Honda Vision 110 vs. Yamaha D'elight: To nejlevnější od Japonců

Hlavní souboj Hondy a Yamahy v segmentu městských skútrů se samozřejmě odehrává mezi modely PCX a Nmax, ovšem pro ty, kdo na ně finančně nedosáhnou, nabízejí obě značky ještě levnější alternativy. Jak Vision, tak D'elight letos prodělaly optické i technické změny a patří mezi nové modely letošního roku. Jak vás provezou městem?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Někdo to takhle prostě má: když jednostopé vozidlo, tak japonské. Slušné jízdní výkony, vysoká spolehlivost, servisní síť, ty klady jsou notoricky známé a spousta lidí si za ně ráda připlatí. Ačkoli v případě těchto dvou skútrů to vlastně ani není o nějakém velkém připlácení, minimálně tedy u jednoho z nich. Jak Vision, tak D'elight jsou nejlevnějšími silničními vozidly od Hondy a Yamahy, a pokud odhlédneme od nepřeberného množství „Číňanů za čtyři pětky“, mezi nejlevnějšími skútry kategorie 100-125 cm3 těch „lepších“ značek jsou cenově také velice konkurenceschopné. Piaggio Liberty je za 68 tisíc, Kymco prodává svoji nejnovější generaci Agility za 58 tisíc a Peugeot Tweet ve stopětadvacítce je za 65 tisíc. A Honda s Yamahou to ohraničují – Vision za 57 900 Kč, D'elight za 69 990 Kč. Dvanáct tisíc korun rozdíl, to není zrovna málo. Dokáže za ně Yamaha nabídnout více muziky?

První dojem

Honda Vision je na trhu o dva roky déle, již od sezóny 2012, a od té doby vypadá pořád skoro stejně. Letos přichází ve své třetí generaci, a i když optické změny proběhly již v té druhé, jež měla premiéru v roce 2017, pořád na první pohled vidíte, že to je Vision. Tedy takhle – vy vidíte, že to je městský skútr od Hondy na velkých kolech a musíte se pekelně soustředit, jestli to je SH, nebo Vision. Protože Vision, to je prostě malé esháčko. Vlastně až od loňska, kdy SH125i dostalo tu svou radikálně pozměněnou tvář, oba modely rozpoznáte hned. A sakra to pozná i vaše peněženka – za SH dáte 95 tisíc, Vision už dlouhá léta zůstává na již zmiňovaných 58. Rozdíl 37 tisíc je obrovský.

Vision první generace a nejnovější SH125i. Konečně není problém oba modely rozeznat

Bez přímého porovnání s druhou generací nemáte novinku šanci poznat, pokud nejste vyloženě znalci. Pomoci si můžete tím, že letošní model má pod světlometem mezi blinkry vložený černý plast a že ráfky, kluzáky vidlice a zadní nosič jsou v tmavě šedé barvě namísto světlé barvy hliníku. Celkově opticky Vision zase trochu prokoukl. Ovšem co zůstává, je na první pohled dojem malého skútru. Visiona si totiž s esháčkem spletete akorát na obrázku, nebo když ho vidíte v reálu z dálky bez porovnání, ale jinak při osobním setkání vidíte, že to je prostě prcek. Ne snad padesátka, ale zkrátka maličký městský skútr. Jako by i svými rozměry dával najevo, že to není celá stopětadvacítka.

Yamaha D'elight je o dva roky mladší, ovšem i ona se objevila v druhé generaci v roce 2017 (souviselo to s přechodem na normu Euro 4) a teď je tady generace třetí, na níž změny poznáte výrazně citelněji než na Visionu. D'elight býval vždycky takový zakulacený retro fešák stejného typu jako Vespa. Ne snad že by italskou ikonu kopíroval, ale stylově tam namířeno měl. Novinka žádnou radikální změnou osobnosti neprošla, D'elight pořád zůstává D'elightem, ale zásah vizážistů je opravdu velký a skútr působí svěžejším a sportovnějším dojmem. A poznáte to ze všech úhlů, je tady jiné přední světlo, vlastně komplet jiný čumák, zadní plasty, zadní světlo, no prostě úplně všechno. Dříve bylo všechno takové zakulacené včetně podlážky, nyní na D'elightu najdete podstatně víc hran. A sluší mu to naprosto neoddiskutovatelně víc. Pro někoho může být důležité i to, že se D'elight nepodobá žádnému většímu sourozenci – na Visionu můžete působit jako ten, kdo chtěl SH, ale neměl na něj peníze. Je to sice blbost, ale znáte lidi…

