ktm_kveten




IMR Corse 190 RR: Pitbike ze silničářské velmoci

Nebýt fotbalu, dost možná by nejoblíbenějším španělským sportem bylo silniční motocyklové závodění. Kde jinde by proto měli vědět, jak postavit motorku pro začínající závodníky a hobíky, než v této líhni motocyklových talentů. Společnost IMR se téhle činnosti věnuje přes 10 let, když v podstatě položila základy současné španělské „silnici“. My jsme vyzkoušeli jejich okruhový pitbike s nejsilnějším motorem a základní specifikací.

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

O značce IMR pravděpodobně slyšel jen málokdo z vás a já nejsem výjimka. Když jsem dostal nabídku k otestování silničního pitbiku, vrhnul jsem se na průzkum. Obliba závodění na malých motorkách v téhle době zase stoupá a začíná to být podobné, jako před nějakými deseti lety, kdy se boje odehrávaly v blátě. Tenkrát malé krosky nabízel kde kdo a celé se to tak trochu zahalilo do kabátu pochybností ohledně kvality, trvanlivosti a životnosti. Proto je i teď důležité dobře vybírat, což neznamená nic jiného, než tradiční začátek článku s lekcí historie. Ale nebojte se, nebude to dlouhé a navíc je to i celkem zajímavé. Otcem IMR je Španěl Daniel Antón, původním povoláním učitel, s typickou španělskou vášní pro motocykly a závody. Protože je Daniel k tomu všemu člověk podnikavý, v roce 2000 začal do své rodné země dovážet neznačkové čínské jednostopé stroje. S odstupem času se teď dá říct, že právě tohle stálo za současným úspěchem Španělů v Grand Prix. Hned v roce 2003 totiž založil IMR, což je zkratka pro Impromoto Racing, a nabídnul lidem levnou vstupenku do světa závodění formou těchto malých strojů. Následující rok už na svých strojích pořádal seriál vytrvalostních závodů a v roce 2007 vznikla ve spolupráci s valencijskou federací samostatná mistrovská třída. IMR byla také první značka, která přišla s pitbiky s litými koly pro široké silniční pneumatiky, takže je vidět, že má i vlastní vývoj, který samozřejmě nezůstal jen u litých dvanáctek. Díky tomu mohlo dojít k rozkvětu školy a závodního seriálu Cuna de Campeones, v překladu kolébky šampionů, kterého se účastnil třeba náš talent Ondřej Vostatek. Dalšími jmény se zkušeností s tímto seriálem, a tím pádem také motocykly IMR, jsou například Aron Canet, Jaume Masià nebo letošní kometa seriálu Moto3 Pedro Acosta. Pokud neseděli přímo na Antónově pitbiku, jezdili na strojích MIR Racing, což je jeho další značka. Pod tou vznikají už opravdové závodní motorky pro startovní listiny mládežnických tříd mistrovství Španělska s vrcholem nabídky v podobě speciálu Mir Racing Moto3 s motorem KTM za 40 000 Euro. Takže zkušeností s jednostopým závodním náčiním má IMR dost a jestli u vás do téhle doby tahle značka neměla potřebný kredit, tak teď už by ho mít měla.

