cfmoto_700mt_psi




První jízda na CFMOTO 450SR a 700CL-X Adventure v Turecku

Značka CFMOTO představila novinářům v Turecku dvě novinky pro sezónu 2023. Řeč je o sportovní malorážce 450SR, kterou vyzkouším na istanbulském okruhu a nutno dodat, že to nebude mít vůbec jednoduché. Je totiž zima, mokro a stále prší. Druhá premiéra se týká scramblera 700CL-X Adventure, který se předvádí na tureckém venkově několik desítek kilometrů od Istanbulu. Jaký na mě dělají dojem?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Prší, fouká studený vítr a teploměr se nechce odlepit od osmičky. Kdepak, tohle nepovažuji za okruhový ideál, tím spíš, když mě čeká první ochutnávka sportovní malorážky CFMOTO 450SR na sériových pneumatikách a bez nahříváků. Jenže jak se říká, když se dáš na vojnu, tak bojuj. Stačí jedna runda na rozkoukání a všechny chmury mizí jako pára nad hrncem. Na rozmanitém závodním okruhu v Istanbulu si pouštím žilou a jsem překvapen, jak čitelně nová malorážka funguje a jakým způsobem mi jde za těžkých povětrnostních podmínek na ruku.

Je to rok, co CFMOTO představilo koncept SR-C21 supersportovní mašiny, kterou má na svědomí designér Carles Solsona Marti, nikoliv studio Kiska. Už tenkrát bylo jasné, že nezůstane pouze u konceptu, ale začne se pracovat na sériové verzi. Od té doby uteklo pár pátků a já vyrážím do Turecka na první ochutnávku sériové malorážky 450SR. Teď nevím, jestli je fér, říkat čtyřistapadesátce malorážka, ale dejme tomu. Jen pro představu, 450SR je největším sporťákem v portfoliu značky a já si dovolím napsat, že zatím. CFMOTO do toho totiž dost šlape a snaží se pokrýt co nejširší škálu nejrůznějších kategorií a objemů. Celkem logicky chce využít motory v kategoriích, které táhnou, a tím mám na mysli kategorie naháčů, cesťáků a sportů.

Dost podobně je to v případě nového řadového dvouválce s o objemu 449,5 cm3 s přesazenými ojničními čepy o 270 stupňů, který si prý fabrika vyvinula úplně sama, přesněji řečeno, bez spolupráce s KTM, která s čínskou značkou úzce spolupracuje. Kapalinou chlazený dvouválec s kovanými písty nabízí 47 koní při 10 000 ot./min a tím balancuje na hraně limitu pro držitele řidičáků A2. Menší osmiventilový dvouválec se servisním intervalem 6000 km staví spíš na vyšších otáčkách a je jasné, že se od něj nedá očekávat kdovíjaký točivý moment. Konkrétně je to 39,3 Nm při 7750 ot./min. Ano, chápu, že vás zajímá, jestli kromě sportovní mašiny najde uplatnění také třeba u naháče nebo endura. Nic není oficiální, ale vypadá to, že ano.

Pokud se podíváme na tabulky technických údajů, vyčteme, že 450SR připravené k jízdě, tedy včetně všech náplní a plné 14litrové nádrže váží 179 kilo a mělo by dokázat zrychlit z nuly na sto do pěti sekund. Pak je potřeba eserko také zkrotit, a proto se továrna konečně odhodlala nasadit monoblokový čtyřpístek Brembo M40 s jedním brzdovým kotoučem o průměru 320 mm. Velká pozornost se pochopitelně věnovala designu, který se musí líbit a zároveň fungovat. Proto se prý udělalo 200 simulací v aerodynamickém tunelu, kde se zjistilo, že i přítlačná křidélka dokážou na menší motorce fungoval. Při vyšších rychlostech prý dovedou zvýšit aerodynamický přítlak 1,6x. Je ale bez debat, že víc než funkční záležitostí jsou záležitostí akčního vzhledu. Na vzhled ať si každý udělá názor sám, ale mě se 450SR líbí a být mlaďochem s řidičákem A2, asi bych se na brigádách přetrhl.

