BMW R nineT Urban G/S vs Scrambler vs Pure vs Racer

Text: Jan Krajíček , Tomáš Procházka , Michal Pertlíček | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 16.11.2017 | Zobrazeno: 48 393x

Kapitoly článku

Hned na začátek musím říct, že tu nemáme klasické R nineT se zlatou přední vidlicí. Jedině dobře, protože tohle je pro mě to nejlepší R NineT a srovnání by už nemuselo dál pokračovat. No, a teď vážně. Pokud můžeme ve srovnávacích testech hodnotit modely odlišných výrobců, proč taky jednou nevzít motorky z jedné stáje? A BMW nám vyšlo vstříc. Takže díky !

Urban G/S

Urban G/S přišel na trh jako poslední model z kolekce Heritage. Hned od začátku mi byl sympatický, ale po první projížďce vám tedy řeknu, nic moc. Problém je v tom, že většina našeho osazenstva jsou motorky na silnici, kdežto G/S má ambice i v terénu a k tomu je taky uzpůsoben. Zákonitě pak strádá na asfaltu, kde se trochu překvapivě, jezdilo víc. Za další, v terénu se mihnu jen párkrát do roka a raději odřu slidery, než stírám bahno z brejlí. A v neprospěch pro Urbana hovoří i to, že pro focení jsme si vybrali solidní zatáčky a na limitu se sečtou delší zdvihy, měkčí tlumení, delší rozvor a pneumatiky do terénu. Je mi však sympatická její jednoduchost. I když po pravdě, v naší partě není vyloženě žádná motorka přehnaně vytuněná elektronikou.

Vzhled Urbana, pneumatiky se špalky i samotné lakování, se odkazují o desítky let zpět. Bíle lakované plasty a úzké, prodloužené červené sedlo vyvolává vzpomínky na legendární enduro R 80 G/S z roku 1980. A už když na něj nasedáte, překvapí vás svojí výškou 850 mm, což je nejvíc z naší party. Díky volitelné možnosti nižšího sedla nabízí přesto Urban G/S volbu i pro ty menší. Já se svými 177 cm bych ale nechal tohle základní. Vyšší posez mi tady sedí a nedělá mi problémy ani při zastavení. Sice nemám obě nohy na zemi, ale nevadí. Řídítka jsou výš, tím je zaručeno nejlepší pohodlí a na budík vidím rovněž nejlépe ze všech, je takřka ve vašem zorném poli. Přehledný a jednoduchý kokpit se sem hodí a nenajdete tady kromě počítadla ujetých kilometrů, teploty motoru a hodin ani otáčkoměr.

Terénní pneumatiky TKC80 jsou stylové, ale zapříčinily i horší jízdní vlastnosti na silnici. Společně s měkčeji naladěným tlumením se ve vyšších rychlostech nad 100 km/h už motorka trošku kymácí. Nutno ale říct, že se nejedná o něco nepředvídatelného, jen pod vámi zkrátka Urban neustále pulzuje a vlní se v bocích. Pokud však nadáváte na dnešní sterilní dobu plnou nudných motorek, může být tohle pro vás to pravé. Kola s jemným výpletem, enduro stupačky , přinýtovaný tepelný kryt koncovky výfuku a ocelová páčka zadní brzy ještě více tento retro efekt zvýrazní, a to jak vizuálně, tak i svou funkčností.

Po několikadenní jízdě pak přicházím tomuhle nejuniverzálnějšímu stroji z dnešní nabídky na chuť. O motoru boxer se rozepíšu později, ale jeho snadný přístup ke kroutícímu momentu se schopností fungovat na hranici volnoběhu, vás při poskakování na kraji lesa u rybníka, vtáhne okamžitě do mladých bezstarostných let. Přitom má pěkných 110 koní pro které nemusíte ani moc vysoko (7 750 ot/min). Tahle motorka nemá problém projet šotolinu nebo přes polňačku a upřímně bych tady raději zválel ji než velké R1200GS. A to se vám povede jen díky tomu, že Urbana dostanete do ruky rychleji, než těžší a mohutnější GS, a tak začnete přikládat pod kotel. V terénu (rozuměj polňačka, šotolina) je G/S překvapivě mrštné a pokud to se zkracováním vzdáleností přes postranní cestičky myslíte opravdu vážně je tohle dnes ta nejlepší volba. Zajímalo by mě, co by na ni řekl kolega Vláďa, který má endura v redakci na starosti.

Volitelné příslušenství od BMW pak zahrnuje ochranný rám, kryt motoru či ochrannou mřížku světlometu. Koupit můžete Urbana s drátěným výpletem, nasadit různé typy nádrží, systémem ASC, dovybavit vyhřívanými rukojeťmi nebo ukazateli směru s LED indikátory. Ale R nineT Urban G/S je také ideální pro instalaci obráběných dílů z dílny Rolanda Sandse, kterými se pyšnil Racer.

Pokud bydlíte v zapadlé vesničce a položení nového asfaltu je na dalších deset let v nedohlednu, je G/S lákavá nabídka. Dovedu si na tom představit i kde jakého čiperného dědu, co raději tohle než nové auto. Teda, takhle spíš vidím sebe za třicet let.. G/S je při jízdě nekonfliktní a jeho projev je i přes auru stylového stroje pro rebely v téhle skupině nejusedlejší, právě díky z hora uvedeným rozdílům. Ano, umí potahat solidně na silnici, ale vláčnost tlumení a vzpřímená pozice je na asfaltu spíš pro klidnější jízdu, a ta neposednost je někdy hodně velká sranda.

Scrambler

Scrambler se pak dá pojmenovat jako G/S pro silniční využití. Rozdílů totiž není překvapivě mnoho. Oba se vytasily s přední devatenácti-palcovým ráfkem, rozvor mají téměř stejný, závlek kola je u Scrabmlera větší a má i silniční pneumatiky. To zajišťuje lepší stabilitu právě ve vyšších rychlostech. I tlumení je naladěno víc na fest. To je zas dobré pro odstranění rušivých elementů v zatáčce a Scrambler se po silnici pohybuje s větší přesností. Chová se velice nezáludně, i přesto, že jeho tlumení je oproti základnímu modelu R nineT levnější. Levnější znamená, že nepobírá tak dobře nerovnosti a motorka po silnici nejede tak klidně.

Jenže my tu vyšperkovanou verzi nemáme, a tak v naší grupě Scrambler nijak neztrácí. Navíc, pokud netrávíte většinu času na špatných silnicích, anebo nejedete furt na doraz, tak vám bude zdejší jízda vyhovovat. Od podvozku nicméně nemáte moc informací. Možná by prospělo vyměnit pneumatiky Metzeler Tourance Next a zkusit vaši oblíbenou značku. I zde tu jsou širší řidítka a sedíte níž než na Urbanu a to je fajn do města a pro lidi, které to se svojí výškou nedotáhli moc daleko. Na budíku toho opět moc nenajdete, a i co se týká výbavy, tak to zajišťuje standardní ABS a volitelný systém ASC.

Na Scrambleru jsem strávil dost času při prvním představení v Bavorsku, a tam se nám výrobce předvedl s pěknýma zatáčkama se super čistým povrchem. Scrambler se proplétl s jistotou a dokud nezačalo pršet, tak bylo vše v pořádku. V Čechách to má ale těžší a nejde o to, že by jeho tlumení šlo do kolen, jakmile se podmínky zhorší. Jen se začne projevovat jakási tupost a nulová odezva. A když už jsme u té kritiky, tak motor nemá tolik charakteru, abyste si z něj sedli na zadek.

Samozřejmě, že je to ten stejný jako tady mají všichni, ale chuligánský styl podvozku si žádá víc emocí i na ostatních frontách. Motor nedělá nic špatně, ale pro motorku, která chce být z větší části i rebelem toho moc nenabídne. Nicméně, kdo miluje boxery tak bude nadšenej. Je tu jemná dávkovatelnost od nejnižších otáček, vymazlené vstřikování a dá se i celkem slušně roztočit do vrchu. Celkově však nejde o sportovní apetit, tohle je jen a pouze dokonalý společník do všech možných podmínek. Kritika přišla ve správnou chvíli, protože model Scrambler se zatím jeví jako ta nejlepší volba a v jiné části testu by se kritika nahromadila, a to by některým mohlo způsobit zažívací potíže.

Brzdy mají všichni naši kluci stejné a jde jen o to, jak moc jste natlačeni nad přední kolo a kolik přilnavosti pod pneumatikami ten den zrovna máte. Nejde o sportovní bezprostřední zákus, ale nikdo si vyloženě nebude stěžovat. Nástup brzdné síly probíhá rychle a odezva je velmi dobrá. Informací o tom, kolik síly pouštíte prostřednictvím dvou prstů do kotoučů je parádní. V kritické chvíli už jde ale o jakousi gumovost a to je ten charakter, který výrobce nasadil a koresponduje plně s projevem motorky jako celek. Scrambler chce bejt chuligán, ale přesto Němci chtěli, aby se tu povozil i ne tak dobrý jezdec. Nechce po vás nic navíc a pokaždé máte vše dokonale ve svých rukou. Pro nás zmlsané redaktory to je někdy podbízivé a bez špetky koření, ale pokud chcete dokonale vyváženou motorku typu Scrambler, nemůžete tímto modelem sáhnout vedle.

