TRX nestane. To už musíte motor podržet jó pod krkem, aby se někde v oblasti maximálního výkonu výrazněji rozvibroval, jinak je tady krásný klid a v běžných cestovních rychlostech cítíte akorát lehké chvění do stupaček. Ty cestovní rychlosti mimochodem vůbec nejsou nízké. Vzhledem k výkonu 11 koní, točivému momentu 10 Nm a top speed kolem stovky byste čekali, že osm pětek bude takové to snesitelné maximum, ale kdepak, není problém, aby vaše cestovní rychlost dlouhodobě začínala devítkou, samozřejmě pokud nenarazíte na nějaký vražedný kopec. To potom musíte podřadit a dát vzducháči trochu za vyučenou, on se vám odvděčí i lehkou výkonovou špičkou, ale jinak je tohle motor udělaný na čistý průběh a střední pásmo. Za řídítky TRX se musíte naučit myslet dopředu, tohle není stroj na bezduché držení plného plynu, což mi je vlastně docela sympatické, protože jenom slabé motorky (potažmo auta) vás naučí jezdit efektivně, tzn. rychle při minimální námaze.

K tajům svižné jízdy vede samozřejmě cesta přes podvozek, který vám musí kompenzovat to, co motor nedá. A tady se příznivě projeví to tužší nastavení tlumičů a především silně naddimenzovaný příhradový rám. Rychlost v zatáčkách je jenom otázkou vaší osobní odvahy a gripu sice docela širokých, ale pořád jenom čínských pneumatik, a fajn účinné se také ukázaly být brzdy, byť s poněkud tvrdším pocitem na páčce. Ale tady znovu opakuji, že jsem testoval tu dražší verzi s ABS, čili jak brzdí podle mě racionálnější volba s CBS, to netuším. Nicméně nečekal bych extra rozdíl, kotouče jsou stejné. Tužší tlumiče samozřejmě pocítíte na rozbitých silnicích, kde se k pocitu diskomfortu přidá i tvrdší sedlo, ale pokud nejedete vyloženě po valše nebo dírách jak po granátech, dá se to přežít lépe, než první dojem napovídá. Nicméně ne, pohodlný cestovní stroj na celodenní výlety TRX není.

Za málo peněz celá filharmonie

Jak jsem předeslal v úvodu, miluju podceňované obyčejné pracanty, kteří nestojí nic, jejich provoz nestojí nic, a přitom se na nich jezdí často příjemněji než na nějakých vyhajpovaných hi-end modelech. A to je přesně případ QJMotoru TRX 12. Pěkná malá motorka, která je maximálně vhodná na první nováčkovské kilometry pro šestnáctileté vykulence a kterou zvládnou i menší holky. Je tady pohodlná jízdní pozice, intuitivní řízení a podvozek dělá přesně to, co dělat má. A že motor nenabídne 15 koní? Oukej, ale lenochod to také není a já si daleko víc cením jeho jemného chodu a příjemného točivého momentu. Je to taková volba z rozumu, ale díky povedenému designu nepřijde zkrátka ani srdíčko.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE