yamaha_demo_tour




BMW S 1000 XR vs Ducati Multistrada 1200S: Bitva šampiónů

Posláním obou strojů je s velkou chutí zdolávat nekonečné stovky cestovních kilometrů, bezpečně dopravit posádku do vysněného cíle a přes špetku sportovního pojetí nabídnout svým majitelům pokud možno co největší komfort na cestách. Přímými konkurenty této kategorie mohou být například námi testované stroje. Německý tahoun se sportovními ambicemi BMW S1000XR a italská kráska s notnou dávkou nezaměnitelného šarmu Ducati Multistrada 1200S.

Kapitoly článku

Ducati Multistrada už docela dlouhou dobu válcuje trh velkých cestovních motocyklů svým půvabem a především elektronickým vybavením. Němečtí inženýři si toho byli vědomi natolik, že si pro letošní rok připravili cesťáka, který jim vyplnil další díru v již tak dobře vybroušeném portfoliu motocyklů. Osobně mě částečně zklamal vzhled nového XRka. U motocyklů BMW jsem si cenil toho, že jdou svou originální a nenapodobitelnou cestou designu jednotlivých modelů, ale v tomhle případě se jim smekla grafická tužka už na samém počátku vývoje. Poprvé co jsem viděl nové XRko, tak jsem si s nadsázkou položil otázku: „Co dělá tahle Ducati na stánku německého výrobce BMW?“.

Mnozí to vidí ale jinak, a mě třeba zmátla jen ta červená barva. Evidentním rozeznávacím rysem je tvar předních světlometů, které jsou typické pro sportovní kapotovanou verzi S1000R. Multistrada 1200S svůj nenapodobitelný úsměv vylepšila plnými LED světlomety a jeví více dominance. Novinkou je systém DCL (Ducati Cornering Lights), díky němuž už budete dostatečně vidět především v utahovaných zatáčkách, neboť světlomety prozáří silnici ve směru jízdy. Tak snadná jízda v noci ještě dosud nebyla. Určitá podoba linií obou strojů se nezapře ani při pohledu z boku.

Jediné co ihned praští do očí je rozdílná konstrukce samotného rámu. Zatímco nová Multistrada má ocelový příhradový rám s centrálními bloky z hliníkové slitiny a jednostrannou kyvnou vidlicí, nové XRko je postavené čistě na hliníkové slitině společně se symetrickým kyvným ramenem. Když si okem přejedu linie těchto dvou strojů, musí říci, že z německé břitvy vyzařuje více sportovního náboje, což potvrdilo i první usednutí za řídítka. Pominu-li přesné technické údaje o výšce sedla, tak je posez na BMW pocitově o něco vyšší než u Ducati a dáno je to především širším sedlem. A vůbec, když člověk osedlá Multistradu, tak se téměř ihned dostaví myšlenky na komfortní cestování a pomýšlíte, kam byste na dálnou štreku vyrazili. Naproti tomu jsem měl u BMW pocit, že sedlám slušně přitvrzenou krosku. Dojem subtilního motocyklu umocní užší sedlo, nádrž a vůbec i přední část celého motocyklu a v tomto případě dostávají myšlenky zcela jiný rozměr, rozměr sportovního motocyklu.

Porovnávat přístrojové panely obou strojů je jako porovnávat trenky Shaquille O'Neala a Danny DeVita. Multistrada se může pyšnit svou plně digitální a barevnou TFT přístrojovkou, která mění své informační rozložení v závislosti na zvoleném jezdeckém režimu, vše je ovšem plně nastavitelné. BMW převzala přístrojový panel od S1000R, kde kromě širokého digitálního přístroje mnozí ocení poctivý analogový otáčkoměr. Ovládacími prvky, které nastavují různé funkce, asistenty a jízdní režimy, jsem se musel trochu prokousat, ale intuitivně šlo vše téměř bez váhání. Zde se vyřádí především ti, kteří rádi listují mnohastránkovým menu a laborují s různým nastavením. V tomto případě lépe ukojí IT choutky spíše Ducati.

Obě dvě cestovní stíhačky mají totožný výkon sto šedesáti koní, přesto každá má úplně jiný charakter. Čemu dáváte přednost vy? Už z názvu je patrné, že v XRku dřímá endžin propůjčený z modelu S1000R a tudíž se jedná o kapalinou chlazený čtyřtaktní řadový čtyřválec. Výkon je pochopitelně přiškrcen na hodnotu 160 a kohoutek se přivřel zejména maximálním otáčkám motoru, které jsou řádově o tři tisíce nižší.

Naproti tomu je Multistrada vybavena eLkovým rovněž vodou chlazeným dvouválcovým motorem. Ducati pro letošní rok vybrousila svůj klenot do ještě ostřejších křivek a tak desmodromické pekelné jádro dostalo zcela nový systém variabilního časování ventilů DVT. Výsledkem je pak nižší spotřeba, jemnější chod motoru a vyšší výkon. Kdyby oba stroje měly soutěžit v kategorii Torque, byla by bitva asi předem jasná. Objem je zkrátka nenahraditelný, proto Multistrada dosahuje vyššího točivého momentu až o 24 Nm. Přestože je Ducati nepatrně těžší, je tento rozdíl při jízdě skutečně znát. Italskému dvouválci svědčí především nižší otáčky, tam ucítíte surovou sílu motoru, který se vyrovná i s vibracemi díky sensoru klepání. Šestistupňová převodovka má delší převodové stupně, tedy do rychlosti a to uživatelsky nízkootáčkovému motoru prospívá. Naopak při jízdě městem se Multistrada chová přirozeně a značně kultivovaně, zřejmě je to díky variabilnímu časování ventilů, jeho chod je jemnější, než kdy předtím a s aktivovaným režimem Touring (maximální výkon, jemnější poddání) se stává jízda městem skutečnou nenásilnou pohodou.