Spotřeba paliva se i zde pohybuje okolo 5 litrů a se spolujezdcem se Scrambler chová stále stejně tak jako s jedním řidičem. Ehmm, záleží na rozměrech a váze vašeho batůžku, a vlastně lehce pocítíte, že motor by mohl po překročení středního pásma táhnout víc a ubrat z vibrací. Pokud ale nejedete každej vingl na koleno a vašim cílem není holčinu za vámi vystrašit, tak bude Scrambler dokonalý společník. Vibrace nejsou ve středních otáčkách nepříjemné a k motoru typu boxer zkrátka patří. V zrcátkách je vidět, ale nesmíte mít motor podtočený a nebo naopak přetočený v maximálních otáčkách.

Tahle jízda je rozhodně záživnější než uhoupaný Urban a celou jsem si ji hodně užíval. Nebylo nic, co by mi vyloženě vadilo a i to přední devatenácti palcové kolo mi dávalo smysl. Popravdě, tak jak tady Scrambler stojí by šotolinu a polňačku zvládnul stejně jako G/S. Navíc má i stejné enduro stupačky a dokonce koncovku výfuku nejvýš ze všech a ještě chytře schovanou za konstrukcí uchycení zadních stupaček. I to ho odlišuje od ostatních, takže se zdá, že by chtěl opravdu dost času trávit i mimo silnice. Jistota od pneumatik je v prašných podmínkách v pořádku, a těží i ze své stability podvozku. Jakmile přituhnou podmínky, nedej bože začne pršet, je ale konec. Nicméně v celkovém měřítku jde o univerzála, který díky schopnostem mimo silnice, solidnímu místu pro spolujezdce a větší stability na silnici v náklonu i v přímém směru je tou nejuniverzálnější volbou.

Pure

Pak ale sednu na Pure a začínám si drbat hlavu. Sice sedíte níž, a motorka je pod vámi jaksi ztracená a řídítka lovíte pod sebou, jenže prvních pár zatáček a já si ihned vzpomínám na to, jak dokonalý parťák je prapůvodce všech modelů R NineT. Pure a Scrambler se jasně perou o první příčku. Pure je se svým samozřejmým a čitelným výrazem bez kritiky a jeho sportovnější odezva z předku je jasně lepší. Jenže pak zpomalíte a chybí vám ta napřímená poloha Scramblera. Ten vyšší posed, který má i odsouzený Urban, ano přesně ten, co by vyhovoval i důchodci. Asi už sem starej, ale zkrátka si chci jízdu víc užít. A to nutně neznamená zpomalit na rychlost brzdy provozu. Jen mám rád, když mi jde motorka na ruku a cítím se dobře. To samo sebou přinese větší pohodu a rychlost se dostaví sama.

Pure znamená čistý. Je to základní model řady R NineT. Žádné vymýšlení s předním kolem jiného rozměru nebo vzorkem pneumatik. Typické rozměry 120/70 vpředu a 180/55 vzadu a parádní pneumatiky zajistí, že se tu cítíte dobře ihned po rozjetí. Není nic nad čem byste, kromě nižších řidítek, a tedy i klopení zraku dolů na budík řešili. Pure má nejkratší rozvor, a to dokonce na hranici Racera. To mu předurčuje aktivní pohyb a v těsnějším prostředí okamžitou odezvu, která si vás ihned získá. Ano, tohle je typické R NineT, jen má levnější tlumení.

Ne že by to na Pure bylo znát, to vůbec ne, je to perfektní společník a mrštnost je v téhle grupě na vysoké úrovni. Přeci jen je ale víc tupější, a i přes svoji snahu přinést akční jízdu, mu to nejde tak dobře jako šťavnatému R nineT. Stojí tu vedle mě Scrambler a ten umí od každého něco a ve výsledku je to asi nejlepší volba. Přesto si beru Pure a to dokonce i na pár dní domu. Mám radost, protože mám období, že nechci nikoho vozit, a proto jsem rád, že volba padla na mě. Zadní bobek jasně ukazuje, že tohle je pro individualisty a že vaše jízda má šmrnc. Navíc je mi chování Pure čím dál víc povědomé, a nakonec na to přijdu. Je to svlečený a pohodlnější Racer. Ten mi svým příjemným podvozkem sedl moc.

