Dobrodruzi střední třídy: Honda XL750 Transalp vs. Suzuki V-Strom 800DE vs CFMoto 800MT Touring

Kapitoly článku

To se takhle na u silnice potkají cesťák, enduro a supermoto a říkají si... Ne, nebojte, to není začátek klasického vtipu, to je hodně stručné shrnutí hlavních dojmů ze společného testu trojice motocyklů kategorie Adventure střední třídy. V dnešním přímém srovnání totiž krásně vynikly některé charakterové vlastnosti, kterých by si jezdec při sólovém testu možná tolik nevšímal. A která mašina je tedy nejvíc posunutá směrem k cesťákům, která je víc k terénu a která jako kdyby si půjčila něco z charakteru supermota? To už jste asi pochopili z videa, jenže do videa se nám všechno nevejde...

I v dnešním testu jsme museli trochu bojovat s tím, že jsme na místo setkání dorazili a každý už jsme na té „své“ mašině měli nakrouceno pěkných pár stovek kilometrů, v případě CFMota a Honzise dokonce pár tisícovek. A to se nevyhnutelně podepíše na tom, že každý tu „svou“ mašinu už máme pořádně v ruce a v hlavě už je nastavená jako určitý standard. Přesednutí na druhou či třetí mašinu je pak nevyhnutelně vstup do nového světa a chvíli to trvá, než si tělo zvykne na jinou ergonomii, jiný nástup brzd, charakter odpružení. I proto si motorky obvykle měníme, abychom na každé strávili pár dní a ne jen hodin. A hodně důležité je to právě u Transalpu, na který si musí jezdec trochu víc zvykat a naučit se plně využít jeho silné stránky.

Jak už podrobně popsal Honzis v první kapitole tohoto testu, jde o trojici řadových dvouválců o téměř shodném zdvihovém objemu, ale každý má svůj specifický charakter. Z motoru CFMota slyšíte i cítíte řaďáky KTM, které ostatně CFMoto pro KTM vyrábí a díky tomu si může tyto motory „půjčit“ do svých modelů. Jenže na dnešním svezení je trochu znát, že CFMoto nedostává úplně nejnovější generaci agregátů. Trhaná reakce vstřikování na povely plynu se po aktualizaci firmwaru hodně zlepšila, ale pořád to není tak dokonalé jako u obou japonských strojů. I ve srovnání s dárcovskou KTM je hlavní síla motoru posunutá hlavně na střední otáčky a v dnešním porovnání působí maličko nudně. Jenže to se zase skvěle hodí k celkovému charakteru 800 MT, který zdůrazňuje pojem CESTOVNÍ enduro.

Přesednutí na Suzuki V-Strom, to je jako vstup do vyšší objemové kategorie. Co na tom, že papírově výkonem zaostává za druhým japonským soupeřem, Suzuki je prostě divoch. Zapomeňte na tabulky technických údajů, osmistovka V-Strom působí jako o čtvrtinu silnější mašina než ostatní! Hutný zátah, razantní, ale vzorná reakce na plyn, vlastně i ty vibrace v nižších otáčkách jsou tady na místě a přispívají k pocitu síly a zábavy, přestože ve vyšších otáčkách a cestovní jízdě jsou otravné. Co mi to jen připomíná? Už to mám, kategorii motardů! Jako kdyby se V-Strom maličko inspiroval od jednoválců, včetně jejich výhod i neduhů. Je nejblíž k té ryzí zábavě a jízdě pro požitek i na kratší trasy. Prostě kdybych si mohl vybrat motor s tím, že si ho dám do jiné motorky, ani chvíli bych neváhal a už bych z Transalpu tahal motor a chtěl tam ten od Suzuki.

Jenže pak se vrátím do sedla Hondy, v hlavě si přepnu ovládání a uvědomím si, jak vlastně funguje OHC a konstrukce Unicam rozvodů, kterými se Transalp podobá Africe Twin, a už si nejsem tak jistý. Motor TA sice při přímém srovnání a častém přesedání z mašiny na mašinu působí slabším dojmem, ale když si uvědomíte, že jde o společný agregát s nahatým Hornetem... Stačí si to v hlavě přepnout a na silnici jet trochu jako na Hornetu a rázem se vám otevře úplně nové pole zábavy. Místo pomalého brumlání na pohodu vás ten motor bude pořád lákat k vyšším otáčkám a sportovnější jízdě. I tady ale platí, že za to zaplatíte daň v podobě vibrací, naštěstí jen v užším pásmu. To je ale na potvoru zrovna při dálniční stotřicítce a tady mi pak k dokonalosti schází tempomat, abych nemusel tak pevně držet plyn.

Když odhlédneme od motoru, v ostatních ohledech je Transalp 750 z mého subjektivního pohledu až podezřele dokonalý. Asi nejlépe totiž splňuje definici kategorie Adventure, univerzálního motocyklu, který důstojně zvládne všechny typy použití od dojíždění do práce, dlouhé přesuny po dálnici, dovolenou ve dvou i motání po městě... ale to všechno s příslibem dlouhé cesty třeba do Maroka. I kdyby na ni nikdy nedošlo, ta možnost tam je a majitel takové mašiny takový styl a schopnost prostě chce.

Transalp je moc pěkně vyvážený, na polňačce nabídne krásně houpavé odpružení a přepluje i větší díry, ale přitom i ostřejší průjezd zatáčkovité sinice dává dobrou odezvu do řízení a dá se jet sportovnější tempo. To samé platí pro brzdy, slušně použitelné i mimo silnici a hodně dobře dávkovatelné i při svižnějším tempu na asfaltu. Tady platí, že brzdy a podvozek jsou dvě spojité nádoby, a když jsou dobře sladěné a nastavené, ani nemusí jít o ty nejdražší komponenty nebo plně nastavitelné prvky a výsledek může předčit i papírově lepší konkurenty.