Při pohledu na D'elight ale vidíte na první dobrou i to, že jsou s Visionem naprosto rozdílní. Jak se třeba PCX a Nmax k sobě v průběhu let opticky i technicky přibližují, tak v téhle nejlevnější kategorii si Honda i Yamaha jdou každá svou jasně definovanou cestou. Honda nabízí kompaktnější styl SH, Yamaha má styling naprosto originální (v rámci vlastní nabídky) a podvozkově jde úplně opačným směrem než Honda. Zatímco Vision měl na začátku 14“ kola, přičemž v roce 2017 zvětšil předek na 16“, D'elight měl na začátku 12“ kolečka a ve stejném roce to zadní zmenšil na 10“. Každá cesta má své plusy i mínusy.

Jak se na nich sedí

Na to, že oba skútry od sebe dělí 5 mm rozvoru a pouhé jedno kilo hmotnosti, je pocit při sezení docela odlišný. A nejde o to, že se výškou sedla liší o 15 mm, protože to paradoxně nevnímáte vůbec. A když už, tak bych řekl, že to je přesně naopak, než říkají čísla. Vision je od pohledu štíhlý městský skútřík. Cítíte, že to je prcek, nicméně překvapilo mě, kolik místa na kolena mi nabídl. Pro velikány to samozřejmě nebude, ale střední postavy kolem těch mých 174 cm budou spokojené. Na podlážce je pro chodidla méně prostoru než na D'elightu, na druhou stranu tady máte protiskluzový povrch. Řídítka jsou spíš níž, ergonomicky Vision jasně připomíná SH, a největší rozdíl proti Yamaze je v sedle, které je na Hondě užší, rovnější a tužší.

D'elight se svým ergonomickým trojúhelníkem od Visionu nijak zásadně neliší, snad jen řídítka najdete trochu výš a možná i blíž k řidiči. Moc mi nevoní tlusté gripy, Yamaha je dává docela často, ale někomu to může vyhovovat. Před koleny máte místa podobně jako na Hondě, na podlážce však je více prostoru směrem dozadu. Sedlo je od pohledu velkorysejší a vaše zadnice to potvrdí. Nejde jen o rozměr, ale především o měkkost, které je tu možná až příliš. Ale proti gustu… navíc to má i další význam, o kterém si ještě povíme. U Yamahy také máte výrazně oddělené místo řidiče od toho spolujezdcova výraznějším tvarováním, na Hondě se při provozu sólo můžete posunout víc dozadu. Ergonomicky to tedy moc velký rozdíl není, pocitově však ano. Vision je od prvního nasednutí takový vyšší, kratší, hubenější a tvrdší, D'elight naopak zavalitější, delší a měkčí, a to radikálně. Také je pocitově těžší, přestože ve skutečnosti oba skútry dělí jediné kilo.

Praktičnost a výbava

Vespu si možná kupujete v první řadě kvůli stylu a až v té druhé vás zajímá nějaká praktičnost, u Visionu i D'elightu to je ovšem úplně jinak. Tady se snažíte za minimum peněz získat co nejvíce užitných vlastností. A co rozhodně překvapí, že i za to minimum peněz tady dostanete u obou skútrů start-stop systém! U Hondy již od předchozí generace, u Yamahy nyní premiérově. Honda potom letos přidala Visionu ještě bezklíčkové zapalování, to u skútru za 58 tisíc opravdu nečekáte.