Byl jsem tak v očekávání, že v disciplíně přívětivosti podvozku při rychlé jízdě bude Pure nejlepší a skutečně tomu tak je. V naší skupině mi projev tlumení v zatáčkách ve vyšším zatížení vyhovuje nejvíc. Není tak striktně tuhé a umí se i hezky zhoupnout. Přitom je jeho stabilita perfektní a cítím i nejvíc informací od pneumatik. I zde jsou Metzelery, ale typu Roadtec Z8 Interact a to je chuťovka. Nejsou to lepivky, ale v rámci cestovně-sportovní třídy paráda. Puráč s nimi nezaváhal, a i po ránu na mokrém asfaltu jsem se cítil dobře.

O motoru, který je na všech modelech stejný není potřeba se rozepisovat. V každém případě se ale ukázalo, a u Racera se to potvrdí, že i přes poněkud sterilní projev se hodí pro všechny modely. Velice dobře tenhle motor sedne vyklidněnému Urbanu G/S a potom už musíte někde, více či méně slevit. Scrambler, jak už jsem zmínil, by svým stylem ocenil něco peprnějšího a Racer by zase rád točivější a sportovnější špičku výkonu. Pure si ale překvapivě s tímto motorem libuje nejvíc. Je jako sportovec, krátce po vrcholu své kariéry. Už nemusí nic dokazovat a už vůbec ne zaběhnout v tretrách stovku pod 10 sekund. Místo toho si o víkend vezme pohodlné sportovní boty a dá si tři kilometry svižným tempem. Tohle je silové i vytrvalostí zároveň. Všestranný borec, který ví kdy má dost a už nepřetahuje. Přesto když na to přijde se do toho umí obout a vy budete zírat, co ze sebe dokáže vypustit. Kroutící moment 116 Nm v 6 000 otáčkách se dere z motoru všemi směry.

A stejně tak svěží je i Pure jako celek. Je to po všech stránkách vyzrálý motocykl a bylo by rouhání požadovat něco víc. Nemusel bych mít nutně kryt zadního sedla, protože všechny modely NineT vypadají dobře s jakýmkoli sedlem a rázem bych měl praktičtějšího společníka. A teď si tak říkám, že výrobce si musel máknout, aby takhle chytře poskládal na jednu konstrukci několik modelů a zároveň vám umožnil i volnou ruku ve vaší kreativitě. Můžeme namítnout, že zas tak rozdílné stroje to nejsou, ale když budete jednu či druhou motorku užívat déle, vyplují na povrch odlišnosti. A pokud už mluvím o odlišnosti, nezbývá než si vzít do parády Racera...

Racer

Můj milý Racere, předem mého testu… No, jasně. V naše týdenním testu jsem se do něj už v létě zamiloval. V podstatě jsem z něj neslez a najel stovky kilometrů. V téhle naší grupě jsem byl pak jediný, kdo si ho chtěl dobrovolně vzít kdykoli přišla na řadu výměna motorek. I to o něčem svědčí. Buď jsem trochu mimo, anebo na něm něco opravdu bude. A jako vždy, pravda bude někde uprostřed. Takže opět já a Racer. Hlava za nádherně vypouklým plexisklem a všechny starosti stranou. Jeho odlišnost začíná posedem, nebo polehem, chcete-li. Je to zkrátka jiný svět.

Líbí se mi, že se nasadil otáčkoměr a v kapličce je hned veseleji. A hlavně, přes dvojici budíků, respektive při zalehnutí se v mezírce mezi nimi sleduje rozmazaný provoz líp než načuhovat horem přes jeden ciferník. Racer vás ať chcete nebo ne, přenese do černobílého filmu, do prostředí přírodních okruhů. Musíte mít ale trochu smysl pro dobrodružství a umět oddělit práci od zábavy. Pokud často myslíte na starosti i za jízdy, může se stát, že Racera nepochopíte. Ano, on sám o sobě umí na všední dny dát zapomenout, ale vy sami tomu štěstíčku musíte jít naproti.

A taky musíte být v dobrý kondici. Spousta lidí se sem holt nevleze, i když Filip Tichý, dvoumetrový kolega, si střihnul na Raceru cestu do Bavorska a zpět, mazec! A víte co, nebyl zničenej, nepotřeboval po vystoupení hůl a večer šel v klídku na pivo. Popravdě se ale i on do motorky zamiloval a to víte, to pak spoustu věcí snadno přejdete. Takže zpět do reality. Nohy jsou zlomený, přesto je nemáte za ušima. Stupačky jsou celkem nízko, ale nízko je i samotné sedlo a to znamená, že kyčle máte zkroucený jak paragraf. Společně s modelem Pure má sedlo nejníže, ve výšce 805 mm nad zemí.