Pětipalcový TFT displej s konektivitou zobrazuje víceméně všechno, co je třeba a jde jednoduše propojit s mobilem. Já oceňuji přímočaré zobrazení, dobrou čitelnost a ukazatel zařazeného kvaltu. Slova chvály zaslouží také podsvícený ovladač, který bývá výsadou mnohem dražších motorek. Sedlo čtyřistapadesátky leží ve výšce 795 mm nad zemí a tím pádem je jasné, že došlápnou i menší postavy. Je super, že je možnost nastavit si páčku brzdy i spojky, ale také jde jednoduše odmontovat držák espézetky, stupačky spolujezdce či zrcátka nebo jednoduše otočit řazení. Přeci jen si člověk čas od času rád pustí na okruhu, a to s sebou jisté náležitosti nese. Už z toho pohledu je dobré, že řídítka nejsou součástí brýlí a nabízí jednoduché nastavení i demontáž. Pokud to někdo s okruhovým ježděním myslí vážně, bude mít k dispozici závodní kit, který ze sériové 450SR udělá závodní nářadí. Teď ale nechám teoretickou stránku věci stranou a půjdu si novou čtyřistapadesátku vyzkoušet na živo.

Soukám se do perforované kombinézy a snažím se sám sebe přesvědčit, že i navzdory počasí, které si postavilo hlavu, si testování sportovní malorážky SR450 užiju. Holt to bude chtít trpělivost a trošku víc citu. Ještě než se rozsvítí zelené světlo semaforu, vnímám ergonomii, která je sportovního ražení, ale je fakt, že rozhodně není ze světa radikálních supersportů. Ptáte se proč? To proto, že řídítka jsou umístěna výš a sedlo relativně nízko, ovšem stupačky jsou docela vysoko a vzadu. Takhle to u malých supersportů bývá a je to tím, že musí fungovat jak na menších či středních okruzích, tak při každodenním životě, kde by typicky supersportovní pozice mohla být na dvě věci. Mně se líbí, že eserko působí docela drobným dojmem a je v oblasti nádrže a sedla hezky úzké. Se svou výškou 173 cm v pohodě došlápnu a jsem si jist, že bude vyhovovat i menším jezdcům, či drobným slečnám. Naopak čahouni kolem 190 cenťáků se budou muset s ergonomií chvíli rovnat, zejména když budou chtít zalehnout a na cílové rovince vyždímat ze čtyřistapadesátky maximum. 

Je sympatické, že mašina za necelých sto padesát tisíc má stavitelné páčky, přehledný TFT displej a sportovní kovové stupačky. Už při zahřívání motoru mě hodně baví hlubší zvuk řadového dvojhrnku s přesazenými ojničními čepy, který je pořádně nakrklý i se sériovou výfukovou koncovkou.  Zelená svítí a nic mi nebrání vyrazit na trať a dát si několik seznamovacích kol za místním borcem, který tomu nakládá od samého začátku. Nebudu lhát a na rovinu říkám, že se chvíli musím rovnat s mokrou a studenou tratí, přičemž nemám sebemenší důvěru v čínské pneumatiky CST, které vlastně neznám a netuším, co od nich za takovýchto podmínek čekat. Aby toho nebylo málo, peru se ještě s horší viditelností, a to je při seznamovačce s neznámým okruhem velikou parádou. Ano, sypu si teď popel na hlavu a je bez debat, že si za drobnou komplikaci můžu sám, protože jsem si doma řekl, že Turecko bude zalité sluncem, tak proč bych si s sebou balil čiré plexi, natož Pinlock nebo nepromok...