Přístrojové desky mají oba skútry nové a hezčí. U Hondy je to asi ještě citelnější než u Yamahy, já v tom novém panelu Visionu trochu vidím druhou generaci PCX, když pod ručičkovým tachometrem najdete malý LCD displej, do nějž se přestěhoval palivoměr. Nadšení trochu krotí množství zobrazovaných údajů, kromě rychlosti a paliva v nádrži totiž Vision ukáže už jen celkové najeté kilometry. Žádné tripy, žádné hodiny. Ty mi tu docela výrazně chybějí. Yamaha přesunula palivoměr do displeje už v předchozí generaci, tady hodiny i denní počítadlo kilometrů jsou, plus si zde nastavíte také interval výměny oleje. Oba skútry mají, navzdory svým cenám i nízkým hmotnostem, centrální i boční stojany, Honda ještě přidává aretaci zadní brzdy.

A co převoz věcí? U obou skútrů najdete háčky na tašku pod řídítky, na Hondě obyčejný pevný, na Yamaze výklopný s možností uzavření. Vision ovšem pod řídítky nabídne i malou schránku, nově uzavíratelnou klikacím víkem, kam si schováte třeba klíče nebo peněženku, D'elight bohužel nemá nic, ten o tu svou předchozí otevřenou schránku přišel už v roce 2017. A oproti Hondě postrádá i nosič, má jen madla pro spolujezdce (ten má na obou skútrech k dispozici vyklápěcí stupačky). Karta se ovšem obrací, jakmile zmáčknete čudlíky vedle spínacích skříněk a vyklopíte sedla vzhůru. Do Visionu dostanete bez problémů integrální helmu, což vzhledem k velikosti tohoto skútru i faktu, že má vzadu velké 14“ kolo, mile překvapí. Víc už tam ale nedáte, protože vzadu je hrdlo nádrže. Yamaha pod svým sedlem ovšem ukrývá obrovský prostor (taky má hrdlo nádrže pod řídítky), dáte sem integrálku a před ni spoustu dalších věcí.

Jak jim táhnou motory

V pohonných jednotkách je poměrně velký rozdíl. V obou případech jde o dvouventilové, vzduchem chlazené čtyřdobé jednoválce, ovšem zatímco Yamaha je plnohodnotná stopětadvacítka, v Hondě bije menší motor o objemu 109,5 cm3. Ten je pro letošek úplně nový, doposud měl Vision agregát o objemu 108 cm3, ale víc než o půldruhého kubíku tady jde o to, že je nový motor výrazně dlouhozdvihový. Výkonové parametry jsou skoro stejné jako doposud, počítat tedy můžete s 6,4 kW a 9 Nm, snížila se trochu spotřeba na 1,83 l/100 km. Na metrákový skútr naprosto dostačující parametry.

Důležité je, že to Vision ukazuje i při jízdě. Rozjezdy jsou pěkně dynamické a co překvapí, jak se motoru dobře dýchá ve vyšších otáčkách, když se třeba octnete na silnici, kde je povolená sedmdesátka, nebo případně mimo obec. Tam je cítit, jak s rostoucími otáčkami vzrůstá i chuť motoru do života, od dlouhozdvihu byste přitom čekali opak. To spodní a střední pásmo je ale takové pocitově mírně udušené jako u spousty Hond, zkrátka vše je udělané na lineární průběh bez nějakých výraznějších nárůstů. V prudších kopcích ovšem poznáte, že tam nějaké ty kubíky v motoru chybějí.

Yamaha má výkon nižší o dvě desetiny kilowattu a spotřebu o tři setiny, čili nula-nula-nic, jenomže nabídne 9,8 Nm a 125 cm3, a to je dobře o 10 % více. A při jízdě je to znát. Nejde o maximálku, tu mají oba skútry stejnou, ale právě o ty městské rychlosti a jízdu do kopce. Kde Vision v prudkém stoupáku jede svoje maximum a dost se u toho potí, Yamaha ještě dokáže živě zrychlovat. A dynamičtěji působí i z rozjezdu. Zkrátka u Yamahy cítite, že jde o stopětadvacítku. Sice slabou, ale stopětadvacítku. Kdo má nějaké to kilo přes průměr, nebo jezdí častěji ve dvou, bude na Yamaze spokojenější.