Motorky teď máme prohozený, a každý si zvyká na svoje nové pracoviště. Uchopím nízko položený řidítka a zatím se chystáme vyjet. Kluci se ještě o něčem baví a najednou je ticho. Ptají se mě, jestli se s nima nebavím nebo co se děje. Pouštím řidítka, vykouknu z poza kapoty nahoru a u toho si upravuju blembák. Nic se neděje, ale tam dole vás vůbec neslyším. V týhle společnosti, jste zkrátka za exota. I manipulace na místě při parkování je poněkud horší. Všechny motorky mají okolo 220 kilogramů, ale Racer působí jako kdyby byl o třicet kilo těžší. Je to dáno tím, že pokud ho chcete poposunout, musíte se k němu ohnout.

A rozjezd je taky horší než mají všichni v týhle grupě. Nejde o spojku, která je jemná, a už vůbec neřeším hladký chod plynu a jemné dávkování vstřikování. Problém je, že hlava a ruce dole vás izolují od okolí. Nemáte takový přehled o dění v provozu a už vůbec se nemůžete měřit s rovnými a širokými řidítky jako mají ostatní. Uvolněnost není Raceru blízká a zkrátka po vás žádá o něco víc snahy, a to ještě nemluvím o manipulaci, když se otáčíme při focení v nepřehledný zatáčce. Jen díky jemnému motoru a dobře naladěném tlumení, které je stejně vláčný jako má Pure, to všechno zvládnete dostatečně. A i když to není vyloženě špatný, tak odpočinek a relax tady rozhodně není. Klidné tempo má v naší skupině Racer nejhorší, trochu se v tom chlapec plácá. Jenž žralok taky vždycky plave pomalu... než zaútočí.

Motorky jsou o emocích a každý prožívá věci svým ojedinělým způsobem. Psát o Raceru zkrátka nejde. Buď to tam máte nebo ne. A já jsem ochotný si nechat, kvůli nepopsatelným okamžikům, které prožíváte v zatáčkách s hlavou těsně nad asfaltem, koleno vrtat. Při neotřesitelné jistotě, jakou předvádí Racer v přímém směru, pak oželím vlastně i zbytek svých nohou, které tu jsou ten největší problém. Ale už dost breku, jsem jediný, kdo tady hájí čest Raceru a svým způsobem mi to dělá dobře. Nechci potkávat denně několik stejných motorek jako mám já, takže si v tom dá se říct i libuji.

Ano, můžete namítnout, že já nemusím trávit s Racerem denní rutinu. Jenže já jej měl letos dokonce třikrát, a to na týden k plnohodnotnému testu, nyní a ještě v Bavorsku na potahání v zatáčkách. O zábavě na dokonalých německých silničkách nebudu psát, protože to s naším světem nemá nic společného. Doma jsem jej ale užíval ke všemu. Ať už na dojíždění po dálnici do práce do centra Prahy, anebo jen ke krátkému popojíždění po vesnici. Nechybělo ani škrtání kolena v kombinéze na oblíbené trase. A říkám, dá se s ním žít a vážně to za to stojí. On to není závoďák, je totiž příjemně uvolněný v tlumičích a umí vás krásně přenést přes hrboly. Ruce jsou hodně vpředu a dole, ale rozhodně to není fošna, s jakou přišla Ducati na retro modelu Sport 1000. Přitom vám ale Racer dá stejné zážitky, motor je na to silný dost a schopnosti v zatáčkách jsou i na našich silnicích výborné.

Ve finále ale přeci jen vyměknu a vyhrává u mě Pure. A není to jen tím, že je nejlevnější. V zatáčkách je perfektní, vtáhnutím do děje ve vysokém tempu připomíná milovaného Racera a pohodlí je jednoznačně lepší. Scrambler to měl po celou dobu v kapse a jeho všestrannost bude pro spoustu lidí fajn. S odstupem času si ale uvědomuji, že od motorky nepotřebuju schopnosti mimo silnice, takže ho přesouvám na druhý místo. Urban mohl s klidem vyhrát, ovšem za předpokladu, že si často potřebujete zkrátit cestu okolo kravína na polňačku. A Racer? Ten tu naši bandu uzavírá. Pokud bych ale právě teď měl na stole všechny čtyři klíčky a chtěl si pročistit hlavu, sáhnul bych nejradši po něm.