Zato maximální výkon S1000XR je dosažen až v jedenácti tisících otáček a nemohl jsem si vynachválit jeho univerzálnost. Dokáže překvapit i v nižším pásmu a postupně, téměř lineárně nabírá plnou dávku výkonu. Dokonalý je vyvážený a ještě jemnější chod motoru, tedy oproti konkurenční Ducati, u té jsou cítit vibrace o poznání více. V nízkých otáčkách nabízí dostatek síly k uspokojivému zrychlení a pokud se jezdec dostane přes šest nebo sedm tisíc, s velkým větrným štítkem před očima máte pocit, že se ta raketa už nedá zastavit. Dávka 160 koní stříkne pěknou porci adrenalinu do žil, a pokud ještě přičtete Up and Down-Shiftingový systém šestirychlostní převodovky, máte pocit, že jste dostali do rámu jaderný reaktor střílející při přeřazení kolem sebe kule jako z kulometu. Takto vybavený motor se všemi těmi funkcemi je hodný závodního okruhu a tak trochu se dá hovořit RacingPackage.

Jak jsem již zmiňoval několikrát i v jiných redakčních testech, quickshifter od BMW je v obecné rovině prostě nejlepší a XRrko to potvrzuje i v tomto duelu. Jeho přesnost je při jakýchkoliv otáčkách či poloze plynové rukojeti nepopsatelná a tečku tomu dává neuvěřitelně čistý chod podřazení – vše samozřejmě bez použití spojkové páčky.

Utahovačky i zatáčky s velkým poloměrem prověřily jízdní ambice obou strojů. Pokud by se snad někdo rozhodoval mezi těmito dvěma motocykly, možná rozhodujícím faktorem budou právě jízdní vlastnosti. Vlastnosti každého motoru jsou samozřejmě odlišné, ale v konečné fázi oba mají stejný výkon. Jízdní vlastnosti mohou rozseknout určité dilema.

První pocity za řídítky BMW byly jasné; hotový sporťák, tvrdší nastavení Dynamic ESA, zkrátka nechtěl jsem ji pustit z ruky. Přímé vedení bez většího pobízení a stabilita při akceleraci ze zatáčky, to vše dokáže nabídnout BMW S1000XR. Otázkou je, do jaké míry jsou sportovní jízdní vlastnosti adekvátní u motocyklu s cestovním charakterem. Přímé porovnání s Multistradou, přestože jsem si u ní nastavil co nejtvrdší charakter odpružení, bylo jasné. BMW doslova sama padá do zatáčky, takovou obětavost jsem skutečně nečekal. Geometrie podvozku je natolik promakaná, že máte pocit, že řídíte kapotu S1000R, jen na trochu vyšších štaflích.

Byl jsem z jízdních vlastností tolik unešený, že když jsem poprvé přesedl na Multistradu, najednou jsem si připadal jako na palubě komfortního Titanicu s pomalejšími reakcemi na změnu směru jízdy. Do zatáček se jí totiž tolik nechtělo a někdy bylo potřeba používat i kontra řízení. Na druhou stranu tenhle model oceníte ve chvíli, kdy se budete oddávat turistické vášni a procestujete na dvou kolech hodně kilometrů. Tyhle cestovní modely neuvidíte jenom na dálnicích, ale i v alpských průsmycích plných zatáček a právě tam se budou oba stroje cítit jako ryba ve vodě. Inženýři BMW a Ducati neberou bezpečnost posádky na lehkou váhu a tak společně s brzdovým soustavou Brembo oba motocykly disponují moderní funkcí brzdění v náklonu. Na funkčnost brzdového ústrojí si u obou motocyklů nemůžu stěžovat a během ostřejší jízdy se osvědčila jejich kvalita.

Praktické úložné prostory na těchto strojích nehledejte, ty nabízejí výrobci v podobě kufrů, batohů a jiných věcí, se kterými musíte počítat, když to s cestováním budete myslet opravdu vážně. Pro mě se v tomto testu stala červená favoritka s nápisem BMW na svých bocích a to pouze z jediného důvodu, kterým je bezesporu sportovnější charakter. V sedle Ducati si člověk ihned uvědomí, že tady jde o opravdového cestovního společníka, který překvapí svou výbušností, ale komfort je u Ducati na prvním místě.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

BMW
+ Jízdní vlastnosti závoďáku
+ Quickshifter
+ Plynulý chod motoru


DUCATI
+ Opravdový cesťák
+ Komplexní komfort jezdce
+ Ducati Cornering Lights
+ Spotřeba


BMW
- Absence úložného prostoru

DUCATI
- Horší ovladatelnost stroje ve srovnání s XRkem


Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 203x
  2. Hlasováno: 368x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (18x):



TOPlist