Na tomhle se rodí španělští mistři světa

Do České republiky se IMR dostaly díky agentuře Motoriders a testovaný model Corse 190 RR je základ v jejich nabídce. IMR má modelovou řadu mnohem širší, začíná na nejslabší devadesátce, ale kluci se rozhodli zaměřit zejména na třídu nejsilnějších pitbiků s motory 190 cm3, protože podle nich na naše malé okruhy nic slabšího nemá cenu. Pokud byste ale měli zájem o nějaký slabší model, třeba pro své potomky, není problém se s nimi domluvit. Přestože je testovaný stroj tou základní stodevadesátkou, už na první pohled nevypadá vůbec ošizeně a rozhodně z něj necítíte „čínu“. Líbí se mi, jak je tahle motorka s cenovkou 54 990,- postavená a dvojnásob to platí pro výbavu. Už v základu tady dostanete třeba nastavitelné páčky na řídítkách, padáky najdete jak v osách kol, tak na rozměrných stupačkách a nechybí tu ani nastavitelný podvozek. Přední vidlici můžete ladit na kompresi a útlumu, bohužel tu trochu nelogicky chybí možnost upravit předpětí pružin, zadní tlumič DNM už ale můžete ladit kompletně. Moc se mi líbí, na čem je ten tlumič přišroubovaný. Zadní hliníková kyvka je prostě parádní a nemusely by se za ni stydět ani mnohem dražší stroje. Hlavní rám je už trubkový a visí pod ním jednoválec ZS190 od Zongshenu, takový starý známý ze světa malých motorek. Jeho 19 koní musí přes pětistupňovou manuální převodovku rozhýbat 65 kilogramů vážící stroj, který i po bližším prozkoumání vykazuje známky kvality. Šrouby nejsou to největší čínské bláto, lak na rámu je pěkný, maximálně řadičku a pedál zadní brzdy bych hledal nějaký hezčí, třeba sklápěcí.

Na první pohled pěkně postavená mašina

Malá motorka samozřejmě nemá baterku, takže se nakopává pěkně postaru. S dobře nastavenou motorkou to není žádný problém, a když má člověk potřebný grif, většinou chytá na první našlápnutí. Pak už jen zbývá se na motorku nějak poskládat a začít se učit. Za normálních okolností má malý pitbike řídítka vysoká, v tomhle případě jsou pro silniční použití o dost nižší, ale velmi rychle člověk zjistí, že to není problém. Jen bacha v malých rychlostech, to si člověk bouchá do kolen a dost dobře si dokážu představit spoustu humorných historek o tom, jak jsem dojížděl, zasekl řídítko o koleno, nezatočil a skončil na zádech jak chrobák. Proto je lepší dát „pitovi“ dostatek prostoru a pořádně přidat plyn. To se okamžitě ukáže síla stodevadesátkového motoru, který s lehoučkou motorkou dokáže pořádně zacvičit. Do otáček letí s radostí, a když člověk šoupne zadek trochu blíž ke konci sedla, nedá motoru moc práce na výjezdu přizvednout přední kolo. Na tomhle velkém motoru se mi ale líbí ještě jedna věc. On má na tuhle objemovou kategorii celkem dost páry už od spodu, takže jsem v některých techničtějších partiích nechával vyšší kvalt, aby byla jeho reakce citlivější. Přechod ze zavřeného plynu do otevřeného je totiž trošku urputnější a na jeho prvotní cuknutí a zabrání si člověk musí trochu zvykat. Vyšším kvaltem se to dá trochu eliminovat a člověk se tak může zase víc soustředit na správný pohled, pozici a stopu.

Sranda může začít!

To je totiž u téhle motorky, a vlastně u všech malých strojů, extrémně důležité. Ony jsou strašně upřímné a jakýkoli impulz vám dají okamžitě najevo, a to rovnou v násobcích oproti velké motorce. Ta toho schroupne strašně moc sama, jenže tady stačí uprostřed zatáčky trochu víc škubnout hlavou, a můžete mít zaděláno na problém. Motorka okamžitě změní stopu, což už může být na přední pneumatiku moc. Nebo budete držet křečovitě řídítka, nenecháte motorku dělat, co potřebuje, a zase se vám odmění klouzáním pneumatik. Ne teda, že by střední směs Mitasek, na kterých se jezdilo, neměla grip, když se pořádně prohřejí, drží hodně, ale hranice mezi úspěchem a neúspěchem je tady hrozně tenká. A to je super, protože se přece chcete něco naučit! Taková malá motorka potřebuje preciznost, jemnost a uvolněnost, protože jak jedno z toho mít nebudete, dá vám to hned hodně rázně najevo a s velkou pravděpodobností skončíte na zemi. Ale když se do toho dostanete, navíc ještě potkáte někoho v podobném tempu… To pak máte dost podobné zážitky, jako kdybyste drtili tu nejsilnější závodní mašinu na velkém okruhu. Jenže když vám dojde talent tady, většinou se zvednete, nastartujete, jedete dál a nic vás to nestojí.