Jestliže si v dnešní trojici vezmu Transalp jako pomyslný etalon a vzorného zástupce kategorie Adventure, najednou vidím přesednutí na druhé dvě konkurentky jinýma očima. Suzuki V-Strom má vepředu také jednadvacítku, ale vzadu jen sedmnáct a celý jeho charakter jako by si říkal o přední devatenáctku (vsuvka: leccos se vysvětlilo i tím, že Suzuki pro příští sezónu nabídne silničnější verzi s devatenáctkou). Ten motor je nádherně podmanivý, ale ostatní části mašiny mi nepřijdou tak dokonale vyvážené. Co s dravým motorem, když je celá mašina o dvacet kilo těžší než přímá konkurentka Honda?

Ale jdeme dál, co na tak sportovní mašině jako V-Strom dělá tak široké sedlo? Jo, uznávám, je o něco málo pohodlnější než na Transalpu, ale stejně bych uvítal víc enduro stylu i v téhle oblasti. A podobné je to s odpružením, na co jsou nejdelší zdvihy, když je celá mašina poměrně tuhá i na rozbité silnici, nemluvě o polňačkách? A když pak porovnáváme, jak moc jsou obě Japonky v základu osekané, aby se dostany na atraktivní cenu, najednou to není už tak jednoznačné.

Když pak přesedám na CFMoto, najednou si ji užívám a všechno bych jí odpustil. Osobně jsem na ní nikdy nenašel úplně optimální posaz a ergonomii pro nás dlouhány (zatím jsem se nedostal ke svezení na zvýšeném sedlu, které je o letoška v nabídce), ale vážím si odvahy i umu čínské značky, která při své premiéře v tomto segmentu nabídla hodně povedenou prvotinu a zahájila skvělé cenové soupeření. Soupeření, které japonské zavedené značky donutilo jít hodně dolů s cenou a nabídnout právě dnešní dva konkurenty Transalp a V-Strom.

Pokud chcete osmistovku MT jako cesťák a dáváte důraz na jízdu ve dvou, dobrou výbavu včetně zavazadel a hledáte spíš obdobu stylu SUV jako u aut než opravdové drsné Adventure, pak pro vás může v dnešním srovnání tří mašin být céefko nejlepší volbou. V ničem sice vyloženě nepředčí své konkurentky, ale zase není v ničem až tak výrazně horší, tedy když nejste zrovna zmlsaný novinář jako my. Jen tu cenu bych si osobně představoval ještě o kousek nižší, nová prvotina na trhu by prostě měla být výhodnější už jen kvůli tomu, že se dá jen těžko odhadnout vývoj cen při následném prodeji po pár letech.

Když poněkolikáté projíždíme jednu sérii pěkných zatáček a střídáme si mašiny, konečně si uvědomuju, čím je CF jiná. Jako by nejen motor byl o generaci starší, ale jako by i celá kombinace rámu, zavěšení a odpružení byla trochu staršího pojetí. Maličko mi to připomnělo třeba sportovní cesťáky typu TDM a podobné stoje předchozích generací. V porovnání s dnešní japonskou dvojkou působí o kousíček neohrabanějším dojmem, dává maličko odtažitější odezvu do řízení. Hodně toho jde na vrub vyšší hmotnosti, protože s celou cestovní výbavou má CF odhadem o 40 kilo víc než lehkonohý Transalp - a to je jak když po svižné sólové projížďce najednou naložíte spolujezdce. Na tuhle mašinu nemá smysl koukat jako na čistokrevnou adventuru, ale jako cesťák, to je něco jiného, tady najednou dává perfektní smysl.

No a úplně na konec musím napráskat našeho Zajocha, který kromě účasti na společném testu navíc taky stříhal celé video. Zajoch se nám totiž evidentně zamiloval do V-Stromu a při stříhání úplně vypustil tu část, kdy se bavíme o designu. Prý, že to bylo moc dlouhé! Jestli ono to ale nebylo tím, že na přímo položenou otázku ani Zajoch nedokázal na kameru prohlásit, že je V-Strom pěkná motorka. V téhle disciplíně totiž i podle ohlasu čtenářů statisticky jasně vede CFMoto. Agresivní a hodně moderní design totoho vetřelce se povedl a velmi slušná prodejní čísla tomu nasvědčují. Motorka se prostě musí v první řadě líbit a čínská sázka na rakouské a italské designéry rozhodně vyšla.

Design Hondy je hodně umírněný a zbytečně těsně navazuje na předchozí CB500X, přestože jinak moc pěkně zachovává hlavní rysy a proporce předchzích řad Transalp. Není to ošklivá mašina, ale ani nijak výrazná sexy krasavice, zasloužila by si odvážnější výraz. V porovnání se Suzuki V-Strom 800DE je to ale královna krásy. Proč se Suzuki vydává stejným směrem jako Yamaha a její řady MT, je pro evropské oko zkrátka záhada. Dvojitá čočka místo světlometu nestačí na to, aby motorka měla vlastní tvář a hlásala do světa nějakou emoci, a vypadá to, že Suzuki tady opakuje předchozí nezdary s ne úplně atraktivním designem prvních V-Stromů. A přitom třeba s litrovým V-Stromem už to vypadalo, že je na dobré cestě.