Harley-Davidson XL1200N Nightster

Text: Marek Hrodek | Foto: Jarda Ducháček | Zveřejněno: 3.2.2009 | Zobrazeno: 44 900x

Kapitoly článku

Jízda

První jízda ze Šalamounky dolů z kopce mě opravdu málem stála trenky. Při prvním brzdění jsem prožil tak trochu stres z autobusu přede mnou, který asi zapomněl zastavit v zastávce a smykem to hodlal napravit. Zaregistroval jsem při křečovitém brzdění jen dosednutí předku na dorazy a zadní kolo ve smyku. Naštěstí vše dobře dopadlo, ale vyléčilo mě to z pokusů pokořit na tomto stroji rychlostní rekordy. Prostě jsem v hlavě musel přepnout modul na požitkářskou jízdu a od té doby jsem se strojem neměl nejmenší problém. Všude jsem se rozhlížel, předvídal ještě více než obyčejně na motorce dělám a od všeho si dával delší odstup.

Nightster vám díky krátkým zdvihům tlumičů pěkně naklepe „zadní řízky“. Kostky a větší ostřejší výmoly si raději nechte ujít. Při každém větším hrbu jsem z předu dostal ránu do rukou. Opravdu mi to nedalo a celou dobu jsem nad tím uvažoval jak je to možné, že přední tlumiče tlumí jen někdy. Až při vracení stroje a rozboru situace s Vojtou, jsem se dozvěděl, že tlumení není ve 100% stavu a čeká se každým dnem na drobný díl, který prý vše dá do pořádku. Byl jsem prý první kdo to registroval. Je otázka, o kolik se to zlepší, protože nevím na co jsou řidiči HD zvyklí.

Zadní tlumení není až tolik hardcorové, ale i tady je znát, že není konstruováno na naše tankodromy. Pokud „hltáte“ kvalitní asfalt není s Nightsterem nic v nepořádku. I když.... pokud si nechcete uvařit „vejce“ naměkko, nezůstávejte stát za parných dní v kolonách, kdy se veškeré teplo z motoru šíří přesně do oněch míst. To je opravdu alespoň na kožené či kevlarové kalhoty a ne na džíny. Opravdu jsem trpěl a „plácal“ nohama ve snaze se trochu ochladit.

Na Nightsteru si budete užívat při projížďkách na vedlejších kvalitních cestách. Uvolněný styl posazu a nohy odpočívající na stupačkách, nic vás nedonutí je zdvihnout snad kromě přílišného broušení konců stupaček a pat u bot v zatáčkách. Tady se nedivím montáži předkopů a přepákování, určitě by to slušelo i tomuto stroji a navíc by to dalo možnost odpočinout i kolenům.

Tenhle stroj opět podporuje skoro až romantický výletní styl, kdy popojíždíte od cíle k cíli s občasnou návštěvou hospůdky s chlazeným nealko-pivem a dobrým obědem. Jen silueta a příslušnost k řadě Sportster svádí k domněnce, že byste s ním mohli sportovat. Ale na to s klidem zapomeňte. Klidně rozvážně a s přehledem vás stroj dopraví kam si budete přát, jen od něj nesmíte chtít řešit mezní situace za vás. Tady si musíte poradit sami a dopředu si rozvážit jak daný manévr provedete. Pokud si na to zvyknete, je to k dobru věci a navíc vás to začne i bavit. Chápu i to, že nad tímto budou 17letí kluci ofrňovat, ale i oni do toho prostě dorostou.

Stroj stabilně drží stopu a pokud nebudete drhnoucí stupačkou katapultováni o výmol na druhou stranu náklonu, vše si krásně užijete. Nesmíte ovšem do zatáčky vletět jak „Švédské vojsko na Prahu“, vše si připravte a stroj se vám odvděčí perfektním vykroužením táhlých i utaženějších oblouků. Jen vracečky mu moc nejdou. S malým rejdem a protáhlou stavbou se prostě na pětníku neotočíte.

Město
Co mě potěšilo bylo ovládání stroje na místě, kdy i při relativně vyšší váze nemáte problémy. Ovladače na řidítkách jsou klasický HD styl, který mi vyhovuje, i když každý blikač má své ovládání jako BMW. Po náklonu a následném srovnání se ale sám vypne a nemusí se o to řidič starat. Nemusíte se bát, že by jste při delším stání na křižovatce přestali upozorňovat na změnu směru. Elektronika je inteligentní a pokud stojíte na místě a blikáte, pak se blikání samovolně nevypne. Ovladače jsou velké a pohodlně dosažitelné.

Na nádrž jsem najel vždy maximálně 190 km a pak jsem natankoval 10 litrů. Spotřeba se tedy pohybovala kolem 5L. Stupačky zůstávaly viset ve sklopené poloze a nemají vratnou pružinu. Navíc jsem si musel zvykat na dost odlišnou a složitou manipulaci s bočním stojánkem - je třeba najít tu správnou polohu, aby motorka po nastartování neodcestovala k zemi. I několikrát jsem kontroloval jestli jsem to udělal dobře, protože motocykl se na stojánku dost položí a vibrace při startu jsou docela jak hromobití, ovšem příjemné.

Zhodnocení
Klasicky vyhlížející stroj, který nadchne milovníky šedesátých let a motorkáře upřednostňující styl: „tak trochu retro“. Stroj, který nebude nikdy nabubřelým a oslnivým účastníkem srazů, ale dopřeje svému majiteli pohodové vyjížďky v sólo stylu pro uklidnění a vydechnutí od každodenního stresu. A jistě v garáži stráví nějaký ten čas navíc s katalogem doplňků.