Generic Zion 125

Jak již nastínil kolega při redakčním testu modelu Onyx, zákulisí výroby tohoto modelu není tak přímočaré a jasné, jak by se na první pohled mohlo zdát. Při pročítání dodaných materiálů a informací, se mi vybavuje v této oblasti například značka CPI. Ta zvolila podobný obchodní model, jako právě testovaný Generic. Totiž pohlídat si výrobu v Číně a přinést určité „know-how“ kvality vývoje a montáže z vlastních řad. Pravda, zde se to povedlo asi o poznání více, díky evropskému zázemí rakouské značky a neotřelým nápadům třeba v podobě designu renomovaného studia „Kiska Design Salzburg“. Evropský koncept a vývoj je zřejmě pro našince největší předností celého stroje. Celkové pojetí, ergonomie usazení jezdce a zkrátka celkové poskládání, to je asi to, co podle mne v Evropě této „městské malorážce“ přidává na bodech.

Generic má v nabídce např. i SM model TR125. Ten pohání zcela nový 125 ccm kapalinou chlazený motor se vstřikováním, který byl kompletně vyvíjen v Rakousku. Není rovněž tajemstvím, že Generic pracuje i na vývoji většího motocyklu ve spolupráci se značkou Benelli. Díky dobrému finančnímu zázemí a úspěšným evropským prodejům dokáže výrobce rovněž držet dostatečné skladové zásoby dílů a expandovat do dalších evropských zemí. V ČR zastupuje tuto značku firma Bikers Crown.

Při převzetí skútru na pobočce české firmy mě jako jezdce potěšil příplatkový topcase SHAD (40l) s opěrkou a koncovka výfuku Remus Free Ride Aluminium, která dodávala stroji uchu lahodící brumlavý zvuk, k čemuž napomáhal i patřičně seřízený karburátor. Z pohledu redakčního jezdce bych však kvůli objektivnosti upřednostňoval spíše sériově dodávaný stroj, tak jak přijde z fabriky. Základní hodnocení vychází velmi pozitivně. Pohodlné čalouněné sedlo, dobře přístupný podsedlový prostor, který skrývá snadný přístup k baterii, a dobré rozložení hmotnosti díky nízko uložené nádrži.

Je však čas už vyrazit. Jak zjišťuji, skútr má najeto pouhých 175 km a podle servisní příručky je až do 1000 km v záběhu, tak se ho nesnažím za každou cenu trápit, nicméně test je test a toto je spíš věcí dodavatele. Jako značnou výhodu především v městské aglomeraci, často s nevalným povrchem, spatřuji větší kola, což má však za následek menší prostor pod sedlem, který nepojme ani přilbu typu jet. Bohužel zadní 16“ kolo se o svůj prostor hlásí dost nevybíravě. Začínám tedy chápat význam příplatkového topcase. Nicméně běžný 20 l batoh nebo menší 13“ NTB se v pohodě vleze i s rezervou, šířka podsedlového prostoru je dostatečná. Z hlediska jízdního komfortu oceňuji především dobrou ochranu jezdce, přehledná zrcátka a pohodlné usazení.

Ani spolujezdec nevyjde zkrátka. Má dostatek prostoru a pro nohy velice funkční vyklápěcí plošinové stupačky. Co více si přát? Snad jen možná lépe tvarované plexi. To sice dobře chrání proti nepřízni počasí, ale odvod vzduchu způsobuje v max. rychlostech kolem 80-90 km/h přeci jen vyšší hlučnost. Z hlediska ergonomie vyznívají vcelku dobře i ovladače a pohodlná řidítka. Nicméně zde asi revizním specialistům přeci jen něco uniklo a dalo tak vyniknout klasické tvorbě z čínské lidové republiky. To se projevuje především v horší přesnosti přístrojů (otáčkoměr, palivoměr) a potom také v kvalitě použitých plastů na ovladačích, které materiálem připomínají spíše falešné Lego z hypermarketu, avšak na jejich funkčnost to vliv rozhodně nemá. Jde spíše o estetično, kde v kontrastu s kvalitnějším pojetím ostatních plastů, přeci jen na první pohled levně vypadající plast bije do očí.

V rámci redakčního testu jsem podnikl i 100 km „vodní test“ a vyrazil přímo do středu nejbližší bouřky na radaru, abych otestoval odolnost elektroinstalace, ale především úroveň ochrany jezdce proti nepřízni počasí. Musím konstatovat, že v tomto ohledu obstál skútr na výbornou. Odvod vody od jezdce je dostatečný a ve skutečném lijáku, se tak voda tlačí logicky pouze na ruce, ramena a samozřejmě přilbu. Co mě opravdu z hlediska funkčnosti potěšilo, byl zadní blatník s SPZ. Ten sice nepůsobí při pohledu zezadu na stroji nijak zvlášť oslnivým dojmem a šel by pro lepší vzhled i hravě odmontovat a značku usadit jinam, nicméně svoji práci za deště zde plní na výbornou. Na plotně topcase ani minimální náznak nečistot.