První jízda je o seznámení s okruhem a o peklování s kamerou, a ty další dvě o ryzí radosti bez ohledu na příšerné počasí. Čtyřipade je neskutečně přátelskou nepřekoňovanou motorkou, kde se nemusím obávat nepřiměřené reakce na otevření plynu, tím spíš na větším okruhu, kde normálně závodí monoposty F1. Od první chvíle oceňuji pružný motor, který nemá žádný výkonový kopanec a jde hezky za plynem. Spodek dvouválcové čtyřistapadesátky pochopitelně není nijak výrazný a nemá sil na rozdávání, což se ale nedá říct o šťavnatém středu a docela slušném vršku. Aby mělo svezení šťávu, je důležité eserko pořádně točit a vždycky mít zařazený správný kvalt, což platí hlavně o výjezdech z utažených pomalých vinglů. Světe div se, 450SR v celém rozsahu otáček nedává žádné nepříjemné vibrace, s kterými jsem docela počítal. Převodovka funguje velice dobře a nutno dodat, že kroky mezi rychlosti nejsou „racingově“ kraťoučké, ale odpovídají spíš civilní sportovně laděné mašině pro každodenní použití. Koneckonců, řazení jede v duchu zmíněné civilněji laděné ergonomie, a to samé platí o odpružení, které není vyloženě tvrdé jako šutr.

I tak můžu říct, že má mnohem blíž k tužší charakteristice sportovní mašiny než ke komfortnímu nastavení. Já jsem s ním spokojen a vzhledem ke své váze kolem 70 kg a podmínkám, které na istanbulském okruhu panují, nepotřeboval bych měnit vůbec nic. Co mi ale hlava nebere, to jsou civilní sériové pneumatiky nepříliš známé značky CST, které na mokru fungují lépe, než bych čekal. Fakt drží a ani při ostřejším brzdění z rychlostí nad 160 km/h nebo rychlejším průjezdu táhlých zatáček mi nepřipravují horké chvilky a neposílají signály, kvůli kterým bych zadkem štípal pětku drát. Za celý den testování šedesátky novinářů bylo pádů bylo jako šafránu, a když už je vyvěšena žlutá nebo červená vlajka, může za to divoký pes, který si to zvesela mašíruje po zmáčeném okruhu a jak jinak, než v ideální stopě. Kdepak, ten to má těžce na háku a rozzuřený turecký trať maršál mu může leda tak políbit ocas. Sportovní čtyřipade není vůbec těžká do ruky a z toho pramení příjemná ovladatelnost a jednoduché řízení. Při překlápěčce v pomalém esíčku před cílovou rovinkou se s ničím nemusím prát a céefko si přehazuju z pravé do levé jedna radost.   

Velkou radost mi dělá i přední brzda Brembo a je víc než dobře, že céefko nešetřilo a 450SR neosadilo levnějšími brzdy. Co si budeme povídat, brzdy na některých céefkách nejsou tou nejsilnější stránkou a šlo by to určitě lépe. S dávkování i účinkem Bremba jsem na mokru maximálně v pohodě a musím brzdě dát palec. Holt některé věci nejde nahradit a je potřeba sáhnout po tom nejlepším. Brzdy a pneumatiky mě hodně překvapují a beru je za jednu z nejsilnější stránek čtyřistapadesátky. Nemám problém intenzivně brzdit po dlouhé rovince, kde SR450 rozmotávám kolo co kolo na 173 km/h. Popravdě, doufám, že své kvality potvrdí i za sucha, kdy se eserko dostane mnohem víc na limity než ted´ na mokru, kde je to o velké citovce. Jestli bych si něco dokázal představit jinak, bylo by to sedlo a tím mám na mysli jeho délku, protože při zalehnutí mi nějaký ten centimetr vzadu chybí a cítím prázdné místo, takže by sedák zasloužilo dotáhnout až k hraně.