Podvozky vs. nástrahy velkoměsta

Ještě větší rozdíly najdeme u podvozků a dostali jsme se k nim už na začátku – kola. Honda si vykračuje světem na sice hubených, ale vysokých kolech o průměru 16“ vpředu a 14“ vzadu. Vzhledem ke kratičkému rozvoru, nízké hmotnosti a šířce pneumatik tady dostanete parádní stabilitu při zachování obratnosti. Vision se opravdu ovládá lehoučce jako kolo, parádně se sklápí do zatáček a nerovnosti ho zajímají podstatně méně než Yamahu. Po rozbitém povrchu se ta velká kola přenášejí bez problémů, takže nevadí ani to, že odpružení je tužší a celý skútr tvrdší. Aspoň se na něj můžete spolehnout, když to pošlete sportovně do zatáčky, což Vision dělá s velkou chutí.

D'elight jde zcela opačnou městskou cestou a používá maličká kolečka, vpředu 12“ a vzadu dokonce jenom 10“. Někomu prostě malá kola vyhovují více, ovladatelnost je teoreticky ještě snadnější, nicméně prakticky to moc velký rozdíl není. Jestli v něčem D'elight ale vyniká, je to otáčení na místě, to uděláte fakt na pětníku. Malá kola znamenají logicky i horší chování na nerovném povrchu, a tady to Yamaha kompenzuje měkkým odpružením. Proti tvrdšímu Visionu působí D'elight málem jako gaučík, přičemž s filtrováním nerovností pomáhá i to hodně měkké sedlo, nicméně občas je té měkkosti až moc. Jednu díru ještě tlumiče poberou, když je jich víc po sobě, už tolik nestíhají a Yamaha se rozhoupe. Honda tam sice víc drncá, ale působí jistěji. Je to vždycky něco za něco, a kdo je spíše klidnější jezdec preferující pohodlí, ten občasné zakopnutí malých koleček Yamahy bude tolerovat spíš než jistější, ale tvrdší podvozek Hondy. A kdo pase po co nejlepších brzdách, ten bude mít volbu těžkou, neboť soustavy obou skútrů jsou si svou účinností i konstrukcí (propojené, vpředu kotouče, vzadu bubny) hodně podobné a solidně účinné.

Tak kterou?

Honda Vision 110 a Yamaha D'elight jsou svými přímými konkurenty a jsou to i nejlevnější silniční jednostopá vozidla svých značek, která k boji s městem přistupují každá po svém. Vision je zmenšené SH, skútr na velkých kolech s tvrdším projevem a trochu slabším motorem. Méně pohodlí kompenzuje suverénnějšími jízdními vlastnostmi, skvělou ovladatelností a majiteli pohladí ego novým bezklíčkovým zamykáním. Že cena zůstává pořád na těch 58 tisících, je dalším plusem – nejbližší bestseller PCX je za osmdesát a „velké“ SH za pětadevadesát. V poměru ceny a nabízené užitné hodnoty je Vision jasným vítězem. Yamaha D'elight je svým pojetím takové americké auto. Má větší motor s citelně živějším zátahem odspodu i lepším chováním v kopcích a podvozek naladěný hlavně na komfort. Celá je taková měkká a přátelská, vůbec vás nenabádá k nepravostem a ještě toho dost odveze. A je jí tak nějak pocitově víc. Jejím největším problémem tak bude zřejmě cena, neboť za 70 tisíc už není zrovna levná, Hondu překonává o nemalých 12 tisíc korun a především je nebezpečně na dostřel Nmaxu, který se prodává jenom o 10 tisíc dráž.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Jaký skútr byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 68x
  2. Hlasováno: 23x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 30 Kč od 2 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (0x):



TOPlist