Častým neduhem skútrů z „Číny“ je dílenské zpracování, utažení šroubů, či dokonce odpadávání a drnčení nejrůznějších součástí. To zde jednoznačně neplatí a je patrné, že kvalita výroby byla hlídána. Za celou dobu testu se mi uvolnil jen jeden jediný šroub a to na zadním nosiči, ale to bych viděl jako problém až finální montáže v ČR, než samotné výroby. Ztracenou M8 jsem nahradil novou, pořádně dotáhl i zbývající šrouby a po zbytek testu již bylo vše naprosto ok. Z hlediska časných ranních startů, kdy se teplota pohybovala kolem 3°C a skútr stál pěkně přes noc pod širým nebem, se jevilo vše v pořádku. Zion naskočil na první „vrknutí“. Z hlediska techniky a funkčnosti, tak nelze mít, alespoň u nového stroje, větších připomínek. Skútr je nabízen v bílé, černé a stříbrné barvě.

Motor čtyřtaktní kapalinou chlazený jednoválec o objemu 125 ccm dosahuje v základním provedení maximálního výkonu kolem 9 kW při 8 250 ot/min. To je vzhledem k určení do městského provozu a okolí i s maximální rychlostí kolem 80-90 km/h myslím dobrá hodnota. Náš skútr byl vybaven příplatkovou koncovkou výfuku a blíže nespecifikovanou úpravou na karburátoru. Z hlediska jízdních vlastností ok, nicméně co by chtělo určitě ještě doladit, by byly starty z křižovatky. Není nic horšího, než když stojíte první v koloně na semaforech a po padnutí zelené jste tak trochu brzdou provozu. Tomu bych osobně obětoval i nějaký ten km z „maximálky“, která je na městský provoz již tak dost slušná. Samozřejmě vše záleží na tom, kde a kdy hodláte skútr používat a co preferujete. Ostřejší starty by šly asi za minimálních nákladů vylepšit montáží tvrdších pružinek na spojce, případně rovnou výměnou za spojku sportovní, která má lehčí pakny a také nastavitelné předpětí pružin. To však, ale samozřejmě znamená již Váš čas a investice v řádu cca. 200 Kč - 1500Kč. Je však třeba říci, že testovaný skútr byl skutečně ještě v záběhu a navíc to nebyla zas taková tragédie, přeci jen se jedná o 4T.

Usazení, ovládání skútru a přehled o dění kolem Vás je opravdu až překvapivě komfortní. Za velice vydařená považuji zpětná zrcátka, v kterých máte výborný přehled o dění za Vámi. S hmotností kolem 140 kg včetně plné nádrže a dobrému poloměru otáčení nemáte problém skútr otočit doslova na místě a rovněž parkování je tak výrazně jednodušší. Skútr je v základu vybaven centrálním stojanem a policajtem, ale je pravdou, že jejich umístění není úplně optimální. Při ostřejší jízdě na kvalitnějším povrchu se dost brzy hlásí v náklonu o slovo, což Vám v městském provozu s různorodým povrchem lehce ubírá na jistotě. Přínosem z hlediska ovladatelnosti jsou především větší kola a níže položené těžiště, což přináší stroji celkově lepší stabilitu. V tomto ohledu lze tak s povděkem kvitovat konstruktérům níže umístěnou nádrž a celkově rozumné rozložení hmotnosti.

Vzhledem k určení a objemu fungují dobře i použité kotoučové brzdy. Zadek sice v některých krizovějších situacích lehce zaostává, ale předek je bezchybná jistota, která Vás vždycky podrží a vše jistí. Co také oceňuji z hlediska bezpečnosti, jsou „výlisy“ na plotnách pro nohy řidiče, které i na vodě dobře drží nohu na správném místě.

Mé osobní asi největší zklamání, z jinak vzhledem k ceně určitě vydařeného stroje, je přední odpružení. Vpředu použitá teleskopická vidlice ještě vcelku rozumně funguje na kvalitním povrchu, ale jakmile se dostanete na kostky, či zvlněnou nebo dokonce děravou cestu, rázy do řidítek jsou opravdu v některých případech až neúnosné. Nechci příliš spekulovat, kde je problém, možná i jednoduše špatný kus nebo použitý olej, nicméně z mého hlediska a tohoto testu asi nejfatálnější nedostatek jinak vcelku vydařeného skútru. Samozřejmě i tato záležitost by šla vyřešit, protože zadní dvojice pružin funguje naopak na výbornou a navíc je lze nastavit ještě podle zátěže. Kombinovaná spotřeba v testu vzhledem k úpravám a záběhu, zřejmě nebude tentokrát úplně vypovídající, nicméně ustálila se i tak myslím na přijatelných 3,8 l/100 km.

Po letech, kterých se věnuji testům motocyklů, v mém soukromém žebříčku jednoznačně adept na nejlepší stroj z „čínské“ produkce. I v základu vzhledem k ceně a evropským kořenům nabídne přijatelnou kvalitu a užitnou hodnotu. Bohužel i zde jsou některé nedostatky, které i jinak pozitivní hodnocení ve výsledku trochu kazí. Bohužel pro Zion 125 jeho největší zbraň- funkční vzhled a cena, tak úplně vždy také nevychází. Renomovaná konkurence světových značek rozhodně nespí daleko. Navíc finančně a přeskupováním výroby stále více zlevňuje a vyrábí rovněž za velice přijatelné ceny. Každopádně o zákazníky to bude asi ještě nelítostný souboj. Generic Zion125 je v základním provedení za 49 900 Kč.