Přesně tohle mi tolik nevadí při ježdění v běžném silničním provozu, kam mířím druhý den. Na mašině přibyla pouze značka a zpětná zrcátka, která mimochodem nejsou úplně nejlepší a minimálně z třetiny vidím svoje paže. V Turecku je to o hodně různorodých silnicích, kde krásný koberec dokáže vystřídat totálně rozbitý tankodrom zabahněný od místních farmářů. Ti si nedělají vůbec nic se stádem krav, které vzalo čáru a zabydlelo se za zatáčkou. Pak jedině dobře, že 450SR dobře brzdí a velice dobře se ovládá. Dnes je to sice bez deště, ale teplota až tak výrazně nepochlapila. Tempo pochopitelně není závratné, ale je fakt, že jedeme svižně. Oproti okruhovému ježdění jde sledovat 450SR z jiného úhlu pohledu a musím říct, že pro jízdu ve městě na obyčejných asfaltkách mi ergonomie celkem sedí a jsem rád, že není vyloženě supersport, kdy by šla velká váha na ruce. Drobný plexi štítek něco odvádí, to ano, ale při dnešním studeném větrném počasí to nemá úplně jednoduché a nejde od něj čekat zázraky. Chvíli svítí sluníčko, chvíli je zamračeno a z toho pohledu musím pochválit dobře čitelný a přehledný TFT displej, který ukazuje všechno podstatné. Jediné, co bych mu vytknul, to je absence USB konektoru, který dneska považuji za standard.

Před svezením na normálních silnicích jsem byl zvědav na podvozek, který na okruhu nefungoval vůbec špatně. Na silnicích s horším povrchem dává na vědomí, že je sportovního charakteru a s velkým komfortem nemám počítat. I tak ale říkám, že není tvrdý jako šutr a dá se s ním dobře fungovat a není to o přetrpění. Jsem si ale jist, že za řídítky 450SR budete vyhledávat kvalitní zakroucené silničky, kde se dá hezky sklouznout a vychutnat si jednoduchou ovladatelnost a pružný motor. Ten úplně nemusí nízké otáčky, což je pochopitelné, ale libuje si ve středním pásmu a vršku. Proto je na pořadu dne časté řazení a vytáčení řadového dvouválce až do červeného, s čím absolutně nemá problém. Opět musím konstatovat, že to dává bez nežádoucích vibrací a necítím je ani v kovových stupačkách bez gumy. Stejně jako na istanbulském okruhu musím pochválit brzdu Brembo, za kterou jsem strašně rád, ale i velice slušné vlastnosti sériových pneumatik za chladného počasí.

První svezení na novince 450SR od značky CFMOTO jasně napovědělo, že tu máme další kvalitní malorážku, která vsadila na nevšední objem motoru, přesněji řečeno na objem 450 cm3 a řadový dvouválec s přesazenými ojničními čepy. Mě se líbí, že mašina funguje velice vyváženě jako celek a není na ní vyloženě nic, co by mi drásalo nervy a stálo by za pokárání vývojového týmu. Teď se možná strhne lavina tradičních pochybných komentářů, ale takový dojem na mě 450SR v Turecku udělalo a za tím si stojím. Za náročných povětrnostních podmínek fungovalo velice dobře a uvidí se, jestli to potvrdí i při redakčním testu u nás doma na některém menším okruhu. Pak už jen budu doufat v mnohem lepší počasí, než pro nás přichystalo Turecko. Sportovní čtyřipade se v tuto chvíli začíná objevovat u prodejců a ve dvou barevných kombinacích se začne prodávat za 149 990 korun. A teď už můžete překliknout na další kapitolu a podívat se, jak funguje třetí stroj z řady 700CL-X Adventure!

Informace o redaktorovi

Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 173 cm
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

+ lineární a pružný motor bez vibrací
+ ovladatelnost a jízdní vlastnosti
+ vzhled a zpracování
+ brzda Brembo
+ cena a široká výbava


- kratší sedák sedla
- zpětná zrcátka
- reakce při otevření plynu
- delší trn přepínače dálkových světel


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 30 Kč od 1 uživatele.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
ZdenalH přispěl 30 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (1x):



TOPlist