Mladí, staří, tlustí, tencí, pobaví a naučí se na tom všichni

Tohle je stejné pro všechny malé motorky, ale abyste si to náležitě užili, potřebujete, aby i tenhle prcek fungoval. IMR funguje, a tím by se dalo skončit. Rám s kyvkou nejen že dobře vypadají, ale dávají „pitovi“ taky potřebnou pevnost. Proto na něj pilot může zatlačit, aniž by se u toho vlnil jako had. K tomu je tady nastavitelný podvozek, který má základní setup samozřejmě silničářsky tuhý a už u téhle základní verze pracuje moc pěkně. Dostanete poměrně slušnou zpětnou vazbu, což je u motorky, kde vám každou chvíli jedna z pneumatik uklouzne, ohromně důležitý a pěkně se umí vypořádat i s případnými nerovnostmi na trati. Fajnová je taky přední brzda, má dost síly při použití dvou prstů, slušně se dávkuje a díky opletené hadici nevadne. Jen na otevřenějších tratích typu Vysoké Mýto si dokážu představit, že bych chtěl ještě lepší účinek, ale to půjde vyřešit jinou směsí destiček. Pro „hobíka“ koketujícího s tímhle druhem ježdění si myslím, že tu vlastně není nic špatně. A jestli je to už trochu vyježděný adept, určitě bych se nebál toho nejsilnějšího motoru, i vzhledem k charakteru našich tratí, na kterých se často jezdí. Jen si případně dejte pozor, jestli si najdete svou objemovou kategorii pro případné závodění.

Ideální náčiní pro takové to první jarní ježdění

Ale co když celé to ježdění myslíte trochu vážněji? Pak se můžete trochu rozšoupnout a za necelých sto tisíc si pořídit model Super GP 190. To už je opravdový závoďák s motorem Daytona, obráceným řazením, jinou kyvkou a lepším podvozkem s CNC frézovanými díly, kde vpředu našla místo plně stavitelná vidlice MIR, vzadu doplněná opět centrálním tlumičem DNM. Kdyby někomu náhodou bylo těch možností nastavení málo, může také v krku a uložení zadní kyvky hýbat s geometrií. Také je tu lepší brzdová pumpa Formula na spodku vidlice doplněná o třmen ze stejné firmy a 220mm plovoucí kotouč. Celá výbava je podtržená úplně jinou ergonomií s nastavitelnými řídítky a stupačkami. Ty jsou dost vzadu a vysoko, řídítka naopak nízko a zadek zase vysoko, takže to celé dost připomíná silniční motorku. Přesně takový posaz bych si představoval i na základ. Už ten sám o sobě by ještě zlepšil vnímání předního kola, a co teprve tady, s lepším vybavením? V téhle specifikaci je možné si vzít i slabší stošedesátku a pokud by chtěl někdo ještě něco speciálnějšího, má možnost sáhnout pro „pita“ s přední vidlicí Gubellini. A tak by se vlastně dalo pokračovat ještě s jiným zadním tlumičem, jinými brzdami, no zkrátka, možností ladění těchto malých závoďáčků je hromada, ale už i ten základní model nabídne dost muziky. A že má ježdění na malých motorkách smysl, dokládají nejen talenti z nich vzešlí, ale také to, že je do svého tréninkového plánu zařazují i ty největší esa z MotoGP a WSBK.

Super GP nabídne krásné funkční závodní komponenty, hodně radosti přinese ale už základ

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 10 Kč od 2 uživatelů.
Motokatalog.cz



TOPlist